zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

... z toho vyplývá, že je možné se soudit

20.12.2004
Ovzduší
... z toho vyplývá, že je možné se soudit
Jestliže lidská činnost mění parametry klimatu, je možné u soudu žádat odškodnění od těch, kdo to nejvíce způsobili, tvrdí jeden z autorů studie o oteplování klimatu Myles Allen z Oxfordské univerzity. Na první pohled bláznivá myšlenka má opodstatnění ve statistice.

Allen přitom není první, kdo uvažuje o zatažení justice do globálního oteplování.
Letos v červenci podalo osm amerických států a město New York žalobu na pět největších elektrárenských společností, které vlastní 174 elektrárny ve dvaceti státech USA. Přestože americká federální vláda považuje hrozbu změny klimatu za přehnanou, zmíněné státy jsou jiného názoru. Od žalovaných znečišťovatelů nepožadují finanční odškodnění, ale chtějí je soudně přinutit, aby každoročně snižovaly svoje emise oxidu uhličitého o tři procenta.
Velkým žalobám čelily v minulých letech tabákové koncerny. U soudů jim hodně uškodilo, když se prokázalo, že věděly z vlastních odborných studií nejen o škodlivosti kouření, ale i o návykovosti nikotinu, avšak tajily to.
Koncerny platily miliónová odškodné. A ještě více stál spor s většinou amerických států, které podaly žalobu o náhradu za léčení nemocných kuřáků. Právníci nakonec dosáhli v červnu 1997 dohody, podle níž v příštím čtvrtstoletí cigaretové firmy postupně zaplatí celkem 370 miliard dolarů. Za to získaly imunitu před dalšími státními žalobami, nikoli ovšem před žalobami jednotlivců.
Soud za globální oteplování tedy není až tak nepředstavitelný. Podobnost se žalobami proti tabákovým koncernům je zřejmá, jenom napáchané škody mohou být vyšší.
Podle předpokladů může oteplování klimatu zasáhnout zemědělství dlouhodobým suchem. Voda se bude více odpařovat a na zem se pak nárazově vrátí v podobě přívalových srážek vedoucích k povodním. Zvýšení mořské hladiny (v důsledku tání ledovců a roztažení vody vlivem tepla) ohrozí pobřežní oblasti, což v chudých zemích povede ke stěhování obyvatel, v bohatých ke stavbě nových hrází. Vyšší teplota umožní rozšíření hmyzu přenášejícího tropické choroby na nová území, což si vyžádá nové investice do zdravotnictví.
Myles Allen předpokládá, že o náhradu takovýchto nákladů se lidé budou soudit.
Jak zdůrazňuje, jejich studie umožňuje statisticky určit, jak se riziko zvyšuje vlivem člověka.
Příklad loňských veder v Evropě je ukázkový. Nedá se říct, že by k nim nedošlo, kdyby bylo v zemském ovzduší méně lidmi vyprodukovaných skleníkových plynů. Na to je atmosféra příliš nevyzpytatelná. Je však možné vypočítat pravděpodobnost, že takových vln vedra přibude nad "přírodní" průměr.
Allen používá přirovnání k hrací kostce. Pokud někdo mírně pozmění její těžiště, začnou některá čísla padat častěji. U jediného hodu se předem nepozná, jaké číslo právě padne. Ale u většího množství vrhů už je možné stanovit, která čísla ukazuje zfalšovaná kostka častěji.
A stejně jako se dají vypočítat změny na zfalšované kostce, umožní stále vylepšované modely chování atmosféry určit, jak se vlivem přibývání skleníkových plynů zvyšuje riziko nežádoucích změn podnebí. A pak už nastoupí dávno známé metody zacházení s rizikem, které používá například pojišťovnictví.
Zjednodušeně řečeno, zemědělci, lidé bydlící při hladině moře a další by pak mohli po producentech skleníkových plynů požadovat náhradu za dodatečné pojištění. Anebo za opatření, která mají pravděpodobným zvýšeným škodám zabránit, třeba za preventivní stavbu hrází nebo za přestěhování na bezpečnější místo.
Jestli k soudům skutečně ve větším měřítku dojde, je samozřejmě zatím otázka. Ale jak ukazuje žaloba amerických států na elektrárenské společnosti, nemusí být odpověď příliš vzdálená.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí