Dokáže biomasa postupně vytlačit drahý zemní plyn?
Kutná Hora/Rynholec - Neustálé zdražování zemního plynu nutí i středočeská města
k hledání jiných zdrojů výroby tepla a elektřiny. O vybudování továrny na výrobu
plynu z biomasy usiluje například kutnohorská společnost KH Tebis. Na
vypracování studie loni obdržela zhruba 161 tisíc dolarů od americké agentury
TDA. "Studie americké firmy Dynamic Power byla nedávno dokončená. Vytvořil jsem
z ní rešerši pro radní, kteří by se v příštích dnech měli vyjádřit, jestli záměr
bude pro Kutnou Horu i občany vhodný a ekonomicky výhodný," podotkl ředitel
firmy Vladimír Gajdoš. On sám to však moc jednoznačně nevidí. "Kdyby byla Kutná
Hora šedesátitisícové město, tak je výsledný ekonomický efekt
neoddiskutovatelný," naznačil Gajdoš. Nad rentabilitou projektu pro
jedenadvacetitisícovou Kutnou Horu však visí otazník. Finanční prostředky
potřebné na vybudování biofabriky na předměstí Karlov se odhadují na 60 až 100
milionů korun. "V tom nejlepším případě bychom mohli biomasu skladovat,
separovat, zpracovávat a přeměňovat ji v elektrickou energii a teplo," zakončil
ředitel Vladimír Gajdoš. Linka na zpracování biologického odpadu ze západní
části středních Čech již funguje poblíž Rynholce na Rakovnicku. Úkolem zařízení
je přeměňovat biomasu na tuhé palivo, které se svými vlastnostmi podobá hnědému
uhlí. "Kapacita linky je šedesát tun bioodpadu, které jsou válcové fermentory
schopny zpracovat za dvaasedmdesát hodin. Podle použité koncovky poté z odpadu
vznikne buď palivo, nebo substrát," vysvětlil ředitel společnosti Ekologie Vilém
Žák. Do stavby a technologií v hodnotě 25 milionů korun investovala obec
Rynholec s osmdesátiprocentním přispěním Státního fondu životního prostředí ČR .
Kutná Hora/Rynholec - Neustálé zdražování zemního plynu nutí i středočeská města k hledání jiných zdrojů výroby tepla a elektřiny. O vybudování továrny na výrobu plynu z biomasy usiluje například kutnohorská společnost KH Tebis. Na vypracování studie loni obdržela zhruba 161 tisíc dolarů od americké agentury TDA. "Studie americké firmy Dynamic Power byla nedávno dokončená. Vytvořil jsem z ní rešerši pro radní, kteří by se v příštích dnech měli vyjádřit, jestli záměr bude pro Kutnou Horu i občany vhodný a ekonomicky výhodný," podotkl ředitel firmy Vladimír Gajdoš. On sám to však moc jednoznačně nevidí. "Kdyby byla Kutná Hora šedesátitisícové město, tak je výsledný ekonomický efekt neoddiskutovatelný," naznačil Gajdoš. Nad rentabilitou projektu pro jedenadvacetitisícovou Kutnou Horu však visí otazník. Finanční prostředky potřebné na vybudování biofabriky na předměstí Karlov se odhadují na 60 až 100 milionů korun. "V tom nejlepším případě bychom mohli biomasu skladovat, separovat, zpracovávat a přeměňovat ji v elektrickou energii a teplo," zakončil ředitel Vladimír Gajdoš. Linka na zpracování biologického odpadu ze západní části středních Čech již funguje poblíž Rynholce na Rakovnicku. Úkolem zařízení je přeměňovat biomasu na tuhé palivo, které se svými vlastnostmi podobá hnědému uhlí. "Kapacita linky je šedesát tun bioodpadu, které jsou válcové fermentory schopny zpracovat za dvaasedmdesát hodin. Podle použité koncovky poté z odpadu vznikne buď palivo, nebo substrát," vysvětlil ředitel společnosti Ekologie Vilém Žák. Do stavby a technologií v hodnotě 25 milionů korun investovala obec Rynholec s osmdesátiprocentním přispěním Státního fondu životního prostředí ČR .
Zdroj:Střední Čechy
Sdílet článek na sociálních sítích