Co přinesla sametová revoluce ťuhýkovi

Nedávné patnácté výročí historické události, které z nedostatku jiných slov označujeme jako sametovou revoluci, jsme hodnotili v obvyklém, lidsky sobeckém diskurzu, zda je současný vývoj dobře pro komunisty nebo špatně pro komunisty. Místo toho jsme si mohli položit širší otázku, co přinesl 17. listopad 1989 ptákům a travám na poli? Pravděpodobně bychom dospěli k názoru, že příroda funguje čím dál tím lépe a že i počasí se neustále zlepšuje. Při ještě důkladnější analýze situace bychom mohli vyjádřit skutečný údiv nad tím, že opětovné zavedení nevolnictví není ve volebním programu žádné politické strany. Abych mohl dokázat platnost těchto tvrzení, musím začít někde na úplném počátku, nejlépe na čerstvě nasypané a zrovna opuštěné haldě kladenského uhelného revíru.
Z původních asi 150 hald jich zde zbylo nějakých 30. Zbytek je dávno zastavěný nebo rozvezený na silnice. Co s nimi dnes máme dělat? Milostivě je kamuflovat jako některý z místních kopců ? Odtěžit na mizerný kámen, nebo dosypat moderním odpadem? Anebo je otevřeně přiznat jako nedílnou součást krajiny, jako zázemí bývalých hornických kolonií a krásných industriálních zón z dob, kdy slovo kapitalismus bylo ještě čerstvé? Je kuželovitá, všude vyčnívající halda Dolu Tuchlovice vředem krajiny, anebo naopak budoucí kladenskou Fudžijamou, odkud za vlídných dnů budou poutníci sledovat panorama velebných Krkonoš? Vždyť třeba v takovém Porúří iniciovaly místní nevládní organizace kampaň za zachování uhelných hald jako nové hodnoty krajiny. Je to skoro, jako kdybychom chtěli vypustit třeboňské rybníky, že jsou příliš lidské.
Pokud si orel mořský ve středních Čechách vybírá místo ke hnízdění - je to sice div, ale i orli se přizpůsobují světu - tak si vybere buď zapomenutý kout středních Brd, anebo opuštěnou haldu na okraji Kladna. Co ho k tomu vede? Halda totiž má daleko blíž skutečné přírodě než okolní sídliště anebo zemědělská krajina. Halda je nejenom pro orla, ale také pro psy a místní mládež svobodnou "zemí nikoho", kde neplatí pravidla okolního světa. Orel či nenápadně elegantní kulík, divné houby a vzácné rostliny jen potvrzují, že jsme zde našli skutečný přírodní ráj. Co na tom, že vypadá jako smetiště.
Botanik J. Sádlo upozorňuje (alespoň já jsem to z jeho zpráv vědecky vyčetl), že podle jeho výzkumů rostliny nemají volební preference, ale přesto jsou politicky uvědomělé. Jedním z klíčových termínů ochrany přírody je "blokovaná sukcese". Znamená to, že určitý ekosystém by se vyvíjel nějakým směrem - na Kladně nejspíš k habrové doubravě - pokud by mu to okolnosti dovolily. A okolnosti - to je zejména člověk vytvářející pole a pasoucí se kozy a krávy. Většina botanických hodnot střední Evropy je vázána na místa s blokovanou sukcesí. K udržení takovýchto míst potřebujeme nějaký tradiční výrobní systém, nejlépe nevolnictví - to naší přírodě prospělo úplně nejvíc.
Jenže sametová revoluce naopak přinesla přírodě svobodu. Příroda setřásla jho blokované sukcese a vrhla se do kompetičního prostředí. Kdyby spolu jenom soupeřily staré dobré místní druhy jako za Karla IV., ale ony sem pronikají cizáci odjinud a dokonce se dá očekávat nájezd geneticky upravených plodin nové generace. V nejasné privatizační situaci se příroda zachovala pragmaticky a okamžitě obsadila bodláky a šípkovými růžemi opuštěná pole. Tento invazní monopol přírody se podařilo - kromě některých rezervací - zadržet jen na hodně neobvyklých místech, třeba právě na kladenských haldách, kde samotné kamenité prostředí vytváří určitou bariéru. V Dolní Lhotě taky nikdo nepostavil hypermarket.
A podobně se chová i počasí. Citlivě se nám přizpůsobuje. Čekali bychom, že si půjde po svém, že se vykašle na nějakou globalizaci a post- industrializaci, že mu politické změny v Číně budou úplně lhostejné. Ale kdepak - ono reaguje i na nové čínské továrny a automobilový provoz v Počernicích. Na počasí a přírodu tak můžeme být právem hrdi, obojí funguje čím dál tím odpovědněji, čím dál víc se nám podobá. Jak to ten James Lovelock říkal, že na přírodu si jen tak nepřijdeme, že skutečně zranitelná je jenom civilizace?
Autor je geologem a esejistou