zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Najde se půl biliónu eur na elektřinu?

01.12.2004
Obecné
Najde se půl biliónu eur na elektřinu?
Představit si takovou sumu dokáže jen málokdo. V přepočtu činí 16 biliónů korun, tedy řekněme osmkrát více, než kolik za rok vyprodukuje celé české hospodářství. Je to také zhruba šestnáctina ročního výkonu ekonomiky rozšířené Evropské unie. A právě tolik peněz bude nutno během nejbližších 25 let investovat do světové energetiky, aby stačila prudce stoupající poptávce po elektřině.
Poselství letošního Světového energetického kongresu, který se konal v australském Sydney, lze přeložit do řeči, které rozumí každý z nás: časy levné elektřiny patří nenávratně minulosti.
Anebo ještě jinak: Při úvahách o budoucí tváři energetiky nebude stát na prvním místě cena proudu, nýbrž to, aby ho byl dostatek. Sydneyský kongres představitelů více než 90 členských zemí Světové energetické rady - vznikla před osmi desítkami let a jejím členem je i Česko - dále konstatoval, že při rovnoměrném růstu spotřeby energií o dvě procenta ročně se její produkce musí v tomto století ztrojnásobit.
Hlavními zdroji zůstanou podle všeho fosilní paliva, tedy ropa, zemní plyn a uhlí. Jejich trvalý vzestup však zhruba v polovině století zastaví nadměrné emise skleníkových plynů, kvůli nimž se možná ani nedotěží všechna dostupná uhelná ložiska. Proto se energetičtí odborníci předem nezříkají žádného zdroje energie a zcela jednoznačně požadují další rozvoj jaderné i obnovitelné energetiky.
To zní jako zpráva z jiného světa. Hrozbu skleníkového efektu považují čeští školáci, učni a gymnazisté, se kterými se už čtvrtým rokem setkávám při besedách o jaderné energetice a energetické budoucnosti naší civilizace, za hlavní. Podobně to vidí rakouští a němečtí vrstevníci. Na rozdíl od jejich rodičů, kteří zřejmě už tak jasno nemají - soudě alespoň podle protiatomových iniciativ, pro něž je boj za uzavření nejprve Temelína a postupně i všech ostatních jaderných elektráren smyslem existence.
Eurokomisařka Loyola de Palaciová se podle nich zjevně hluboce mýlí, když prohlašuje, že "jaderná energie nemá alternativu a musíme s ní počítat nejméně padesát let". A ani světové energetické mozky si asi nevidí na špičku nosu, když jasně prohlašují: "Ponechme otevřené veškeré varianty. Žádná technologie se nesmí idealizovat ani démonizovat. Konvenční zdroje - včetně jaderných a vodních společně s obnovitelnými - je třeba kombinovat se zvyšováním účinnosti využití."
To říkají členové Světové energetické rady, jejímiž členy jsou vedle představitelů elektrárenských firem, ministerstev, národních organizací a politiků také výzkumné a akademické instituce, spotřebitelé energie a ekologické organizace. Jinými slovy, žádná ideologie, jen ryzí pragmatismus.
Na nic jiného dnes totiž není čas. Onen potřebný půlbilión, tedy 500 miliard eur totiž musíme najít a investovat. Lepší, vlastně žádné jiné řešení pro Zemi dnes neexistuje. Autor vyučuje na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí