Energetická náročnost budov je stále častěji diskutované téma jak v České republice, tak zejména v ostatních evropských zemích, v nichž mnohdy existují již realizované stavby v širším měřítku.
Zkušenosti s nízkoenergetickým a nízkonákladovým bydlením
Zdaleka se nejedná jen o pilotní projekty jednotlivých obytných budov či rodinných domů, ale o cílenou výstavbu nízkoenergetických komplexů.
Při správně pojatém architektonickém návrhu, zohledňujícím vliv světových stran na teplotní hodnoty v interiéru, vhodném projekčním řešení stavební technické dokumentace, volbě odpovídajících materiálů i otopného systému by neměly být počáteční investice v nízkoenergetických domech navýšeny o více než 3 až 10 %. Za energii se výdaje u těchto domů oproti běžné zástavbě výrazně sníží (viz graf výdajů na vytápění a ohřev teplé užitkové vody pro jednotlivé skupiny obyvatelstva).
Mezinárodní projekt
V roce 2003 Evropská komise vyhlásila v rámci programu SAVE II mezinárodní projekt LoCoSoC (Low Energy and Low Cost Social Housing). Na jeho řešení se podílely tři ze zakládajících zemí EU (Rakousko, Nizozemí a Řecko), ale i tři další, které přistoupily do Evropského společenství v květnu roku 2004 (Česká republika, kterou zastupoval řešitelský tým společnosti Enviros, s.r.o, Slovensko a Lotyšsko). Z příštích členů bylo do projektu zařazeno ještě Bulharsko. Po ukončení projektu řešitelským týmem a zhodnocení členy EK bude možné nalézt bližší informace k tomuto projektu na www.locosoc.info
Jednotlivé země mapovaly situaci ve stavebního sektoru, legislativních a normových nařízeních, možnosti potenciálu realizace nových či rekonstrukci původních objektů tak, aby dosahovaly parametrů nízkoenergetických či pasivních budov.
V rámci tohoto projektu došlo:
-ke zmapování bytového fondu v jednotlivých zemích po stránce technologie a období výstavby i energetické spotřeby v budovách,
-k vypracování analýz potenciálu úspor pro jednotlivé země ve snaze přiblížit se nízkoenergetickým parametrům, které by měly být určeny pro nižší příjmové skupiny obyvatelstva,
-k vypracování akčního plánu pro zúčastněné země, kterým by se země střední a východní Evropy měly řídit při snížení energetické náročnosti ve stávajícím a budoucím bytovém fondu.
Během projektu byly uplatněny zkušenosti partnerů z Nizozemí a Rakouska, kde je - podobně jako v ostatních vyspělých zemích severní a západní Evropy -brán silný zřetel na energetickou náročnost budov pro bydlení, administrativu atd., včetně snahy o využití obnovitelných zdrojů. V těchto zemích došlo k výraznému snížení energetických vstupů do objektu - viz graf porovnání potřeby energie na vytápění a ohřev teplé užitkové vody.
Tradice v Nizozemí
Co se týče zahraničních zkušeností, můžeme nahlédnout například do Nizozemí. Tato země má tradici ve skupinové (opakovatelné) výstavbě městských částí. Každá z nich je přizpůsobena jednotlivým příjmovým skupinám obyvatelstva, jež žijí v dané lokalitě. Domy vycházejí vstříc budoucím uživatelům velikostí obytné plochy, použitými stavebními materiály atd.
Touto výstavbou městských čtvrtí nízkoenergetického či pasivního standardu za využití obnovitelných zdrojů energie (nejvíce větrné elektrárny, fotovoltaické solární panely, solární kolektory) dosáhlo Nizozemí za posledních 20 let výrazné úspory energie na vytápění a přípravu teplé užitkové vody v celém bytovém fondu, stejně tak implementací obnovitelných zdrojů energie při revitalizaci a zateplení stávajícího bytového fondu. Dnešní průměrná spotřeba na vytápění a přípravu teplé užitkové vody zde činí 98 kWh.m-2 (Rakousko - 150 kWh.m-2 Česká republika - 200 kWh.m-2).
Předpoklad udržitelného rozvoje
Snaha o snížení energetické náročnosti budov není vedena pouze technickými možnostmi součastné výstavby. Splnění nízkoenergetických či pasivních parametrů je také odrazem péče o zvýšení životní úrovně obyvatelstva. S tímto záměrem je spojena i ochrana energetických zdrojů, snižování emisí a imisí v ovzduší atd. V potaz by se měla brát rovněž energetická náročnost na výrobu prvků či stavebních dílů použitých při realizaci nízkoenergetických a nízkonákladových budov. O těchto energetických vstupech, stejně jako o recyklaci materiálů pro jejich výstavbu se v dnešní době u nás příliš neuvažuje. Ovšem není tomu tak ani v zemích, jež mají s domy nízkoenergetických parametrů mnohaleté zkušenosti.
Pro pokrytí potřeby tepelné energie na vytápění a přípravu teplé užitkové vody u budov s nízkou energetickou náročností se klade důraz na obnovitelné zdroje energie (solární panely, PV panely, větrné a vodní elektrárny, tepelná čerpadla atd.).
Problémy ve stávajícím bytovém fondu
Jedním z problémů jsou domy vystavěné panelovou technologií.V České republice dnes žije přibližně 31 % obyvatelstva v obytných domech panelového typu. Tyto objekty dnes neodpovídají platným normám pro tepelně technické parametry ochlazovaných konstrukcí, ani vyhláškám zohledňujícím energetickou náročnost budov na vytápění. Proto se musí věnovat mimořádná pozornost jejich revitalizaci. Do revitalizace bytového fondu by měly být zařazeny i zděné objekty, postavené v průběhu 50. až 90. let minulého století.
Problémy panelových domů provázejí i nevyhovující statické vlastnosti, související s tepelně technickými vlastnostmi konstrukcí použitých při výstavbě těchto objektů. Mnohdy jsou tyto problémy spojeny také se špatnou kvalitou stavebních prací. Rekonstrukce a zateplení by mělo být proto vedeno tak, aby nedocházelo ke zvýšenému namáhání nosné konstrukce v závislosti na změnách venkovní teploty.
Průměrná spotřeba energie na vytápění a přípravu teplé užitkové vody činí u nás přibližně 200 kWh.m-2 (viz graf průměrných hodnot energie na vytápění a TUV). Spotřeba tepla na vytápění a ohřev teplé užitkové vody v bytovém sektoru představuje přibližně 30 % ze všech sektorů (terciární sféra, administrativa atd.). Snížení energetické náročnosti na energii v bytových budovách by mělo být dosaženo souběžnou výstavbou nových objektů s pasivními, nízkoenergetickými či energeticky úspornými budovami a revitalizací stávajícího bytového fondu minimálně na parametry energeticky úsporných budov.
U objektů s nízkoenergetickými parametry lze dosáhnout čtyř až pětinásobné úspory energie a tedy i financí oproti spotřebě energie a finančních nákladů u běžné výstavby. Musí tomu však odpovídat i přiměřené chování jejich uživatelů.
AUTOR: Ing. Tomáš Vanický
Klasifikace budov podle energetické náročnosti
označení objektu spotřeba tepla na vytápění
energeticky úsporné objekty nižší než 70 kWh.m-2
nízkoenergetické domy nižší než 50 kWh.m-2
pasivní domy nižší než 20 kWh.m-2
nulové domy bez instalace otopných těles (k pokrytí poptávky energie na vytápění využívají pouze solárních, technologických a lidských tepelných zisků)
Při správně pojatém architektonickém návrhu, zohledňujícím vliv světových stran na teplotní hodnoty v interiéru, vhodném projekčním řešení stavební technické dokumentace, volbě odpovídajících materiálů i otopného systému by neměly být počáteční investice v nízkoenergetických domech navýšeny o více než 3 až 10 %. Za energii se výdaje u těchto domů oproti běžné zástavbě výrazně sníží (viz graf výdajů na vytápění a ohřev teplé užitkové vody pro jednotlivé skupiny obyvatelstva).
Mezinárodní projekt
V roce 2003 Evropská komise vyhlásila v rámci programu SAVE II mezinárodní projekt LoCoSoC (Low Energy and Low Cost Social Housing). Na jeho řešení se podílely tři ze zakládajících zemí EU (Rakousko, Nizozemí a Řecko), ale i tři další, které přistoupily do Evropského společenství v květnu roku 2004 (Česká republika, kterou zastupoval řešitelský tým společnosti Enviros, s.r.o, Slovensko a Lotyšsko). Z příštích členů bylo do projektu zařazeno ještě Bulharsko. Po ukončení projektu řešitelským týmem a zhodnocení členy EK bude možné nalézt bližší informace k tomuto projektu na www.locosoc.info
Jednotlivé země mapovaly situaci ve stavebního sektoru, legislativních a normových nařízeních, možnosti potenciálu realizace nových či rekonstrukci původních objektů tak, aby dosahovaly parametrů nízkoenergetických či pasivních budov.
V rámci tohoto projektu došlo:
-ke zmapování bytového fondu v jednotlivých zemích po stránce technologie a období výstavby i energetické spotřeby v budovách,
-k vypracování analýz potenciálu úspor pro jednotlivé země ve snaze přiblížit se nízkoenergetickým parametrům, které by měly být určeny pro nižší příjmové skupiny obyvatelstva,
-k vypracování akčního plánu pro zúčastněné země, kterým by se země střední a východní Evropy měly řídit při snížení energetické náročnosti ve stávajícím a budoucím bytovém fondu.
Během projektu byly uplatněny zkušenosti partnerů z Nizozemí a Rakouska, kde je - podobně jako v ostatních vyspělých zemích severní a západní Evropy -brán silný zřetel na energetickou náročnost budov pro bydlení, administrativu atd., včetně snahy o využití obnovitelných zdrojů. V těchto zemích došlo k výraznému snížení energetických vstupů do objektu - viz graf porovnání potřeby energie na vytápění a ohřev teplé užitkové vody.
Tradice v Nizozemí
Co se týče zahraničních zkušeností, můžeme nahlédnout například do Nizozemí. Tato země má tradici ve skupinové (opakovatelné) výstavbě městských částí. Každá z nich je přizpůsobena jednotlivým příjmovým skupinám obyvatelstva, jež žijí v dané lokalitě. Domy vycházejí vstříc budoucím uživatelům velikostí obytné plochy, použitými stavebními materiály atd.
Touto výstavbou městských čtvrtí nízkoenergetického či pasivního standardu za využití obnovitelných zdrojů energie (nejvíce větrné elektrárny, fotovoltaické solární panely, solární kolektory) dosáhlo Nizozemí za posledních 20 let výrazné úspory energie na vytápění a přípravu teplé užitkové vody v celém bytovém fondu, stejně tak implementací obnovitelných zdrojů energie při revitalizaci a zateplení stávajícího bytového fondu. Dnešní průměrná spotřeba na vytápění a přípravu teplé užitkové vody zde činí 98 kWh.m-2 (Rakousko - 150 kWh.m-2 Česká republika - 200 kWh.m-2).
Předpoklad udržitelného rozvoje
Snaha o snížení energetické náročnosti budov není vedena pouze technickými možnostmi součastné výstavby. Splnění nízkoenergetických či pasivních parametrů je také odrazem péče o zvýšení životní úrovně obyvatelstva. S tímto záměrem je spojena i ochrana energetických zdrojů, snižování emisí a imisí v ovzduší atd. V potaz by se měla brát rovněž energetická náročnost na výrobu prvků či stavebních dílů použitých při realizaci nízkoenergetických a nízkonákladových budov. O těchto energetických vstupech, stejně jako o recyklaci materiálů pro jejich výstavbu se v dnešní době u nás příliš neuvažuje. Ovšem není tomu tak ani v zemích, jež mají s domy nízkoenergetických parametrů mnohaleté zkušenosti.
Pro pokrytí potřeby tepelné energie na vytápění a přípravu teplé užitkové vody u budov s nízkou energetickou náročností se klade důraz na obnovitelné zdroje energie (solární panely, PV panely, větrné a vodní elektrárny, tepelná čerpadla atd.).
Problémy ve stávajícím bytovém fondu
Jedním z problémů jsou domy vystavěné panelovou technologií.V České republice dnes žije přibližně 31 % obyvatelstva v obytných domech panelového typu. Tyto objekty dnes neodpovídají platným normám pro tepelně technické parametry ochlazovaných konstrukcí, ani vyhláškám zohledňujícím energetickou náročnost budov na vytápění. Proto se musí věnovat mimořádná pozornost jejich revitalizaci. Do revitalizace bytového fondu by měly být zařazeny i zděné objekty, postavené v průběhu 50. až 90. let minulého století.
Problémy panelových domů provázejí i nevyhovující statické vlastnosti, související s tepelně technickými vlastnostmi konstrukcí použitých při výstavbě těchto objektů. Mnohdy jsou tyto problémy spojeny také se špatnou kvalitou stavebních prací. Rekonstrukce a zateplení by mělo být proto vedeno tak, aby nedocházelo ke zvýšenému namáhání nosné konstrukce v závislosti na změnách venkovní teploty.
Průměrná spotřeba energie na vytápění a přípravu teplé užitkové vody činí u nás přibližně 200 kWh.m-2 (viz graf průměrných hodnot energie na vytápění a TUV). Spotřeba tepla na vytápění a ohřev teplé užitkové vody v bytovém sektoru představuje přibližně 30 % ze všech sektorů (terciární sféra, administrativa atd.). Snížení energetické náročnosti na energii v bytových budovách by mělo být dosaženo souběžnou výstavbou nových objektů s pasivními, nízkoenergetickými či energeticky úspornými budovami a revitalizací stávajícího bytového fondu minimálně na parametry energeticky úsporných budov.
U objektů s nízkoenergetickými parametry lze dosáhnout čtyř až pětinásobné úspory energie a tedy i financí oproti spotřebě energie a finančních nákladů u běžné výstavby. Musí tomu však odpovídat i přiměřené chování jejich uživatelů.
AUTOR: Ing. Tomáš Vanický
Klasifikace budov podle energetické náročnosti
označení objektu spotřeba tepla na vytápění
energeticky úsporné objekty nižší než 70 kWh.m-2
nízkoenergetické domy nižší než 50 kWh.m-2
pasivní domy nižší než 20 kWh.m-2
nulové domy bez instalace otopných těles (k pokrytí poptávky energie na vytápění využívají pouze solárních, technologických a lidských tepelných zisků)
Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích
