Jižní Asie má starosti. Vody je stále méně

Je tomu už deset let, co rolník Bhairu Singh na svém kamenitém poli na západě Indie viděl ve studni vodu. Pro Singha z vesnice Batheda Kala v pouštním státě Rádžasthán je získávání vody každodenním bojem.
"Již roky se potýkáme se suchem. Studny nám vyschly, rostliny na polích uvadly a také dobytek nám časem pošel," řekl Singh agentuře Reuters. "Třebaže letos trochu pršelo, nebylo toho dost, aby to vynahradilo ta dlouholetá sucha," dodal.
Nedostatek vody v jižní Asii naplňuje obavami nejen farmáře. Na poplach bijí odborníci, sociální a ekologičtí aktivisté i představitelé podnikatelských svazů.
Jižní Asie v minulém desetiletí zaznamenávala průměrný ekonomický růst 5,2 procenta, avšak potíží má více než dost. Žije tam 40 procent všech chudých lidí na Zemi, oblast je přelidněná a růst obyvatelstva je rychlejší než jinde ve světě. Stále větší nedostatek vody je hrozivý. "Dostupnost vody na jednoho obyvatele ve většině zemí v oblasti klesala, což může vážně ovlivnit hospodářský a sociální vývoj," uvedl ve své zprávě Program OSN pro životní prostředí.
Problémy jsou nejtíživější v Indii a v Pákistánu. "Hrozba, kterou pro zemědělskou základnu indického subkontinentu představuje sucho a zesílené vlny veder, je potenciálně velmi významná," prohlásil poradce organizace Greenpeace Steve Sawyer.. Dostupnost vody na jednoho obyvatele v Indii se snížila z 5177 metrů krychlových ročně v roce 1951 na 1820 kubíků v roce 2001. Očekává se, že v roce 2025 to bude 1341 metrů krychlových.
"Indie se čtyřmi procenty světových vodních zdrojů a 16 procenty obyvatelstva bude mít velké potíže, aby uspokojila potřeby zemědělství a průmyslu," prohlásil předseda Federace indických obchodních a průmyslových komor Jógendra Kumár Modi.
Jistým příznakem vážnosti situace je třeba i to, že indický svazový stát Ándhrapradéš před třemi týdny podepsal dohodu s Keňou a Ugandou, podle níž bude 500 ándhrapradéšských rolníků postižených suchem obdělávat půdu v těchto východoafrických zemích. Neobvyklé řešení má pomoci farmářům, na které doléhají roky sucha a chabé úrody. Za uplynulých šest let jich kolem 6000 spáchalo sebevraždu.
Nedostatek vody vyvolává i vášně. V listopadu se v Indii uskutečnila série protestních akcí proti společnosti Coca-Cola. Místní aktivisté a někteří obyvatelé ji viní z toho, že její stáčírny odčerpáváním podzemních vod zhoršují sucho v oblasti.
"Kvůli tomu čelí nejméně pět obcí v Indii vážnému nedostatku vody a zdravotním potížím," uvedla v prohlášení americká nevládní organizace Mezinárodní firemní odpovědnost. Coca-Cola India na své internetové stránce naopak zdůraznila, že spolupracuje s obcemi v boji proti suchu, zvláště zachytáváním dešťové vody.
Také Pákistán se vážně zamýšlí, co dělat.
Na velkém shromáždění rolníků neskrýval znepokojení předseda Sdružení pákistánských cukrovarů Čaudhrí Zaka Ašraf. "Nejnovější zprávy naznačují, že země bude čelit suchu příštích patnáct let, což by mohlo zničit zemědělskou základnu," prohlásil.
Ozvala se i vláda. "Výstavba dalších vodních nádrží v zemi je příkazem okamžiku, abychom zachránili zemědělský sektor," prohlásil hlavní ministr pákistánského státu Sindh Arbab Ghulám Rahím.
Podle expertů to ale nevypadá, že by se věci měly měnit k lepšímu. Příčinou je totiž globální oteplování, které lze ovlivnit jen obtížně za delší dobu. Do roku 2020 bude žít s vážným nedostatkem vody přibližně 2,3 miliardy lidí v asi 50 zemích, odhadla OSN.