Obří ložisko u Podbořan se zatím těžit nebude
Blšany - Obří ložisko bentonitu, průmyslově využívané horniny, se rozprostírá v
prostoru od Blšan k Letovu a směrem ke kafilerii na okraji Podbořan. Zatím však
majitel, jímž je stát, neuvažuje, že by ho začal těžit. Podle různých kritérií
je ložisko třetí a páté největší v ČR.
"Jde o ložisko velmi kvalitního bentonitu. Patří do pětice největších v
republice. Je to ložisko v takzvané státní rezervě. Tedy takové, jež stát
zvažuje někdy ve vzdálené budoucnosti využít," potvrdil Jaroslav Mojžíš z
Geofondu ČR. Ložisko je chráněné a na vymezeném území je nepřípustná stavební,
případně jiná činnost, která by ztížila nebo znemožnila jeho využití. Zřízení
staveb v tomto území je možné pouze ve výjimečných případech.
Po vytěžení slibovali vznik vodní plochy
V posledních letech se přitom opakovaně ozvaly soukromé firmy, které chtěly
ložisko otevřít v místě mezi Letovem a kafilerií. Podbořanští zastupitelé se
ovšem postavili proti s tím, že půjde o obrovský zásah do krajiny.
"Při přepravě materiálů by město bylo zaneřáděné. Ani z hlediska pracovních míst
by nešlo o bůhvíjak velký podnik," připomněl místostarosta Radek Reindl. Zájemci
o těžbu nabízeli maximálně 50 pracovních míst. Proti se postavila i obec Blšany.
Nezabral ani argument, že po vytěžení by získal region umělou nádrž, vhodnou pro
rekreační účely.
"Využití bentonitu je všestranné. Původní používání ve slévárenství se rozšířilo
na využití při vrtání hlubokých vrtů, výrobě barev a laků, jako plnidlo při
výrobě léků, při výrobě žáruvzdorných a izolačních materiálů, k odbarvování
olejů. V minulosti byly prováděny i výzkumy využití bentonitu při zlepšování
kvality zemědělské půdy," dodal J. Mojžíš. Bentonit je také látka, s níž se
počítá jako s izolací kontejnerů s vysoce nebezpečnými odpady v hlubinném
úložišti radioaktivních materiálů. Jednou z vytipovanýh lokalit pro tento sklad
je místo mezi Lubencem a Blatnem.
Bentonit v ložisku mezi Podbořany a Blšany vznikl původně ze sopečného popela a
jílů, které se ukládaly v tehdejším mělkém jezeře. Vše proběhlo zřejmě v
miocénu, období před 27 až 6 milióny lety, když probíhala vulkanická činnost v
oblasti Českého středohoří i Doupovského stratovulkánu. Vše je následně překryto
pouze málo mocnými vrstvami jílů, písků a uhelných jílů pětipeskožatecké pánve a
kvartérními štěrky a hlínami. V podloží leží bělošedé permokarbonské podbořanské
arkózovité pískovce (různě kaolinizované) které jsou potenciálním zdrojem
kaolinitu.
Blšany - Obří ložisko bentonitu, průmyslově využívané horniny, se rozprostírá v prostoru od Blšan k Letovu a směrem ke kafilerii na okraji Podbořan. Zatím však majitel, jímž je stát, neuvažuje, že by ho začal těžit. Podle různých kritérií je ložisko třetí a páté největší v ČR.
"Jde o ložisko velmi kvalitního bentonitu. Patří do pětice největších v republice. Je to ložisko v takzvané státní rezervě. Tedy takové, jež stát zvažuje někdy ve vzdálené budoucnosti využít," potvrdil Jaroslav Mojžíš z Geofondu ČR. Ložisko je chráněné a na vymezeném území je nepřípustná stavební, případně jiná činnost, která by ztížila nebo znemožnila jeho využití. Zřízení staveb v tomto území je možné pouze ve výjimečných případech.
Po vytěžení slibovali vznik vodní plochy
V posledních letech se přitom opakovaně ozvaly soukromé firmy, které chtěly ložisko otevřít v místě mezi Letovem a kafilerií. Podbořanští zastupitelé se ovšem postavili proti s tím, že půjde o obrovský zásah do krajiny.
"Při přepravě materiálů by město bylo zaneřáděné. Ani z hlediska pracovních míst by nešlo o bůhvíjak velký podnik," připomněl místostarosta Radek Reindl. Zájemci o těžbu nabízeli maximálně 50 pracovních míst. Proti se postavila i obec Blšany. Nezabral ani argument, že po vytěžení by získal region umělou nádrž, vhodnou pro rekreační účely.
"Využití bentonitu je všestranné. Původní používání ve slévárenství se rozšířilo na využití při vrtání hlubokých vrtů, výrobě barev a laků, jako plnidlo při výrobě léků, při výrobě žáruvzdorných a izolačních materiálů, k odbarvování olejů. V minulosti byly prováděny i výzkumy využití bentonitu při zlepšování kvality zemědělské půdy," dodal J. Mojžíš. Bentonit je také látka, s níž se počítá jako s izolací kontejnerů s vysoce nebezpečnými odpady v hlubinném úložišti radioaktivních materiálů. Jednou z vytipovanýh lokalit pro tento sklad je místo mezi Lubencem a Blatnem.
Bentonit v ložisku mezi Podbořany a Blšany vznikl původně ze sopečného popela a jílů, které se ukládaly v tehdejším mělkém jezeře. Vše proběhlo zřejmě v miocénu, období před 27 až 6 milióny lety, když probíhala vulkanická činnost v oblasti Českého středohoří i Doupovského stratovulkánu. Vše je následně překryto pouze málo mocnými vrstvami jílů, písků a uhelných jílů pětipeskožatecké pánve a kvartérními štěrky a hlínami. V podloží leží bělošedé permokarbonské podbořanské arkózovité pískovce (různě kaolinizované) které jsou potenciálním zdrojem kaolinitu.
"Jde o ložisko velmi kvalitního bentonitu. Patří do pětice největších v republice. Je to ložisko v takzvané státní rezervě. Tedy takové, jež stát zvažuje někdy ve vzdálené budoucnosti využít," potvrdil Jaroslav Mojžíš z Geofondu ČR. Ložisko je chráněné a na vymezeném území je nepřípustná stavební, případně jiná činnost, která by ztížila nebo znemožnila jeho využití. Zřízení staveb v tomto území je možné pouze ve výjimečných případech.
Po vytěžení slibovali vznik vodní plochy
V posledních letech se přitom opakovaně ozvaly soukromé firmy, které chtěly ložisko otevřít v místě mezi Letovem a kafilerií. Podbořanští zastupitelé se ovšem postavili proti s tím, že půjde o obrovský zásah do krajiny.
"Při přepravě materiálů by město bylo zaneřáděné. Ani z hlediska pracovních míst by nešlo o bůhvíjak velký podnik," připomněl místostarosta Radek Reindl. Zájemci o těžbu nabízeli maximálně 50 pracovních míst. Proti se postavila i obec Blšany. Nezabral ani argument, že po vytěžení by získal region umělou nádrž, vhodnou pro rekreační účely.
"Využití bentonitu je všestranné. Původní používání ve slévárenství se rozšířilo na využití při vrtání hlubokých vrtů, výrobě barev a laků, jako plnidlo při výrobě léků, při výrobě žáruvzdorných a izolačních materiálů, k odbarvování olejů. V minulosti byly prováděny i výzkumy využití bentonitu při zlepšování kvality zemědělské půdy," dodal J. Mojžíš. Bentonit je také látka, s níž se počítá jako s izolací kontejnerů s vysoce nebezpečnými odpady v hlubinném úložišti radioaktivních materiálů. Jednou z vytipovanýh lokalit pro tento sklad je místo mezi Lubencem a Blatnem.
Bentonit v ložisku mezi Podbořany a Blšany vznikl původně ze sopečného popela a jílů, které se ukládaly v tehdejším mělkém jezeře. Vše proběhlo zřejmě v miocénu, období před 27 až 6 milióny lety, když probíhala vulkanická činnost v oblasti Českého středohoří i Doupovského stratovulkánu. Vše je následně překryto pouze málo mocnými vrstvami jílů, písků a uhelných jílů pětipeskožatecké pánve a kvartérními štěrky a hlínami. V podloží leží bělošedé permokarbonské podbořanské arkózovité pískovce (různě kaolinizované) které jsou potenciálním zdrojem kaolinitu.
Sdílet článek na sociálních sítích
