Evropská unie vede ve větrné energii
V Evropské komisi je komisařkou pro životní prostředí Margot Walströmová,
blonďatá Švédka, která nekompromisně obhajuje zájmy svého resortu. Má autoritu a
silně přispěla k tomu, že její regulační opatření v oblasti životního prostředí
burcují průmysl k inovacím nejen ve výrobě energetických zařízení, ale také v
péči o životní prostředí. Jedním z názorných příkladů je výroba a užití větrných
turbín pro výrobu elektrického proudu.
V Evropské komisi je komisařkou pro životní prostředí Margot Walströmová, blonďatá Švédka, která nekompromisně obhajuje zájmy svého resortu. Má autoritu a silně přispěla k tomu, že její regulační opatření v oblasti životního prostředí burcují průmysl k inovacím nejen ve výrobě energetických zařízení, ale také v péči o životní prostředí. Jedním z názorných příkladů je výroba a užití větrných turbín pro výrobu elektrického proudu.
Výzkum a vývoj turbín je dotován
Energie větru je silně propagována proto, že vítr v některých lokalitách, zejména na pobřežích moří a na horách, fouká prakticky stále. Navíc nevznikají skleníkové plyny a zdroje lze umístit blízko spotřeby, takže odpadají dlouhé přenosové trasy. Ale bez státní intervence by cena tohoto proudu nemohla na trhu energií soutěžit s cenou elektřiny z uhlí, plynu, nafty a atomu. Formy intervence mohou být různé. Jednou z nich je dotace výzkumu a vývoje turbín. Ve Spojených státech byla podpora výzkumu a vývoje zrušena v roce 1980. Ale krátce nato vznikl v Kalifornii velký zájem o elektřinu z větru a americký průmysl nebyl na to připraven. Zisky v Kalifornii shrábly dánské firmy, které měly zkušenosti z instalace větrných generátorů na svém pobřeží a zavedenou výrobu.
Německo předběhlo Spojené státy
Zajímavé je srovnání přístupu USA a Německa k větrným elektrárnám v období devadesátých let. Německo zavedlo pro větrnou energii pevné sazby, zatímco USA zvolily formu daňových pobídek a státní podpory s vazbou na systém obchodovatelných kvót. Výsledkem bylo, že němečtí výrobci větrných turbin, kteří pracovali v prostředí, kde bylo možno lépe předvídat návratnost investic, nacházeli snáze investory než jejich konkurenti v USA. Navíc pevné sazby vedly také ke snížení nákladů. Německo nastoupilo do tohoto odvětví daleko později než Spojené státy - až v roce 1989. Ale během devadesátých let tento sektor výroby turbín rychle rostl a v roce 2002 vykazoval 38 procent kapacity instalované ve světě, zatímco USA měly jen 15 procent.
Přední pozici si unie udrží
Také další evropské státy použily systém pevných sazeb jako Německo a projevilo se to v růstu podílu větrné energie na spotřebě. Ve Španělsku 16 procent, v Dánsku 9 procent a ve Francii po zavedení pevné sazby zaznamenávají také rychlý růst. To vytváří výhodné prostředí pro rozvoj výroby zařízení. Evropští výrobci dnes ovládají 80 procent světového trhu. Výhledy do roku 2010 naznačují, že si minimálně do tohoto roku vedoucí pozici v tomto oboru Evropská unie udrží.
Výzkum a vývoj turbín je dotován
Energie větru je silně propagována proto, že vítr v některých lokalitách, zejména na pobřežích moří a na horách, fouká prakticky stále. Navíc nevznikají skleníkové plyny a zdroje lze umístit blízko spotřeby, takže odpadají dlouhé přenosové trasy. Ale bez státní intervence by cena tohoto proudu nemohla na trhu energií soutěžit s cenou elektřiny z uhlí, plynu, nafty a atomu. Formy intervence mohou být různé. Jednou z nich je dotace výzkumu a vývoje turbín. Ve Spojených státech byla podpora výzkumu a vývoje zrušena v roce 1980. Ale krátce nato vznikl v Kalifornii velký zájem o elektřinu z větru a americký průmysl nebyl na to připraven. Zisky v Kalifornii shrábly dánské firmy, které měly zkušenosti z instalace větrných generátorů na svém pobřeží a zavedenou výrobu.
Německo předběhlo Spojené státy
Zajímavé je srovnání přístupu USA a Německa k větrným elektrárnám v období devadesátých let. Německo zavedlo pro větrnou energii pevné sazby, zatímco USA zvolily formu daňových pobídek a státní podpory s vazbou na systém obchodovatelných kvót. Výsledkem bylo, že němečtí výrobci větrných turbin, kteří pracovali v prostředí, kde bylo možno lépe předvídat návratnost investic, nacházeli snáze investory než jejich konkurenti v USA. Navíc pevné sazby vedly také ke snížení nákladů. Německo nastoupilo do tohoto odvětví daleko později než Spojené státy - až v roce 1989. Ale během devadesátých let tento sektor výroby turbín rychle rostl a v roce 2002 vykazoval 38 procent kapacity instalované ve světě, zatímco USA měly jen 15 procent.
Přední pozici si unie udrží
Také další evropské státy použily systém pevných sazeb jako Německo a projevilo se to v růstu podílu větrné energie na spotřebě. Ve Španělsku 16 procent, v Dánsku 9 procent a ve Francii po zavedení pevné sazby zaznamenávají také rychlý růst. To vytváří výhodné prostředí pro rozvoj výroby zařízení. Evropští výrobci dnes ovládají 80 procent světového trhu. Výhledy do roku 2010 naznačují, že si minimálně do tohoto roku vedoucí pozici v tomto oboru Evropská unie udrží.
Sdílet článek na sociálních sítích
