zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Krátce - různé

23.11.2004
Obecné
Krátce - různé

OSTRAVA - Zatímco česká vláda nedávno odmítla vyhlásit ptačí oblast Heřmanský stav – Odra – Poolzí kvůli plánované průmyslové zóně u Dolní Lutyně, na druhé straně hranic naopak nové chráněné území vzniká. Rozhodnutím úřadu Slezského vojvodství byla dne 29. října 2004 vyhlášena chráněná oblast Hraniční meandry Odry. Území je charakteristické neregulovaným vodním tokem Odry, kde se zachovaly přirozené korytotvorné procesy, což vytváří jedinečné podmínky pro vzácné a ohrožené druhy živočichů a rostlin. „Rozhodnutí polských úřadů opět poukazuje na význam přírodních hodnot této oblasti, kterou chce česká vláda obětovat nejistému investičnímu záměru,“ uvádí Martin Skalský ze sdružení Arnika. To se snaží spolu s místními občany, Českou společností ornitologickou a dalšími nevládními organizacemi stavbě strategické průmyslové zóny zabránit a prosadit ochranu přírody.

KJÓTSKÝ PROTOKOL VSTOUPÍ V PLATNOST DÍKY RUSKU V ÚNORU
Kjótský protokol vstoupí v platnost 16. února příštího roku. Stane se tak díky Rusku, jehož prezident Vladimir Putin tento dokument ratifikoval a včera ruská strana ratifikační listiny oficiálně odevzdala OSN. Aby dokument o boji proti klimatickým změnám vstoupil v platnost, bylo zapotřebí jeho schválení v Rusku poté, co jej odmítly Spojené státy. Pravidla ratifikace protokolu stanoví, že jej musí podpořit velká část průmyslových zemí, které jsou největšími znečišťovateli. Následně pak vstupuje do 90 dnů v platnost. Kjótský protokol zavazuje přinejmenším 55 průmyslových států, aby do roku 2012 snížily emise šesti základních skleníkových plynů nejméně o 5,2 procenta pod úroveň z roku 1990.

Evropská unie ratifikovala Stockholmskou konvenci o persistentních organických polutantech (POPs). Konvence je doposud nejvýznamnějším výsledkem globální snahy o zákaz používání toxických chemikálií. Evropská legislativa již implementuje všechna opatření, která jsou v této konvenci obsažena, na základě nařízení 850/2004, přičemž v některých aspektech jsou nastavená pravidla EU přísnější.
Tím, že EU přistoupila ke konvenci, může nyní tlačit na její efektivní implementaci po celém světě a může prosazovat zahrnutí nových látek do seznamu zakázaných substancí.

Evropská environmentální agentura (EEA) představila první digitální mapu změn, které evropská krajina podstoupila od roku 1990. Tato mapa by tak měla zlepšit politické rozhodování, pokud se bude jednat o oblasti či problémy typu vliv zemědělství a dopravy na regionální půdní fond a širší životní prostředí. Tato digitální mapa je výsledkem projektu Corine Land Cover (CLC) 2000, který poskytuje první standardizovaný přehled evropského zemského povrchu pro rok 2000 a zachycuje také změny, ke kterým došlo během poslední dekády minulého století.

PREMIÉR DZURINDA SLÍBIL TATRÁM MAXIMÁLNÍ POMOC VLÁDY
Maximální vládní pomoc oblastem postiženým páteční ničivou vichřicí slíbil premiér Mikuláš Dzurinda při jednání krizového štábu obvodního úřadu v Popradu. Zároveň vyzval všechny občany země, aby pomohli Vysokým Tatrám, které jsou podle jeho slov jistým symbolem Slovenska a které se potřebují co nejdříve vzpamatovat z tohoto šoku. Podle všeho jde o rozsáhlou katastrofu, která bude vyžadovat celoplošný občanský přístup. Chci proto vyzvat každého občana, aby zvážil, jak by mohl pomoci, prohlásil Dzurinda. Dodal, že už začíná dostávat první signály od jednotlivců, občanských sdružení a různých zájmových skupin o ochotě přispět. Ve Vyšných Hágách Dzurinda přiznal, že je zdrcen rozsahem škod a že skutečnost předčila jeho očekávání. Ministr životního prostředí László Miklós řekl, že to, co postihlo Vysoké Tatry, je největší přírodní katastrofou na Slovensku za posledních sto let.

Nadějné tažení zahájily takzvané hybridní vozy, tedy auta se smíšeným elektro-benzinovým motorem. První sériový hybrid - Toyota Prius - získal evropský titul "Auto roku".
O vítězství japonského vozu rozhodly hlasy evropské poroty, která byla sestavena z 58 motoristických novinářů. Ve finále předstihl šest dalších konkurentů. "Z titulu Car of the Year 2005 jsme nadšeni," řekl Tadashi Arashima, prezident Toyota Motor Marketing Europe. "V ěříme, že hybridní technologie, u modelu Prius reprezentovaná revolučním systémem pohonu, představuje obrovský skok vpřed ve snižování škodlivého vlivu automobilů na životní prostředí." Prius, první sériově vyráběný hybridní automobil na světě, je poháněn kombinovaným systémem spalovacího motoru a elektromotoru. Systém se stal vzorem pro vývoj nových vysoce ekologických pohonných jednotek a je prý součástí úsilí Toyoty vytvořit zcela dokonalý ekologický automobil s takřka nulovými emisemi. Toyota Prius byla představena na začátku roku a její prodej v Evropě se letos odhaduje na 8500 kusů. Pro příští rok je stanoven prodejní cíl pro Evropu na 15 000 vozů, přičemž zvýšení produkční kapacity umožní prodávat ve světě až 180 000 těchto hybridních automobilů.

Část mizejícího lužního lesa v Brně- Černovicích pomůže zachránit oslava padesátin brněnského ekologa Mojmíra Vlašína. Jejich součástí byla speciální aukce, jejíž výtěžek má ekoaktivistům posloužit právě na nákup části tohoto lesa. Mojmír Vlašín, jehož narozeniny připadají právě na výročí prvního dne Sametové revoluce, však dostal i jiné dárky - ač například odmítá užívat mobilní telefon, jeho přátelé mu připravili speciální verzi tohoto přístroje na kolečkách, kterou pak po hezký čas večera tahal za sebou. Do přírody, kam soustavně vyráží, je však prý takový telefon málo terénní.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí