zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Světoví experti doporučují tvrdší limity emisí než Kjóto

08.12.2004
Ovzduší
Světoví experti doporučují tvrdší limity emisí než Kjóto
Protokol začne platit 16. února příštího roku

Tlak na rozvojové země, aby se připojily ke snižování emisí skleníkových plynů a pomohly tak v úsilí o zmírnění či odvrácení globálních klimatických změn, je hlavním cílem mezinárodní konference, jež formálně připravuje vstup Kjótského protokolu v platnost.
Klimatologové a politici zvolili pro jednání o zemské atmosféře symbolické místo - argentinskou metropoli Buenos Aires - v překladu Čisté povětří.
Budou se zabývat stále častějšími názory vědců a ekologů, že limity, dané Kjótem, k odvrácení globálního oteplování nestačí. Sedm let starý dokument, podle nějž musí jeho signatáři do osmi let snížit množství vypouštěných škodlivých plynů (zejména CO2),

po nedávné ratifikaci Ruskem vstoupí v platnost 16. února příštího roku.
Protokol se však zmiňuje pouze o vyspělých zemích a požadovaný limit - 5,2 procenta pod úrovní roku 1990 - nejnovější výzkumy zpochybňují; hovoří se o nezbytnosti drastického snížení, a to až o 60 procent. To je však bez účasti rychle se rozvíjejících zemí jako Číny, Brazílie nebo Indie nereálné.
Ekologicky vyspělé země, jako třeba blok EU, tedy podle kuloárů hodlají přesvědčit ostatní signatáře, aby s větší ochotou pomáhali při často ekonomicky nákladném odvracení hrozby globálního oteplení i rychle se rozvíjejícím či chudým zemím, jež stojí mimo Kjóto, a to bez ohledu, zda se na znečišťování atmosféry významně podílejí.
Jde o to usměrnit jejich nezbytnou industrializaci tak, aby jejich rozvoj současně respektoval zachování potřebných ekologických hledisek.
Složitost problému vyhrocuje též negativní postoj Spojených států ke Kjótu; administrativa prezidenta Bushe chce otázku emisí řešit vývojem a zaváděním nových, ekologicky příznivějších technologií.
To je ovšem nejen otázka budoucnosti, ale i finančních možností; a výsledkem je dosud nejčastěji ekologická rezignace vlád rozvojových zemí.

Smlouvy by měly pokrýt i houstnoucí letecký provoz

K dalším kontroverzním tématům konference patří mimo jiné i návrh EU, aby do budoucích smluv o emisích byla zahrnuta také letecká a lodní doprava.
Například podle jedné studie kondenzační čáry za proudovými letadly v oblastech hustého provozu kolem velkých leteckých křižovatek již nyní pokrývají často až dvě procenta oblohy. Kromě dopadu zplodin mění i meteorologické parametry vysokých vrstev atmosféry, a tedy ovlivňují výměnu tepla.
Zdroj: Právo

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí