Plyn se na Pálavě těžit nebude

Zemní plyn se v Chráněné krajinné oblasti Pálava těžit nebude. Moravské naftové doly Hodonín totiž při průzkumném vrtu nenašly tak bohaté ložisko plynu, aby se jim vyplatilo zahájit těžbu.
Těžaři se přitom dostali při zkušebním vrtu nedaleko Klenotnice pod vrchem Děvín až do hloubky necelých tří kilometrů, žádné velké ložisko plynu tam ale nebylo.

Vrt nenašel vydatné ložisko
"Těžba by byla nerentabilní," uvedla mluvčí Moravských naftových dolů Marie Schorchtová. Místo zkušebního vrtu nyní čeká rekultivace.
"S těžaři jsme se domluvili, že celý pozemek uvedou do původního stavu. Zrekultivován by měl být do konce příštího roku," řekl agentuře ČTK vedoucí správy chráněné oblasti Jiří Matuška.
Zahájení zkušebního vrtu na Pálavě provázely spory. Doly původně chtěly prozkoumat zásoby přímo v ochranném pásmu Národní přírodní rezervace Děvín, s tím však ochranáři nesouhlasili a doly proto musely změnit místo pro vrt.
Stále také není rozhodnuto o tom, zda se bude těžit ropa a zemní plyn v Kančí oboře nedaleko Břeclavi. Tam chtějí těžit jak Moravské naftové doly, tak společnost Česká naftařská. O těžbě bude rozhodovat Báňský úřad. S těžbou souhlasilo vedení radnice v Břeclavi i tamní Vodovody a kanalizace, neboť zásoby ropy a plynu jsou v blízkosti ochranného pásma pitné vody.
"Jde o souhrn nadstandardních technických opatření zabezpečujících zvýšenou ochranu území. Nyní doly čekají na rozhodnutí báňského úřadu," dodala mluvčí Schorchtová.

Lidé i ministr jsou proti
Moravské naftové doly tak musí dodržet stanovený způsob skladování a přepravy ropy, aby nemohlo dojít k úniku do zásobárny pitné vody.
Proti těžbě je ale část obyvatel Břeclavi, nelíbí se ani hejtmanu Jihomoravského kraje Stanislavu Juránkovi a ministru životního prostředí Liboru Ambrozkovi.
Spory o těžbu plynu jsou také v Beskydech. Na Frenštátsku chce těžit plyn důlní společnost OKD, proti jsou zástupci obcí a občanské sdružení.
Nynější těžba plynu v Česku, kterou zajišťují Moravské naftové doly a dceřiná společnost OKD - DPB Paskov - představuje 125 miliónů krychlových metrů za rok.