zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Rostoucí letiště prospívá okolí, Praze i republice

06.01.2005
Ovzduší
Hluk
EIA
Rostoucí letiště prospívá okolí, Praze i republice
Jan Holub, předseda sdružení Pro Nebušice, které zastupuje část obyvatel obce a nejostřeji vystupuje proti rozvoji pražského letiště v Ruzyni, se v titulku článku (HN, 4. ledna) ptá, zda Praha potřebuje stále větší letiště.
Stojí-li otázka takto, mohli bychom se ptát, jestli Praha a ČR potřebují prosperující infrastrukturu služeb, zda má stát budovat vyspělé dopravní sítě či zda má smysl rozvíjet průmyslovou výrobu.
Všechny tyto činnosti mají společné, že z nich plynou významné benefity pro ekonomiku a občany. Provoz letiště mezi takové aktivity patří. Je obrovskou výhodou ČR, že využila příležitosti a provozuje letiště, které roste nejrychleji v celém regionu. ČR má díky tomu velkou šanci získávat z letecké dopravy významné benefity - takové, jaké využívají země s mnohem výraznější orientací na ochranu životního prostředí (Švýcarsko, Rakousko či Nizozemsko). Ve všech těchto zemích fungují letiště větší než pražské; jejich provoz je šetrný k životnímu prostředí a svým ekonomikám přinášejí výrazné zisky.
Co tedy má Praha a ČR z toho, že na jejím území je nejefektivnější vzdušný přístav v rámci nových zemí EU? Jaké jsou konkrétní přínosy investic do jeho dalšího růstu?

Nová místa, další příjmy
Ruzyňské letiště samo o sobě je jedním z největších zaměstnavatelů v Praze. Letos by přímo na letišti mělo pracovat více než 15 tisíc zaměstnanců. Počet pracovních příležitostí, které letiště letos vytvoří ve svém okolí, pak dosáhne až 22 tisíc; během dvou let by pak počet těchto pracovních míst měl dosáhnout až 30 tisíc. Tento argument je důležitý právě pro obyvatele z okolí letiště, protože ti v největší míře tato místa obsazují. Zkušenosti z ČR i ze zahraničí přitom říkají, že s každým dalším miliónem odbavených cestujících vznikne v okolí letiště tisícovka nových pracovních příležitostí.
Bez rozvoje letiště by v okolních obcích sotva vznikly nadnárodní logistické parky navázané na leteckou dopravu. Místní podnikatelé by pak sotva vydělávali na poskytování služeb jejich zaměstnancům a do místních rozpočtů by neplynuly příjmy z činnosti těchto firem.
Letiště výrazně pomáhá prosperitě ČR. Nečerpá finanční podporu ze strany státu, jak se snaží odpůrci jeho rozvoje uvádět. Česká správa letišť je vysoce ziskový podnik v řádu stovek miliónů a ročně státu odvádí odpovídající částku na daních. Pravdou není ani to, že okolní obce nemají nic z jeho provozu. Nemalou částku věnuje správa letišť na ekologické projekty v okolí, stejně jako na přímé dotace obcím při podpoře jejich rozvoje. Obce a městské části tak mají z růstu dopravy přímý zisk - a to nad rámec stanovený legislativou o ochraně prostředí.
Díky letišti s dobrým spojením se Praha a ČR stala jednou z nejvyhledávanějších destinací pro turistiku i podnikatelské aktivity občanů v a ze zahraničí. Právě tento faktor vyplynul z výzkumů významné auditorské firmy mezi evropskými manažery jako důvod, proč dávají přednost právě Praze, a ne Budapešti či Varšavě.
Aby však prospěch z provozu letiště byl plnohodnotný, nemůže probíhat na úkor rostoucího negativního vlivu na prostředí a dopadů na okolí. Proto provoz neprobíhá samovolně. Z hlediska různých omezení se jedná o jednu z nejvíce kontrolovaných oblastí podnikání.
Tím jsou vymezeny mantinely rozvoje letiště. Přestože sdružení Pro Nebušice tvrdí opak, rozvoj letiště (především výstavba tzv. paralelní dráhy) bude výrazným ekologickým počinem, který odvede velkou část letecké dopravy od městských částí, kde žijí desítky tisíc Pražanů.
Jedná se o městské části Prahy 4, 5 a 6, mezi jiným o velké sídlištní celky Barrandov, Butovice, Jinonice či Řepy, nad kterými vede vzletový a přistávací koridor jedné ze dvou drah letiště. Uvedením do provozu nové dráhy by naprostá většina provozu byla směřována do oblastí, kde je hustota osídlení nižší o více než 90 procent.

Nejde o plané sliby
Není přitom pravda, že jde o plané sliby. Tyto závazky musí být součástí stavební dokumentace a bez jejich garantování nemůže Česká správa letišť získat stavební povolení. Současně s tím musí splnit řadu dalších kritérií tak, jak stanovují přísné hygienické a ekologické normy. Mezi ně patří zákaz provozu letadel na paralelní dráze v nočních hodinách, zákaz provozu letadel starší výroby s motory přesahujícími určitou hlukovou hladinu či realizace protihlukových stavebních úprav v objektech, které se nacházejí v ose nové dráhy.
Často se objevuje i nepravdivý argument, že letiště se výstavbou nové dráhy více přiblíží městu. Dnešní dráhový systém se částí jedné vzletové dráhy nachází o několik set metrů blíž, její směr navíc vede přímo nad oblasti, kde žije až 180 tisíc lidí. Letiště bylo postaveno již v 30. letech 20. století a naopak Praha - tím, jak postupně rostla - dosáhla některými svými částmi jeho blízkosti.
Většina obyvatel okolních obcí o záměru rozšiřovat letiště věděla již tehdy, když se rozhodla postavit si domy právě v některé z blízkých obcí. Letiště vždy upozorňuje investory, že oblast není vhodná pro trvalé bydlení. Jsou o tom informováni i realizátoři developerských projektů. Jak je však patrné, svým klientům informace nepředávají.
Správa letišť před oprávněnými a reálnými požadavky neuhýbá. S většinou obcí dlouhodobě vede intenzívní dialog a snaží se najít způsob, jak provozovat letiště s co nejmenším dopadem na život obyvatel. A tak většina obcí letiště vidí jako dobrého souseda.
Autor je náměstkem generálního ředitele České správy letišť pro letištní provoz
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí