zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Odstřely v lomu mohou poškodit hrad Rychmburk

10.01.2005
Geologie
Odstřely v lomu mohou poškodit hrad Rychmburk

PARDUBICE/CHRUDIM – Hrad Rychmburk ze 13. století mohou poškodit odstřely v lomu Hněvětice-Předhradí na Chrudimsku, kde chce obnovit těžbu kamene společnost Silnice Hradec Králové. Ohrožení kulturní památky potvrdil Národní památkový ústav. Statika hradu díky lomu utrpěla již v minulosti, a hrad pak musel být nákladně opravován. Památkáři se postavili na stranu obyvatel Hněvětic a Předhradí, kteří znovuzprovoznění lomu odmítají (I). Proti těžbě kamene se postavila i Česká inspekce životního prostředí, která potvrdila, že přímo v lomu žije několik chráněných druhů živočichů (II).

„Stanoviska památkářů potvrzují naše obavy,“ říká Jan Gruber, zástupce občanského sdružení O nás, jež nedávno vzniklo v Hněvěticích, a dodává: „Odmítáme, aby byl zdejší kamenolom znovu uveden do provozu, poškodilo by to místní obyvatele, obce, hrad i přírodu.“ Obyvatelé se obávají zejména velkého nárůstu nákladní dopravy, hluku, prašnosti a praskání nemovitostí, k němuž již dříve docházelo. Nejbližší obytná zástavba je totiž od lomu vzdálena jen několik stovek metrů.

Obce i lom jsou také v těsné blízkosti přírodního parku Údolí Krounky a Novohradky, který by byl v případě nového provozu lomu postižen převozem vytěženého kameniva nákladními automobily podél toku Krounky. Záměrem na otevření lomu se proto na základě stížnosti místních občanů zabývala také Česká inspekce životního prostředí a Agentura ochrany přírody. Ty nedávno v prostoru lomu potvrdily výskyt zvláště chráněných druhů živočichů – ještěrky obecné a živorodé (zákon o ochraně přírody je řadí do kategorie silně ohrožených), vranky obecné (kriticky ohrožená), výra velkého, střevle potoční a mihule potoční. Předpokládá se zde rovněž výskyt dalších ohrožených druhů živočichů, např. užovky hladké, slepýše křehkého apod. To by měl potvrdit zoologický průzkum provedený ve vegetační sezóně 2005. Inspektoři proto označují znovuotevření lomu za velmi problematické – společnost Silnice Hradec Králové by musela získat výjimky ze zákona o ochraně přírody.

Podle Centra pro podporu občanů sdružení Arnika tkví zásadní problém v tom, že celý záměr nebyl posouzen v procesu hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA), ačkoliv být posouzen měl. V lomu se totiž má těžit až 360 tisíc tun kameniva za rok, zatímco firma uváděla zhruba poloviční objem. „Domníváme se, že Silnice Hradec Králové nejspíše vědomě předložily úřadům chybné údaje, aby se tak vyhnuly veřejnému projednání svého záměru,“ říká Martin Skalský z Arniky. O věci nyní rozhoduje ministerstvo životního prostředí

Příloha I. – Výňatek z vyjádření Národního památkového ústavu

 „... Z hlediska zájmů státní památkové péče nedoporučujeme předkládaný záměr k realizaci. Odůvodnění:

Dotčená lokalita se nachází v ochranném pásmu (OP) nemovité kulturní památky hradu Rychmburk v Předhradí. Vymezením OP se sleduje zachování dominantnosti hradu Rychmburk a ostatních kulturních památek v předmětném území a zvýšená ochrana prostředí nemovité kulturní památky před případnými vlivy z nejbližšího okolí a rušivými zásahy, zvláště při staveních a terénních změnách v území vymezeném OP.

V předcházejících letech, v době provozu předmětného lomu byla značně narušena statika hradu v souvislosti s odstřely kameniva. V současné době je hrad opraven a plně slouží svému dnešnímu využití – domovu důchodců.

Domníváme se, že k výkladu OP je nutno přistupovat komplexněji a toto pásmo chápat i v širších souvislostech, zejména z pohledu krajinného urbanismu. Hrad samotný, stejně tak jako přilehlá obec Předhradí se nalézají v údolí říčky Krounky. Malebná okolní krajina výrazně ovlivňuje prostředí nemovité kulturní památky hradu Rychmburk a stává se tak jeho neodmyslitelnou součástí. Dnes již uzavřený lom leží v těsné blízkosti hradu. Od doby ukončení těžby pokračuje přirozené zarůstání vytěženého prostoru, a tím i postupné splývání tohoto prostoru s okolní přírodou.

Dle našeho názoru je provoz úpravy kameniva v této lokalitě provozem zcela nepatřičným, cizorodým, provozem průmyslového charakteru, který vzhledem ke své povaze nevyhovuje požadavkům na realizaci nově vznikajících staveb v OP nemovité kulturní památky.

PhDr. Josef Štulc, hlavní konzervátor, v Praze 22. 7. 200

Příloha II. – Výňatek z vyjádření České inspekce životního prostředí

„... Při prohlídce lomu, který není v posledních sedmi letech využíván, však byly zjištěny lokality, které s vysokou pravděpodobností využívají jedinci jiných zvláště chráněných druhů živočichů – ještěrky obecné a živorodé (podle vyhlášky číslo 395/1992 Sb. zařazeny v kategorii silně ohrožené). ČIŽP dále od Městského úřadu Chrudim získala dokumenty, z nichž vyplývá, že v prostoru lomu v toku Krounky byla v roce 1995 zjištěna vranka obecná a mihule potoční...

Na základě získaných podkladů považuje ČIŽP výskyt vranky obecné (zařazena v kategorii ohrožené) a mihule potoční (zařazena v kategorii kriticky ohrožené) v prostoru lomu za prokázaný. Výskyt dalších předpokládaných druhů živočichů není v současné době potvrzen. Protože při místním šetření bylo zjištěno, že při provozu lomu se předpokládá převoz vytěžené suroviny k drtičce podél toku Krounky v úseku dlouhém 100 m a podle vydaného povolení k těžbě není při odstřelu vyloučeno zasažení vodního toku, považuje ČIŽP provoz lomu za činnost škodlivě zasahující do přirozeného vývoje vranky obecné a mihule potoční...

RNDr. Pavel Skřivan, vedoucí oddělení ochrany přírody ČIŽP Hradec Králové, 8. 12. 2004

Tisková zpráva Občanského sdružení O nás a Centra pro podporu občanů sdružení Arnika

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí