zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Česká republika má v Evropě co dohánět

18.11.2004
Obecné
Česká republika má v Evropě co dohánět
Úkoly stanovené v energetické politice se orientují na snížení spotřeby energie, využívání obnovitelných a sekundárních zdrojů energie v souladu s ekonomickými a sociálními požadavky a se zásadou trvale udržitelného rozvoje a zásadou ochrany životního prostředí.
Dosažení tohoto cíle je spojováno zejména s podporou nových výrobních technologií s minimální energetickou a surovinovou náročností a s maximálním zhodnocením použité energie a surovin a podporou programů vedoucích k úsporám energie a vyššímu využívání alternativních energetických a surovinových zdrojů při zásobování průmyslu, obyvatelstva a terciární sféry energií.
Energetická náročnost tvorby hrubého domácího produktu, která je definována jako podíl celkové tuzemské spotřeby prvotních energetických zdrojů na jednotku HDP, je důležitým ukazatelem pro posouzení vývoje a účinnosti ekonomiky. Přestože úroveň tohoto ukazatele byla v ČR v roce 2000 o více než 20 % nižší proti roku 1990 a o 10 % nižší než v roce 1995, z hlediska mezinárodního srovnání je energetická náročnost tvorby HDP v České republice přibližně dvojnásobná, než je průměr zemí EU, a to jak u tuzemské spotřeby energie, tak i u spotřeby elektrické energie.
Vyšší úroveň energetické náročnosti ekonomiky ČR a průmyslu zejména ve srovnání s vysoce rozvinutými zeměmi EU je vyvolána především těmito důvody:
energeticky náročnou strukturou ekonomiky s vysokým podílem základního průmyslu;
celkově nižší úrovní HDP a nižší úrovní přidané hodnoty na jednotku produkce;
vysokým podílem tuzemských pevných paliv v energetické bilanci (52,7 %) a při výrobě elektrické energie (70 %);
nižší účinností užití energie ve spotřebičích ve všech sektorech ekonomiky (zastaralost technologie, nízká míra využití apod.), vč. průmyslu;
zastaralostí a nízkou mírou využití energetických výrobních kapacit a distribučních sítí;
nedostatečnou vybaveností měřicími a regulačními systémy;
nedostatečnými tepelně-technickými charakteristikami budov vedoucími k vyšším tepelným ztrátám;
nedostatečným povědomím o možnostech a přínosech (energetických, ekologických a sociálních) zlepšování současného stavu;
nedostatečnou motivací pro realizaci opatření na zvyšování účinnosti užití energie.
Snížení energetické náročnosti průmyslu a stavebnictví prostřednictvím efektivního využívání energie je nezbytné nejen pro zvýšení jejich konkurenceschopnosti, ale i pro naplňování požadavků nové environmentální a energetické legislativy a je spojováno zejména se zaváděním nových výrobních technologií s minimální energetickou a surovinovou náročností a s dosahováním vysoké účinnosti při těžbě, úpravách, zpracování, výrobě, přeměnách, distribuci a konečném užití energie. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů očekává do příštího roku na úrovni ekonomiky České republiky dosažení následujících přínosů:
snížení měrných emisí. SO2 na 1,9 kg/1000 USD HDP (2,0 v roce 1999) nebo 26,0 kg na obyvatele v roce 2005 (26,6 v roce 1999);
NOx na 35,0 kg na obyvatele v roce 2005 (38,4 v roce 1999);
dosažení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny ve výši 3,0 % (bez velkých vodních elektráren nad 10 MW) či 5,1 % (s velkými vodními elektrárnami nad 10 MW), v souladu s cílem směrnice 2001/77/ES - 8 % (včetně velkých hydroelektráren nad 10 MW) do roku 2010;
dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů ve výši 2,9 % (bez velkých vodních elektráren nad 10 MW) či 3,2 % (s velkými vodními elektrárnami nad 10 MW).
:Z analýzy českého průmyslu a podnikatelského prostředí ČR před vstupem do EU, MPO
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí