Vládní strategie má pomoci rozvoji příštích generací

Každý rok se z českých tepelných elektráren, chemiček, ale i z domácích kamen na uhlí či z automobilových výfuků dostane do ovzduší zhruba dvanáct tun skleníkových plynů na jednoho obyvatele. Dopad klimatických změn - rozsáhlé záplavy či naopak velké sucho - ovšem pocítí až další generace za několik desítek let.
Historicky první česká Strategie udržitelného rozvoje, kterou včera schválila vláda, má pomoci tomu, aby současné generace nežily na úkor generací příštích. Emise skleníkových plynů by se proto do roku 2020 měly snížit zhruba o třetinu na 8,7 tuny na obyvatele.
"Pokud se strategií budou tato i následující vlády řídit, povede nejen k lepšímu životnímu prostředí, ale i modernější a konkurenceschopné ekonomice," řekl ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL).
Šedesátistránkový dokument se nevěnuje pouze ekologii, jejími součástmi jsou i ekonomika, sociální záležitosti či výzkum a vzdělávání. "Rada vlády pro udržitelný rozvoj bude dohlížet na to, aby jednotlivé resortní koncepce či návrhy významných zákonů nebyly s přijatou koncepcí v rozporu," dodal Ambrozek. První hodnotící zprávu dostane kabinet za rok.
Kabinet se ve strategii například zavázal zavést ekologickou daň na suroviny a výrobky, které zatěžují životní prostředí - třeba na uhlí nebo na benzin. Vesměs je ovšem strategie velmi obecná, vláda má například "podporovat zvyšování zaměstnanosti odpovídajícími rekvalifikačními aktivitami", "reformovat veřejné finance" nebo se má "zaměřit na zlepšování dopravní obslužnosti".
"Textu chybí koncepce, vize nebo priority. Užitečné jsou jen konkrétní cíle, ke kterým se vláda sem tam v textu zavazuje, především ve snižování exhalací oxidu uhličitého a lepší recyklaci odpadků," poznamenal Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha. Ocenil, že dokument obsahuje i konkrétní indikátory, podle nichž bude vládní rada sledovat, jestli se strategie plní. Jde třeba o strukturu zdrojů energie či o spotřebu pesticidů.