Němci otevírají diskusi o mýtném pro auta
Mýtné na německých dálnicích - noční můra spolkového ministra dopravy,
provozovatele Toll Collect a mnohých řidičů kamiónů, se téměř rozplynula. Při
spuštění systému se nic přílišně nevymykalo normálu, po obávaných zácpách a
dlouhých čekacích dobách ani stopa.
Dlouho odkládaný systém, který měl začít již před rokem a půl, ale vykazoval
příliš mnoho nedostatků, tak nakonec přece jen slavil úspěch. Ten jakoby smazal
chyby z minulosti a pomalu rozpoutal diskusi o tom, zda po nákladních vozech
nyní na německých dálnicích budou muset platit i vozy osobní.
Na rozdíl od jiných evropských zemí - ať už Francie, Španělska, Rakouska,
Švýcarska, Maďarska či Česka, totiž v Německu, které je klasickou tranzitní
zemí, řidiči osobních aut za užívání dálnic nic platit nemusí. Přestože
konkrétně v nejbližší době nic "nehrozí" a politici jako například ministr
dopravy Manfred Stolpe se vzhledem k nepopularitě takového opatření staví proti,
odborníci jsou si jisti - mýtné pro osobní auta musí přijít, a to co možná
nejdříve. Německo ke zvážení takového kroku tlačí hned několik skutečností.
První z nich je, že zavedením mýtného došlo de facto k ekonomickému znevýhodnění
nákladních vozů. Osobní vozy se na zácpách na dálnicích podílejí stejnou měrou,
ale za jejich užívání neplatí. Odborníci navíc namítají, že se tak vlastně ani
nepodílejí na financování výstavby infrastruktury.
"Musíme, co nejrychleji je to možné, přejít na financování stavby silnic
prostřednictvím poplatků," řekl deníku Financial Times Deutschland ekonom Werner
Rothengatter, který je členem vědecké rady ministerstva dopravy.Velký tlak ale
vyvolává také stále více kritická dopravní situace v mnoha německých městech,
která by se zavedením mýtného dala lépe regulovat. Došlo by k tzv. road
pricingu, kdy je cena za užití dálnice či silnice flexibilní podle toho, jaká je
na ní v dané chvíli doprava. Motivací řidičů využít levnější objížďky by se pak
dal provoz regulovat. Takový systém v USA například testuje již firma Siemens.
Jedním z argumentů zároveň je, že by se tato funkce dala "naroubovat" na dnes
již fungující systém výběru mýtného od nákladních vozů a tudíž by investice
nebyly tak vysoké. "Od roku 2008, kdy systém na výběr mýtného bude spolehlivě
fungovat, je možné přejít také na satelitní výběr mýtného pro osobní auta," míní
Rothengatter. Do třetice k regulaci pr ovozu prostřednictvím mýtného, alespoň ve
městech, tlačí také životní prostředí. Od ledna vstoupily v Německu v platnost
nové směrnice o dodržování hodnot znečištění ovzduší , které města, jako jsou
Frankfurt, Mnichov, Hamburg nebo Berlín, překračují. Jinak než omezením dopravy
je přitom dodržet nebudou schopné.
Mýtné na německých dálnicích - noční můra spolkového ministra dopravy, provozovatele Toll Collect a mnohých řidičů kamiónů, se téměř rozplynula. Při spuštění systému se nic přílišně nevymykalo normálu, po obávaných zácpách a dlouhých čekacích dobách ani stopa.
Dlouho odkládaný systém, který měl začít již před rokem a půl, ale vykazoval příliš mnoho nedostatků, tak nakonec přece jen slavil úspěch. Ten jakoby smazal chyby z minulosti a pomalu rozpoutal diskusi o tom, zda po nákladních vozech nyní na německých dálnicích budou muset platit i vozy osobní.
Na rozdíl od jiných evropských zemí - ať už Francie, Španělska, Rakouska, Švýcarska, Maďarska či Česka, totiž v Německu, které je klasickou tranzitní zemí, řidiči osobních aut za užívání dálnic nic platit nemusí. Přestože konkrétně v nejbližší době nic "nehrozí" a politici jako například ministr dopravy Manfred Stolpe se vzhledem k nepopularitě takového opatření staví proti, odborníci jsou si jisti - mýtné pro osobní auta musí přijít, a to co možná nejdříve. Německo ke zvážení takového kroku tlačí hned několik skutečností. První z nich je, že zavedením mýtného došlo de facto k ekonomickému znevýhodnění nákladních vozů. Osobní vozy se na zácpách na dálnicích podílejí stejnou měrou, ale za jejich užívání neplatí. Odborníci navíc namítají, že se tak vlastně ani nepodílejí na financování výstavby infrastruktury.
"Musíme, co nejrychleji je to možné, přejít na financování stavby silnic prostřednictvím poplatků," řekl deníku Financial Times Deutschland ekonom Werner Rothengatter, který je členem vědecké rady ministerstva dopravy.Velký tlak ale vyvolává také stále více kritická dopravní situace v mnoha německých městech, která by se zavedením mýtného dala lépe regulovat. Došlo by k tzv. road pricingu, kdy je cena za užití dálnice či silnice flexibilní podle toho, jaká je na ní v dané chvíli doprava. Motivací řidičů využít levnější objížďky by se pak dal provoz regulovat. Takový systém v USA například testuje již firma Siemens. Jedním z argumentů zároveň je, že by se tato funkce dala "naroubovat" na dnes již fungující systém výběru mýtného od nákladních vozů a tudíž by investice nebyly tak vysoké. "Od roku 2008, kdy systém na výběr mýtného bude spolehlivě fungovat, je možné přejít také na satelitní výběr mýtného pro osobní auta," míní Rothengatter. Do třetice k regulaci pr ovozu prostřednictvím mýtného, alespoň ve městech, tlačí také životní prostředí. Od ledna vstoupily v Německu v platnost nové směrnice o dodržování hodnot znečištění ovzduší , které města, jako jsou Frankfurt, Mnichov, Hamburg nebo Berlín, překračují. Jinak než omezením dopravy je přitom dodržet nebudou schopné.
Dlouho odkládaný systém, který měl začít již před rokem a půl, ale vykazoval příliš mnoho nedostatků, tak nakonec přece jen slavil úspěch. Ten jakoby smazal chyby z minulosti a pomalu rozpoutal diskusi o tom, zda po nákladních vozech nyní na německých dálnicích budou muset platit i vozy osobní.
Na rozdíl od jiných evropských zemí - ať už Francie, Španělska, Rakouska, Švýcarska, Maďarska či Česka, totiž v Německu, které je klasickou tranzitní zemí, řidiči osobních aut za užívání dálnic nic platit nemusí. Přestože konkrétně v nejbližší době nic "nehrozí" a politici jako například ministr dopravy Manfred Stolpe se vzhledem k nepopularitě takového opatření staví proti, odborníci jsou si jisti - mýtné pro osobní auta musí přijít, a to co možná nejdříve. Německo ke zvážení takového kroku tlačí hned několik skutečností. První z nich je, že zavedením mýtného došlo de facto k ekonomickému znevýhodnění nákladních vozů. Osobní vozy se na zácpách na dálnicích podílejí stejnou měrou, ale za jejich užívání neplatí. Odborníci navíc namítají, že se tak vlastně ani nepodílejí na financování výstavby infrastruktury.
"Musíme, co nejrychleji je to možné, přejít na financování stavby silnic prostřednictvím poplatků," řekl deníku Financial Times Deutschland ekonom Werner Rothengatter, který je členem vědecké rady ministerstva dopravy.Velký tlak ale vyvolává také stále více kritická dopravní situace v mnoha německých městech, která by se zavedením mýtného dala lépe regulovat. Došlo by k tzv. road pricingu, kdy je cena za užití dálnice či silnice flexibilní podle toho, jaká je na ní v dané chvíli doprava. Motivací řidičů využít levnější objížďky by se pak dal provoz regulovat. Takový systém v USA například testuje již firma Siemens. Jedním z argumentů zároveň je, že by se tato funkce dala "naroubovat" na dnes již fungující systém výběru mýtného od nákladních vozů a tudíž by investice nebyly tak vysoké. "Od roku 2008, kdy systém na výběr mýtného bude spolehlivě fungovat, je možné přejít také na satelitní výběr mýtného pro osobní auta," míní Rothengatter. Do třetice k regulaci pr ovozu prostřednictvím mýtného, alespoň ve městech, tlačí také životní prostředí. Od ledna vstoupily v Německu v platnost nové směrnice o dodržování hodnot znečištění ovzduší , které města, jako jsou Frankfurt, Mnichov, Hamburg nebo Berlín, překračují. Jinak než omezením dopravy je přitom dodržet nebudou schopné.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích