Hoteliéři: Obnova Tatry vylepší
Nebýt necitlivých zásahů člověka, mohla mít páteční vichřice ve Vysokých Tatrách
mnohem menší následky. Plochy, které jsou pokryté původními lesními porosty,
vichřici bez problémů přežily. Monokulturní smrčiny, vysazené po podobné
kalamitě v roce 1937, ale silnému větru odolat nedokázaly.
Slovenští ochránci přírody z Tatranského národního parku tvrdí, že další
příčinou katastrofy byla těžba dřeva na území, které má stát ze zákona
ochraňovat.
Nová výsadba stromů potrvá až sedm let. "Budeme se snažit vysadit víc listnatých
stromů," slíbil slovenský ministr zemědělství Zsolt Simon. Ty jsou odolnější
vůči větru než jehličnany. V lesích by podle něj mělo rovněž ubýt smrků a přibýt
borovic.
Kalamitu způsobila studená fronta, která v pátek odpoledne přecházela tatranskou
oblastí a za níž vpadl od severozápadu studený vzduch se srážkami a silným
větrem. V Popradu při nárazech dosáhl rychlost 123 km/h, což už je síla orkánu.
Na Lomnickém štítě naměřili meteorologové až 166 km/h, ještě silnější vítr byl
na Chopku. Při vichřici zemřeli dva lidé, z toho jeden turista z Čech.
Podle slovenského ministra životního prostředí Lászlóa Miklóse je velmi těžké
odhadnout, jak se s touto katastrofou vypořádá příroda. "Zřejmě se úplně změní
klimatické podmínky a také fauna," uvedl ministr. Ekologové očekávají také velké
stěhování zvěře. Podle šéfa Státních lesů Tatranského národního parku Tomáše
Vančury nastane v nejbližších dnech, ale možná také až na jaře. "Některá zvířata
to asi vycítila a už se přesunula, ale třeba takový medvěd, pokud se na jaře
probudí, bude asi v šoku," řekl agentuře ČTK.
Obyvatelé horských středisek a provozovatelé sportovišť se nyní nejvíce zajímají
o to, jaké finanční ztráty způsobí úbytek turistů. Ředitelka Grand hotelu ve
Starém Smokovci Katarína Duchovná se obává o zimní sezónu, ale tvrdí, že zájem o
Vysoké Tatry neopadne.
"Poškozené vleky a sjezdovky se určitě opraví. Nemyslím si, že z tohoto hlediska
je situace až tak katastrofální. Kalamita se dřevem, které se musí zpracovat, je
jiná věc. Vypadá to tam, jako byste přijeli na Mars," říká Duchovná.
Záchranáři, kterým pomáhala také armáda, se ještě v neděli museli za hustého
sněžení prosekávat kilometry pokácených stromů do odříznutých osad, lidé museli
být zásobováni vrtulníkem.
Hoteliéři ale věří, že obnova po kalamitě velehorám jen prospěje. "Každý konec
je začátkem něčeho jiného, takže budoucnost nevidím až tak tragicky," domnívá se
ředitel tatranského hotelu Bellevue Štefan Hvorecký.
Jeho kolegyně Duchovná předpokládá, že ceny o něco klesnou a Vysoké Tatry budou
přístupné i pro obyčejné Slováky: "Mám pocit, že Tatry to zasáhlo i proto, aby
se lidé trochu probrali. Oproti jiným zimním střediskům zaspali dobu. Ceny za
poskytované služby jsou neúměrně vysoké. Nejde donekonečna těžit z minulosti."
Nebýt necitlivých zásahů člověka, mohla mít páteční vichřice ve Vysokých Tatrách mnohem menší následky. Plochy, které jsou pokryté původními lesními porosty, vichřici bez problémů přežily. Monokulturní smrčiny, vysazené po podobné kalamitě v roce 1937, ale silnému větru odolat nedokázaly.
Slovenští ochránci přírody z Tatranského národního parku tvrdí, že další příčinou katastrofy byla těžba dřeva na území, které má stát ze zákona ochraňovat.
Nová výsadba stromů potrvá až sedm let. "Budeme se snažit vysadit víc listnatých stromů," slíbil slovenský ministr zemědělství Zsolt Simon. Ty jsou odolnější vůči větru než jehličnany. V lesích by podle něj mělo rovněž ubýt smrků a přibýt borovic.
Kalamitu způsobila studená fronta, která v pátek odpoledne přecházela tatranskou oblastí a za níž vpadl od severozápadu studený vzduch se srážkami a silným větrem. V Popradu při nárazech dosáhl rychlost 123 km/h, což už je síla orkánu. Na Lomnickém štítě naměřili meteorologové až 166 km/h, ještě silnější vítr byl na Chopku. Při vichřici zemřeli dva lidé, z toho jeden turista z Čech.
Podle slovenského ministra životního prostředí Lászlóa Miklóse je velmi těžké odhadnout, jak se s touto katastrofou vypořádá příroda. "Zřejmě se úplně změní klimatické podmínky a také fauna," uvedl ministr. Ekologové očekávají také velké stěhování zvěře. Podle šéfa Státních lesů Tatranského národního parku Tomáše Vančury nastane v nejbližších dnech, ale možná také až na jaře. "Některá zvířata to asi vycítila a už se přesunula, ale třeba takový medvěd, pokud se na jaře probudí, bude asi v šoku," řekl agentuře ČTK.
Obyvatelé horských středisek a provozovatelé sportovišť se nyní nejvíce zajímají o to, jaké finanční ztráty způsobí úbytek turistů. Ředitelka Grand hotelu ve Starém Smokovci Katarína Duchovná se obává o zimní sezónu, ale tvrdí, že zájem o Vysoké Tatry neopadne.
"Poškozené vleky a sjezdovky se určitě opraví. Nemyslím si, že z tohoto hlediska je situace až tak katastrofální. Kalamita se dřevem, které se musí zpracovat, je jiná věc. Vypadá to tam, jako byste přijeli na Mars," říká Duchovná.
Záchranáři, kterým pomáhala také armáda, se ještě v neděli museli za hustého sněžení prosekávat kilometry pokácených stromů do odříznutých osad, lidé museli být zásobováni vrtulníkem.
Hoteliéři ale věří, že obnova po kalamitě velehorám jen prospěje. "Každý konec je začátkem něčeho jiného, takže budoucnost nevidím až tak tragicky," domnívá se ředitel tatranského hotelu Bellevue Štefan Hvorecký.
Jeho kolegyně Duchovná předpokládá, že ceny o něco klesnou a Vysoké Tatry budou přístupné i pro obyčejné Slováky: "Mám pocit, že Tatry to zasáhlo i proto, aby se lidé trochu probrali. Oproti jiným zimním střediskům zaspali dobu. Ceny za poskytované služby jsou neúměrně vysoké. Nejde donekonečna těžit z minulosti."
Slovenští ochránci přírody z Tatranského národního parku tvrdí, že další příčinou katastrofy byla těžba dřeva na území, které má stát ze zákona ochraňovat.
Nová výsadba stromů potrvá až sedm let. "Budeme se snažit vysadit víc listnatých stromů," slíbil slovenský ministr zemědělství Zsolt Simon. Ty jsou odolnější vůči větru než jehličnany. V lesích by podle něj mělo rovněž ubýt smrků a přibýt borovic.
Kalamitu způsobila studená fronta, která v pátek odpoledne přecházela tatranskou oblastí a za níž vpadl od severozápadu studený vzduch se srážkami a silným větrem. V Popradu při nárazech dosáhl rychlost 123 km/h, což už je síla orkánu. Na Lomnickém štítě naměřili meteorologové až 166 km/h, ještě silnější vítr byl na Chopku. Při vichřici zemřeli dva lidé, z toho jeden turista z Čech.
Podle slovenského ministra životního prostředí Lászlóa Miklóse je velmi těžké odhadnout, jak se s touto katastrofou vypořádá příroda. "Zřejmě se úplně změní klimatické podmínky a také fauna," uvedl ministr. Ekologové očekávají také velké stěhování zvěře. Podle šéfa Státních lesů Tatranského národního parku Tomáše Vančury nastane v nejbližších dnech, ale možná také až na jaře. "Některá zvířata to asi vycítila a už se přesunula, ale třeba takový medvěd, pokud se na jaře probudí, bude asi v šoku," řekl agentuře ČTK.
Obyvatelé horských středisek a provozovatelé sportovišť se nyní nejvíce zajímají o to, jaké finanční ztráty způsobí úbytek turistů. Ředitelka Grand hotelu ve Starém Smokovci Katarína Duchovná se obává o zimní sezónu, ale tvrdí, že zájem o Vysoké Tatry neopadne.
"Poškozené vleky a sjezdovky se určitě opraví. Nemyslím si, že z tohoto hlediska je situace až tak katastrofální. Kalamita se dřevem, které se musí zpracovat, je jiná věc. Vypadá to tam, jako byste přijeli na Mars," říká Duchovná.
Záchranáři, kterým pomáhala také armáda, se ještě v neděli museli za hustého sněžení prosekávat kilometry pokácených stromů do odříznutých osad, lidé museli být zásobováni vrtulníkem.
Hoteliéři ale věří, že obnova po kalamitě velehorám jen prospěje. "Každý konec je začátkem něčeho jiného, takže budoucnost nevidím až tak tragicky," domnívá se ředitel tatranského hotelu Bellevue Štefan Hvorecký.
Jeho kolegyně Duchovná předpokládá, že ceny o něco klesnou a Vysoké Tatry budou přístupné i pro obyčejné Slováky: "Mám pocit, že Tatry to zasáhlo i proto, aby se lidé trochu probrali. Oproti jiným zimním střediskům zaspali dobu. Ceny za poskytované služby jsou neúměrně vysoké. Nejde donekonečna těžit z minulosti."
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích