Bavorské lesy prodávají dříví samy

MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ BAVORSKÉ ZEMSKÉ VLÁDY JOSEF MILLER ŘEKL PRÁVU:

* Bavorské státní lesy (BSL) hospodaří v podobných produkčních podmínkách jako Lesy České republiky (LČR). Jak činnost BSL posuzujete?

Především je nutné říci, že příkladně pečují o les. Většina zisku BSL plyne z prodeje dříví a již osmý rok v řadě dosahují pozitivního hospodářského výsledku. Více než 90 procent dříví si úspěšně obchodují samy a jeho průměrné zpeněžení je podstatně vyšší než u Lesů ČR, které prodávají státní dříví nastojato a přes prostředníky.

* Proč se tedy u vás chystá reforma?

Způsob hospodaření blízkého přírodě a velké nároky na kvalitu lesa nejsou z výnosů dosavadních BSL nadále financovatelné. Propad cen dříví a stále stoupající náklady přivedly celé evropské lesní hospodářství do krize. Stojíme proto před velkou výzvou, jak organizovat moderní lesní hospodářství. Důležitým stavebním kamenem k tomu je štíhlá a efektivní správa státních lesů. Reformuje se jen její systém, ne les samotný.

* LČR vykazují řadu let ve svém hospodaření zisk, který by měl za loňský rok podle předběžných odhadů dosáhnout kolem 300 miliónů korun. Je v Evropě běžné, aby státní lesy byly dlouhodobě ziskové?

Zcela výjimečné to není. Například Rakouské spolkové lesy odvádějí od svého založení státu značné dividendy. A také bavorská správa státních lesů pracuje léta úspěšně a vykazuje již více let pozitivní hospodářský výsledek.

* Také v Česku přišlo ministerstvo zemědělství s novou strategií hospodaření ve státních lesích. Základní linie spočívá v redukci prodeje dříví nastojato. Dosud takto LČR prodávaly 94 procent své těžby. Jak vysoký je podíl takového prodeje v Bavorsku?

Bavorské státní lesy prodávaly v loňském roce jen dvě procenta své roční těžby nastojato. Zbývajících 98 procent prodaly ve vlastní režii. V devadesátých letech patřil prodej dříví nastojato k důležitým tržním postupům. Analýzy však vedly k jednoznačnému závěru, že tato forma prodeje není pro stát výhodná. Proto byl v roce 1997 zaveden nový systém. Základem bylo posílení centrálního prodeje dříví. Najímání privátních zprostředkovatelů prodeje od té doby neustále klesá.

* Prodej přes prostředníky se ale přece může někdy vyplácet...

Podle mne je to oprávněné pouze tehdy, když takový prodej podporuje nebo umožňuje výměnu zboží. To je případ zvláštních sortimentů nebo shromažďování dříví z malých lesních celků či malých privátních lesů.

Naproti tomu při prodeji masových sortimentů, které BSL produkují ve větším než tržně poptávaném množství, nahlížíme na privátní organizace obchodující se dřívím jako na mezičlánek, jehož je třeba se vyvarovat. Napjatá situace ve výnosech v lesním hospodářství vyžaduje, aby se mezičlánky, zatěžující státní lesy nadbytečnými náklady, odbouraly.

* Oddělit provozní činnost a odbyt tedy nepovažujete za rozumné?

Cíle prodeje dříví a lesního provozu mohou jen ve výjimečných případech stát proti sobě. Jsem toho názoru, že integrace obou cílových systémů v jednu organizaci předchází jednostrannému využití lesního majetku. Proto jsme se rozhodli jít jinou cestou. Naše odbytové struktury přizpůsobit změněným podmínkám a zaměřit se na odběratele. Proto bylo vytvořeno oddělení centrální péče o zákazníky. Zkušenosti od roku 1997 nám potvrzují správnost tohoto rozhodnutí.

Bavorské státní lesy se mohou s 50procentním podílem pilařské kulatiny na regionálních trzích prezentovat jako velmi stabilní producent a dodavatel, nabízející své dříví. Nejen z pohledu celkového množství dříví, ale i v návaznosti na profesionální organizaci jsme uznáváni jako rovnocenný a spolehlivý partner dřevozpracujícího průmyslu. To je partnerství, které se odráží i v dosažených cenách.

* Je takové partnerství možné, když dřevozpracující průmysl tlačí právě na prodej dříví nastojato?

Slučující se dřevozpracující průmysl vytváří skutečně tlak na zvyšování podílu nákupů dříví nastojato. Aby se nadále mohla těžba dříví efektivně řídit a organizovat, musí si lesní hospodářství uvědomit tento trend a učinit dřevozpracujícímu průmyslu nabídku dodávek až do pilařského závodu.

* Nejvyšší kontrolní úřad kritizoval, že Lesy ČR v minulosti nevypsaly na 73 procent svých zakázek výběrové řízení a že 45 procent jejich lesních ploch obhospodařovalo jen šest dominantních firem. Byly by takové praktiky v Bavorsku možné?

Popisovaný postup není u BSL zpravidla možný. Jako všechny veřejné správy v Německu nemohou ani státní lesy volně rozhodovat o způsobu zadávání veřejných zakázek. V rámci Evropské unie zase dohlíží Evropský kontrolní úřad na to, aby byly postupy stanovené směrnicemi v členských státech dodržovány. Porušování se trestá i peněžní pokutou.

* Lesy ČR obhospodařují více než 2900 objektů, které začaly rozprodávat nebo pronajímat. Volí podobnou praxi i BSL?

Nepotřebné nemovitosti Bavorských státních lesů se prodávají, jestliže je jiné státní správy nepotřebují. Platí zde princip, že státní nemovitosti nesmí být prodány pod cenou. K zajištění objektivity je ke každému objektu vypracován znalecký posudek a pak zde opět platí zásady veřejného výběrového řízení. Výsledky prodeje jsou přezkoumávány kontrolním úřadem.

* Měla by se prohloubit spolupráce mezi středoevropskými státními lesy?

Přirozeně ano. Praktická spolupráce je myslitelná v mnoha případech. Tak si mohu představit společné projekty na ochranu přírody. Také při prodeji dřeva taháme koneckonců za stejný provaz a mohli bychom se u mezinárodních velkých zákazníků dobře doplňovat.

Přeji českému ministerstvu zemědělství i Lesům ČR, aby vypracovaly jasnou strategii, která zohlední všechny moderní řídicí a organizační trendy tak, aby LČR mohly v budoucnu úspěšně hospodařit. Potřebujeme silné partnery, neboť jen společně můžeme nám svěřené přírodní dědictví úspěšně a podnikatelsky obhospodařovat a tím ho také zachovat.