zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Na loňských vedrech mají podíl lidé...

20.12.2004
Ovzduší
Na loňských vedrech mají podíl lidé...
Trojice britských vědců uskutečnila dosud nejdůkladnější modelový výzkum vln horka s ohledem na oteplování klimatu. Dospěli k závěru, že výskyt takových anomálních jevů je nyní dvakrát pravděpodobnější a jeho pravděpodobnost se bude dále zvyšovat. Příčinou je podle nich lidské ovlivňovaní skladby atmosféry Země.

Mohutná vlna horka zasáhla velkou část Evropy, včetně střední, loni v létě, zvláště v první půli srpna. Padlo jí za oběť podle odhadů až 35 000 lidí, převážně ve vyšším věku, nejvíce ve Francii. Způsobila přímé i nepřímé škody ve výši desítek miliard eur. Vlny horka s vážnými následky, třebaže ne tak výrazné, se vyskytly již v devadesátých letech, zejména v USA. Evropané přesto byli loni šokováni.


I chaos má svůj řád
Pohyby v zemské atmosféře zahrnují prvky chaosu. Jasný sled příčin a následků se v ní nehledá snadno. Bezprostřední příčinou horka v létě 2003 byla anomálně dlouhá výrazná tlaková výše. Tu se zárukou dosud předpovědět nelze. Moderní klimatické modely však umožňují smysluplně kalkulovat pravděpodobnost takových anomálií.
Nejnověji to učinili Peter Stott z Readingské univerzity a Dáithí Stone s Mylesem Allenem z Oxfordské univerzity. Výsledky uveřejnili v časopise Nature. Použili jeden z nejkvalitnějších současných klimatických modelů a zaměřili se na oblast jižní části evropského kontinentu a Středomoří. Je to území dost velké, aby umožňovalo najít obecné závěry nad statistickým šumem. A je shodné s oblastmi minulých modelování, takže výsledky lze srovnávat. Obojí je ve vědě klíčové.
Uskutečnili simulace od roku 1900. Výchozí podmínky vždy odpovídaly téže kombinaci promíchaných skleníkových plynů, aerosolů síry a změn ozónu, intenzity slunečního svitu a explozivních sopečných erupcí.

Vedra budou normální
Když vzali vědci v úvahu výlučně přírodní faktory, vyšlo jim, že koncem 20. století nemělo nastat žádné oteplení. Když však zahrnuli lidské emise skleníkových plynů, počítačové modely jasně ukázaly, že se zemské ovzduší otepluje.
Emise skleníkových plynů stoupaly od průmyslové revoluce v 18. století. V největším rozsahu pak od sedmdesátých let 20. století. Stott s kolegy dále dospěl k závěru, že tyto emise činí výskyt jevů typu evropského léta 2003, nejteplejšího alespoň od roku 1500, dvakrát pravděpodobnějším, než jak by tomu bylo bez nich. Přesto je horké léto 2003 stále vcelku nepravděpodobným jevem. Nicméně podle nového modelování by taková léta mohla být kolem roku 2050 typická.
Globální oteplování je dnes podle téměř úplné shody vědců faktem. Během 150 let, což je doba, po kterou probíhají systematická měření, se průměrná teplota na zemském povrchu zvyšovala rychlostí zhruba dvě třetiny stupně za století. Existují ovšem lokální výjimky, někde teplota stoupla až o pět stupňů, jinde se naopak mírně ochladilo.
Devadesátá léta minulého století a rok 1998 byly celkově nejteplejší. Na druhé straně se odborníci přou, nakolik se na tom podílely přece jen prozatím dostatečně nezmapované přírodní procesy a nakolik člověk svou ekonomickou činností.

Autor je spolupracovníkem redakce
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
24
8. 2017
24-26.8.2017 - Veletrh, výstava
Japonsko
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.
5
10. 2017
5.10.2017 - Seminář, školení
Kobra Údlice, s.r.o. Přečaply 100, Údlice - Přečaply
ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.
10
10. 2017
10.10.2017 - Seminář, školení
Brno
ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.
12
10. 2017
12.10.2017 - Seminář, školení
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí