Lidé se bojí nové ranveje v Ruzyni

Od ledna do října přistálo a vzlétlo na ruzyňském letišti tolik letadel jako za celý loňský rok. A letounů má i nadále přibývat, proto chce letiště vybudovat další přistávací dráhu.
To se však nelíbí obyvatelům pražských částí Nebušice a Přední Kopanina, kteří si v historicky prvním referendu v hlavním městě odhlasovali, že podniknou všechny zákonné kroky k tomu, aby se nová ranvej nestavěla.
"Letadla, která mají startovat a přistávat v bezprostřední blízkosti obou obcí, zatíží lokalitu nadměrným hlukem a znehodnotí přírodní a rekreační areál Divoké Šárky," uvedlo občanské sdružení Pro Nebušice.
Odpor lidí z Nebušic a Přední Kopaniny není v Evropě ojedinělý. Nebe začíná být přeplněné nad celým kontinentem. Letecká doprava totiž zažívá největší rozvoj za posledních pět let, což sice dopravcům a letištím přináší vyšší zisky, na druhou stranu lidi v okolí letišť obtěžuje hluk a do ovzduší se dostává stále více škodlivin.
Hluk z nočních letů zavinil v roce 2002 podle studie expertů z univerzity v Gentu smrt více než dvou stovek Belgičanů, kteří bydleli v blízkosti bruselského letiště Zeventem. Počet lidí, kterým noční přelety způsobily zdravotní problémy, odhadli odborníci na bezmála deset tisíc.

Na noc do sklepa
"Má žena spí už dlouho raději ve sklepě," postěžoval si belgickému listu La Derniere Heure muž, jehož dům stojí jen několik kilometrů od přistávací dráhy.
Týdeník Respekt nedávno napsal, že rozšíření letiště Heathrow o jednu ranvej by obyvatele přilehlých čtvrtí vystavilo koncentracím oxidu dusičitého přesahujícím povolenou hranici. I proto britská vláda souhlasila nejprve s rozšířením letiště Stansted, které leží padesát kilometrů od Londýna.

Co řekne studie
Obyvatelům pražských Nebušic a Přední Kopaniny vadí, že se ruzyňské letiště plánovanou přistávací dráhou přiblíží asi o jeden a půl kilometru.
"Například v Helsinkách se díky občanské iniciativě podařilo posunout letiště o šedesát kilometrů za město," řekl Michal Šorm ze sdružení Pro Nebušice. Mluvčí České správy letišť Anna Kovaříková uvedla, že na jaře bude dokončena studie o vlivu nové ranveje na životní prostředí.
"Naší prioritou je samozřejmě minimalizovat dopad na okolí," řekla Kovaříková. Dodala, že nová ranvej má naopak odlehčit hustě obydleným pražským oblastem, jako jsou Barrandov, Bílá Hora, Řepy či Modřany. "Žijí tam desítky tisíc lidí," podotkla Kovaříková.
Letiště se podle ní snaží pomoci lidem, které zatěžuje hluk z letecké dopravy. Na výměnu oken dává každý rok více než šedesát miliónů korun, které získává z takzvaných hlukových poplatků od leteckých dopravců
I tak si lidé na hluk z letadel nadále stěžují: buď na své radnici, nebo přímo na letišti.

Emisí z letadel přibývá
"Zatímco emise z továren a elektráren se snižují, letecká doprava je zvyšuje," upozornila na nedávné konferenci o evropském životním prostředí v Bruselu komisařka Margot Wallströmová.
Letecké zplodiny obsahují oxid uhelnatý, uhlovodíkové sloučeniny či prachové částice, které poškozují zdraví lidí zejména v okolí letišť. Letouny též vypouštějí oxid uhličitý, který přispívá ke globálnímu oteplování.
"Za posledních čtyřicet let jsme dosáhli významného pokroku - spotřeba paliva se snížila o více než polovinu a tomu odpovídá i snížení zplodin," uvedla mezinárodní korporace Snecme, která vyrábí letecké motory.
I tak vědci z mezivládní komise pracující pod patronací OSN odhadují, že v roce 2050 bude oxid uhličitý z letecké dopravy tvořit asi patnáct procent všech lidmi způsobených emisí skleníkových plynů. Dnes je tento podíl 3,5 procenta. Česko je na tom zatím mnohem lépe: emise skleníkových plynů z letecké dopravy tvoří dvě desetiny procenta.
Podle pracovníků Stockholmské univerzity je jednou z cest, jak omezit vzrůstající nepříznivý vliv letadel na životní prostředí, zavedení ekologické daně na palivo. V současnosti se totiž za kerosen neplatí spotřební daň jako z benzínu pro auta, takže je letecká doprava levná.