Krátce - různé

Kovohutě Příbram chtějí utržit miliardu
Kovohutě Příbram, které se zabývají zpracováním odpadu s obsahem olova a drahých kovů, by měly po dvou letech opět dosáhnout tržeb kolem miliardy korun. Loni utržily 759,2 miliónu korun, což bylo necelých osmdesát osm procent roku 2002. Obratu v hospodaření se podařilo dosáhnout zejména vstupem na nové trhy, zvýšením výroby, inovací produktů i růstem ceny kovů. Zejména ten příznivě ovlivnil hospodaření Divize recyklace, která patří k základním činnostem firmy.

ODBORNÍCI Z EU BUDOU U NÁS VYHLEDÁVAT ROPU
Odborníci ze zemí EU by se v budoucnu mohli podílet na vyhledávání ropy a zemního plynu v ČR. Má to umožnit vládní novela horního a dalších zákonů, kterou podpořila Poslanecká sněmovna. Novela ale bude platit jen tehdy, když ji schválí také Senát a podepíše prezident. Novela chce zavést povinnost vypisovat na zmíněné práce výběrová řízení. Úřady by mohly těžařům stanovovat také podmínky spojené s ochranou zájmů státní památkové péče a archeologického dědictví, ale i obrany státu, bezpečnosti dopravy či zajištění veřejného pořádku. Novela počítá s tím, že firmy, jež by se na vyhledávání ropy a zemného plynu podílely, by příslušnému obvodnímu báňskému úřadu zaplatily roční úhradu z ropy a plynu, jež by při průzkumu ložiska získaly a prodaly.

ČR ČEKÁ SOUBOJ O SKLENÍKOVÉ EMISE
Čeští úředníci zanedlouho předstoupí před Evropskou komisi, aby obhájili svůj návrh rozdělit příští rok domácím podnikům povolenky na 107,6 miliónu tun oxidu uhličitého. Pozici ČR zkomplikovalo Slovensko, které už má své povolenky schválené ve výrazně zredukované podobě. To, že Slováci museli svůj návrh výrazně osekat, hraje do karet českému Ministerstvu životního prostředí, které se ve vládě marně snažilo prosadit, aby firmy dostaly méně povolenek na emise skleníkových plynů. Ministerstvo průmyslu, které pro české podniky chtělo získat naopak více povolenek, je ovšem přesvědčeno o tom, že návrh v Bruselu obhájí.

PRAHA - Spisovatel Jan Neruda kdysi řešil, jak se zbavit starého slamníku. Podobný problém mají v současnosti i mnozí Pražané. Tedy, jak se zbavit spadaného listí a suchých větví ze svých pozemků. Dobrá zpráva, biologický odpad nyní mohou přivést do kompostárny v Praze 10-Malešicích v Dřevčické ulici.
Jedná se o první kompostárnu, která byla vystavěna přímo na území hlavního města. To za její výstavbu zaplatilo pět miliónů korun. Výstavba začala v lednu letošního roku, ve čtvrtek byla kompostárna, kterou provozuje firma Jena, slavnostně otevřena.
"Pražané nebudou muset za kompostování platit nic a pro firmy, které se starají o zeleň v hlavním městě, jsou ceny velice příznivé. Přínos spočívá i v tom, že lidé nebudou muset větve a listí pálit, házet do kontejnerů, které jsou určeny pro jiný odpad, nebo na černé skládky. Ekologická likvidace znamená zlepšení životního prostředí," řekl Právu pražský radní Miloš Gregar (ODS).
Biologický odpad se změní ve dvou strojích na kvalitní hnojiva, která lze přímo v kompostárně zakoupit.

Tuhaň - Zneškodňování odpadních splaškových vod z domácností začala obec Tuhaň řešit již v roce 2002. Likvidace splašků se týkala i spádových obcí. Dle rozhodnutí zastupitelstva byla uvedená akce rozdělena na dvě etapy. V první se počítalo s odkanalizováním, včetně výstavby čističky odpadních vod pro Tuhaň a Tuhanec. Ve druhé etapě by bylo řešeno odkanalizování Pavlíček, Domašic a Obroku.
Zastupitelstvo vyhlásilo referendum, které jasně ukázalo, že v domácnostech na malých vesnicích se počítá každá koruna. Občané by totiž museli navíc platit stočné, které by značně zvýšilo jejich rozpočet. Dotace ze Státního fondu životního prostředí, kterou obec na tuto akci mohla získat je podmíněna 70% souhlasem obyvatel. S napojením svých obydlí na kanalizaci vyjádřilo souhlas pouze 50% občanů.
Obec se proto rozhodla v části Tuhaně stávající kanalizaci rekonstruovat a přefiltrovanou vodu odvádět do vodoteče pod obcí. Z ostatních domácností budou odpadní vody sváděny jako doposud do septiků a žump, které budou vyčerpávány a odváženy do Dubé.

Hluboká nad Vltavou - Pravidla chování v navrhované ptačí oblasti Hlubocké obory, která by se měla stát součástí soustavy chráněných lokalit Natura 2000, se přiblížila kompromisu vyhovujícímu jak ochranářům, tak Lesům ČR, které zde hospodaří.
"Jsme omezeni v hospodaření v lesních porostech starších osmdesáti let, kde jsou zastoupeny listnáče nad padesát procent. V těch nesmíme v době hnízdění ptáků těžit. Tomu se dá vyjít naproti. Příliš nás nepálí ani zákaz letecké aplikace biocidů. To se dnes už dělá jen velmi zřídka a u nás s ní vůbec nepočítáme," konstatoval hlubocký lesní správce Jan Zasadil.
Podmínky, které si původně Natura kladla, byly pro lesníky ale daleko tvrdší. "Nyní platí například výjimka, že nemusíme mít předběžný souhlas s těžbou, pokud ji nejméně 15 dní předem ohlásíme příslušnému orgánu ochrany přírody. Pokud tedy přijde nějaká nenadálá událost, dá se poměrně rychle dospět k dohodě," míní Zasadil.