Tříděný odpad se stává stále cennějším

Písek - I když je ve vyspělých státech světa věnována sběru odpadových surovin stále větší pozornost, situace v našich sběrnách tomuto trendu zatím neodpovídá. Zvláště pak výkupní ceny papíru zcela zjevně občany k jeho odevzdávání do sběren příliš nemotivují.
"Smíšený papír vykupujeme za deset haléřů za kilogram, kartony za dvacet a černobílé noviny za třicet haléřů. Lepší situace je v kovech. Za železný šrot nabízíme od 1,50 do 2,50 koruny za kilogram podle síly odpadu, za mosaz platíme 16 korun, hliník vykupujeme za 21 a měď dokonce za 28 korun za kilogram," informoval pracovník jedné písecké sběrny patřící akciové společnosti Sběrné suroviny České Budějovice Jiří Frinta.
O tom, že by se někdo sběrem odpadu přímo živil, nemají zaměstnanci společnosti žádné poznatky, ale je pravda, že hlavně kovový šrot odevzdávají do sběren opakovaně stejní lidé. Přivydělávají si tak občas důchodci a někteří nezaměstnaní.
Papírem pak plní sběrny hlavně firmy a úřady, které jsou pod kontrolou pracovníků odboru životního prostředí a musí dokladovat, že papírový odpad likvidují ekologicky, tedy že ho například nepálí nebo nevyhazují mezi ostatní komunální odpad.
"Tyhle kontroly děláme pravidelně, i když máme malou šanci zjistit, kolik papírového odpadu ve skutečnosti kontrolované úřady či firmy vyprodukují. Tříděný odpad se stává stále cennější surovinou. Potvrzuje nám to například provoz třídírny tuhého komunálního odpadu Vydlaby," řekl vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Písku Miloslav Šatra.
Jak ale Šatra uvedl, výkupní ceny, konkrétně třeba u papíru, nikoho k ekologickému chování nemotivují, i když zpracovatelé nabízejí zajímavé ceny. V případě Vydlab například dostává třídírna od odběratele starého papíru více než desetinásobek toho, co sběrny nabízejí občanům.
U kovů, zvláště pak hliníku a mědi, je situace výrazně lepší. Výkupci ve sběrnách sice svorně tvrdí, že žádný podezřelý sběr nepřijmou a naopak ho nahlásí policii, ale měděné kolejnicové spojky, okapy, hliníkové informační či reklamní tabule, které byly na mnoha místech odcizeny, někde skončit musely.