Letos zvolíme strategii obnovy zdrojů

Energetická společnost ČEZ loni v listopadu založila novou divizi nazvanou výroba, do níž se sloučily úseky klasické a jaderné energetiky. Její ředitel Jiří Borovec za jeden z hlavních úkolů letošního roku pokládá řešení problémů uhelných elektráren.

HN: ČEZ disponuje jadernými zdroji, které měly v době, kdy v okolních zemích cena elektřiny poroste, dávat českým firmám určité komparativní výhody. Citelné zdražení je však o to připraví a firmám to podle jejich vyjádření dost vadí...
Dvě věci jsou evidentní. Za prvé - cena elektřiny, kterou ČEZ vyrábí, se loni poprvé po dvanácti letech přehoupla přes cenu roku 1992. Od té doby neustále klesala a až v loňském roce se začala vracet na tehdejší úroveň. To se obecně málo ví a je dobré to připomenout. Druhou věcí je, že cena elektrické energie je ve velké míře věcí regulátora.

HN: Dobře, ale hovoří-li se o jaderné energii jako o nejlevnější, pak se musím ptát na vaši strategii. Životnost Dukovan má skončit někdy kolem roku 2025 a co potom?
Jsme přesvědčeni, že životnost bude o pět až sedm let delší. Možná i o víc. Pracujeme na modernizačních projektech, které zvýší bezpečnost i výkon. V téhle chvíli se ale zabýváme hlavně klasickou energetikou. Chystáme se na komplexní opravu tušimické a prunéřovské dvojky, uvažuje se o výstavbě nového zdroje v Počeradech.

HN: Nicméně příprava nového jaderného zdroje zabere zhruba deset let, plus další léta budou třeba na výstavbu. To o dalším jaderném zdroji neuvažujete?
Chápu, že to je atraktivní téma, ale opakuji - ČEZ má výrobní zdroje rozložené na vodní, jaderné a tepelné elektrárny. Z tohoto pohledu je to velmi dobře vybalancovaná společnost. A první, co musíme udělat, je obnova klasických zdrojů, která je hodně vázaná na územní ekologické limity těžby uhlí. Ty existují, zvažuje se jejich pozměnění. Uhlí je nyní zásadní věc, kterou potřebujeme řešit. Tomu se chceme v roce 2005 intenzívně věnovat. Pokud se územně ekologické limity nezmění, budeme na tom muset stavět veškerou strategii obnovy výrobních zdrojů. Letošní rok je proto pro nás rokem určení strategie obnovy zdrojů. Bylo by proto předčasné říkat, zda a kdy začneme pracovat na novém jaderném zdroji.

HN: Kdyby se rozšíření dobývacích prostorů nezměnilo, co by to pro vás znamenalo?
Různé elektrárny spalují uhlí někdy velmi odlišné kvality. To pak má dopad na efektivitu a ekonomiku výroby elektřiny. Samozřejmě, že bychom se tím museli zabývat. Ale to je otázka analýz a ty zatím nejsou zcela hotové.

HN: Na čem se bude ČEZ profilovat?
Máme konkurenční unikátní výhodu ve struktuře zdrojů. Nikdy nebudeme Norskem, kde se téměř všechna elektřina vyrábí na vodních zdrojích, ani Francií, kde jsou zase tři čtvrtiny elektřiny z jádra. Chceme mít vyvážené portfolio výrobních zdrojů, a proto má stále smysl v Česku budovat uhelné elektrárny.

HN: Ministr Urban nedávno uvedl, že by při privatizaci Severočeských uhelných dolů rád viděl ČEZ. Souvisí to s tím nějak?
O tom bych opravdu nerad spekuloval.

HN: Klub Zelených v Evropském parlamentu nedávno zveřejnil studii o dlouhodobě klesající roli jaderné energetiky ve světě. Mimochodem se v ní uvádí, že od roku 2000 do roku 2004 se výkon jaderných elektráren zvýšil o pouhé 3000 megawattů, zatímco celkový výkon v tomto období rostl tempem 150 000 megawattů ročně. Podíl jaderných reaktorů mezi novými elektrárnami je tedy zcela zanedbatelný a představuje jen dvě procenta...
Tvrzení, že Evropa ustupuje od jaderných zdrojů, je mylné. Po určité dlouhé etapě se staví nová jaderná elektrárna ve Finsku, ve Francii se postaví nový jaderný blok, a jsem hluboce přesvědčen, že i Německo, které se od jádra odklání, se k němu brzy zase přikloní. Matematika je jednoduchá - jestli vítr udělá jednotky megawattů, voda desítky až stovky a uhlí vyšší stovky, pak jedině jaderná energie je schopná udělat tisíc a víc megawattů. Vezmou-li se přitom ceny ropy, plynu a uhlí na světových trzích, pak jedině cena jaderného paliva je velmi stabilní. Poté, co Finové udělali tento velmi dobrý krok, tak se s výstavbou jaderných elektráren v Evropě opět začne. O tom jsem hluboce přesvědčen.

HN: V ČEZ před časem vznikl model jedné jaderné elektrárny o šesti blocích. Potrvá dál, nebo ho vrátíte zpět k reálnému stavu 2 4 bloky ve dvou elektrárnách?
To bych nechtěl ještě široce komentovat. Bylo by to předčasné. Tuto variantu však, mezi jinými, také zvažujeme.

HN: Nicméně předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová soudí, že model jedné elektrárny by byl efektivnější...
S paní předsedkyní Drábovou jsem v pravidelném kontaktu a její názor znám. Přesto počkám na analýzy a na to, jaké přinesou výsledky. Pak budu dělat nějaká opatření.

HN: Kdy chcete novou organizační strukturu divize výroba spustit?
Do pilotního režimu od letošního července, do plného režimu od ledna 2006. Ale to, co má racionální a ekonomický smysl, uděláme hned v lednu. To je třeba případ sloučení útvarů Ekonomika a Technika. Útvar Správa majetku začíná společný projekt Revize údržby zdrojů ČEZ.

HN: Dotkne se vaše reorganizace také pracovních míst?
To dnes těžko řeknu. Nemá smysl mluvit o tom, co je ve stadiu úvah, změn může být ještě dost. Uvidíme, jaké výsledky přinesou hodnocení. Jisté ale je, že lidé o tom budou včas vědět. Mou životní filozofií je poznání, že osmdesát pět procent problémů vzniká ze špatné komunikace. Proto i v našem týmu mají odboráři svého plnoprávného člena. S odboráři budu pravidelně jednat. Mě jejich názor zajímá.