Ochrana přírody zdražuje stavby o miliardy

Žáby nebo mravenci - pro někoho možná jen bezvýznamná havěť, ale i ta může nadlouho zdržet a prodražit i tu nejlepší podnikatelskou investici.
"Ochranou přírody se stavby prodražují o stovky miliónů korun. A zdrženy jsou stavby v rozsahu desítek miliard korun," odhaduje ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek.
Ukázkovým příkladem je například dálnice D8 směrem na Ústí nad Labem, která dosud stála kolem osmnácti miliard korun. "Asi třetinu z toho ale spolkla různá ekologická opatření," uvedl šéf Ředitelství silnic a dálnic Alois Rychnovský.
Na jednom z nejnovějších dálničních úseků z Olomouce do Lipníka nad Bečvou řidiči projíždějí krátkým tunelem, nad nímž však nevede žádná cesta. Silničáři jej totiž postavili jako nadchod pro jeleny.
"Bylo nutné umožnit vysoké zvěři, která tam žije, volný průchod. Zákon nechrání pouze vzácné živočichy, ale myslí i na zachování biokoridorů," uvedl Josef Švejda z olomouckého pracoviště Ministerstva životního prostředí. Jen tato stavba stála přes osmdesát osm miliónů korun.

Průchody pro žáby i jeleny
Právě nyní se schvalují pro dálnici na Ostravu můstky pro žáby i vzácné ryby, jako je například vranka obecná, a to tak, aby jim dálnice neomezila pohyb v korytech potoků, jež povedou i pod silnicí. Můstky se musí mnohde postavit vyšší, než je obvyklé, tak, aby pod nimi prošli srnci.
V Přerově se zase bojí, aby ptáci vzlétávající z řeky nenaráželi do chystaného nového mostu přes Bečvu. Proti němu protestuje spolek ornitologů. Upozorňují na to, že most, nad kterým se má tyčit oblouk spojený s mostem lany, může znamenat nebezpečí i pro táhnoucí ptáky. Ti se o blízko sebe vedoucí lana mohou za špatné viditelnosti zranit a uhynout. Radnice, která chce most postavit, si proto už objednala studii za čtyřicet tisíc korun, která rizika zranění ptáků přesně určí.
Kuriozitou se v Hradci Králové stane obyčejná skládka na moderním autobusovém terminálu za čtvrt miliardy korun. Hromady suti a odpadu totiž na tomto místě až dosud byly a obývá je hned několik druhů chráněných brouků, ještěrek a například i slepýš křehký. "Po dohodě s ekology jsme se rozhodli živočichy přestěhovat jinam a po dokončení stavby je vrátit do původní lokality. Celkem je jich několik desítek," řekla mluvčí hradeckého magistrátu Petra Krátká. Podle odhadů vyjde návrat jednoho živočicha až na třicet tisíc korun. Zachování miniaturního rumiště tak prodraží investici o až stovky tisíc korun.

Vládě hrozí pokuta od unie
Hodnoty, které se těmito opatřeními ochrání, jsou podle Ministerstva životního prostředí nevyčíslitelné. "Kdyby se například neodsířily elektrárny, firmy by ušetřily desítky miliard korun. Zároveň by však stouply náklady na léčení tisíců lidí, kyselé deště by dál působily miliardové škody v lesích a poškozovaly by památky," řekla mluvčí resortu Karolína Šůlová. Připomněla, že některé stavby by nejen zničily unikátní části přírody, ale navíc by se ani nevyplatily. "Například stavba jezů na Labi za šest miliard korun by nebyla ekonomicky rentabilní," dodala Šůlová.
Ani úřady nejsou bez chyb. Například vládě hrozí, že ji Evropská unie bude pokutovat kvůli výstavbě průmyslové zóny na Ostravsku. Ta by totiž zabrala životní prostor vzácnému dravému ptáku motáku pochopovi.
Sami podnikatelé však tvrdí, že proti ekologii nic nemají. "Dokonce jsme založili vlastní ekologické hnutí, kde je kolem padesátky rozhodujících stavebních firem a také vyhlašujeme každoročně ekologickou stavbu roku," řekl Mašek.
"To, že umíme během stavby zabránit znečištění podzemních vod či odevzdáváme stavby s už vzrostlou zelení je pro nás i marketinkovým tahem," uvedl Jiří Hájek z obchodního úseku firmy Stavby silnic a železnic. Investoři tvrdí, že chtějí být zadobře s veřejností i úřady. Stížnosti obyvatel jim totiž mohou stavby ještě více prodražit.
Problémem jsou podle stavbařů případy, kdy se zdržují stavby, o kterých se ví, že se stejně musí postavit. Často se využívá administrativních chyb, anebo si protestující koupí několik metrů pozemku, kde má stavba stát.

Se spory počítá nový zákon
Zpoždění a nejistota u odvolacích lhůt k vyjádření vadí i zahraničním investorům. "Nejhorší je nevyčíslitelný vliv na ekonomiku regionu či státu při oddalování staveb komunikací," řekl ředitel odboru investičních projektů agentury CzechInvest Tomáš Hruda. Podle něj je kvalitní dopravní infrastruktura jedním ze základních požadavků investorů.
Nový stavební zákon by měl vyřešit všechny sporné otázky - včetně ochrany přírody - už v územním rozhodnutí. Pak by nebylo možné stavbu v jejím průběhu brzdit.
Nový stavební zákon by se na program kabinetu měl dostat počátkem příštího roku. "Jeho návrh se nám vrátil z připomínkového řízení a právě do něj zapracováváme různé úpravy. Do konce prosince to bude hotovo a pošleme ho do legislativní rady vlády," říká tiskový mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj František Tlapák. Připomíná, že jde o obsáhlou matérii, která mimo jiné nově upraví i postup úřadů při vyvlastňování a s níž bude spojena změna zhruba čtyřiceti dalších zákonů.
Přesto ale není jasné, zda nový zákon začne platit ještě před koncem funkčního období Grossovy vlády. Jen ve sněmovně bude jeho projednávaní trvat přibližně rok.

Stavby, které mají "ekologické potíže"


Dálnice D11 ve směru na Hradec Králové a dál do Polska
Dálnice D8 z Lovosic do Ústí nad Labem a dál do Německa
Dálnice D47 vedoucí na Ostravu
Průmyslová zóna v Dolní Lutyni na Ostravsku
Most přes řeku Bečvu na Přerovsku
Autobusový terminál v Hradci Králové