zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Velikost starých zátěží POP's je alarmující

10.01.2005
Chemické látky
Velikost starých zátěží POP s je alarmující
Cílem Stockholmské úmluvy je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými vlivy persistentních organických polutantů. Úmluva vstoupila v platnost 17. května 2004.

Stockholmská úmluva je otevřena všem státům a regionálním ekonomickým integrovaným organizacím a už ji ratifikovalo 75 účastníků. Usiluje i o zastavení nebo omezení vzniku POP's látek vyrobených nezáměrně.

Česká republika má povinnost do dvou let od vstupu Úmluvy v platnost, tj. do roku 2006 předložit konferenci smluvních stran Národní implementační plán. Práce na něm byly zahájeny okamžitě po podpisu úmluvy.

Národní inventura

V rámci přípravy implementačního plánu byly shromážděny a vyhodnoceny všechny dostupné informace o výrobě, použití, skladových zásobách, dovozu a vývozu dvanácti chemických látek, na které se Úmluva vztahuje. Jde o polychlorované bifenyly, DDT, dioxiny, furany, hexachlorbenzeny, heptachlor, endrin, dieldrin, aldrin, Mirex, toxafen a chlordan. Inventura POP's byla financována z prostředků Globálního fondu pro životní prostředí (GEF).

Zároveň byla zmapována technická infrastruktura pro hodnocení POP's v prostředí, potravinách, vybraných veterinárních komoditách a expozici české populace těmto látkám. Inventura potvrdila, že velikost starých zátěží plynoucích ze zanedbání řešení této problematiky v ČR v minulosti, je alarmující a jejich urychlené řešení vzhledem k dopadům na zdravotní stav obyvatelstva a životní prostředí nezbytné.

Na základě národní inventury POP's byly stanoveny strategické cíle. Splnění krátkodobých a střednědobých cílů se očekává do pěti let od schválení plánu vládou ČR.

Nutné náklady

Nedílnou součástí plánu je předběžný odhad nákladů spojených s dekontaminací odpadů obsahujících PCB. Řádový odhad se pohybuje na úrovni 10 mld. Kč, ovšem tyto náklady bude nutno vynaložit v období 2004-2025.

Nutností je výstavba sběrného zařízení pro odpady s obsahem POP's, eventuálně dalších toxických látek, které by umožňovalo jejich shromažďování a skladování do doby, než bude možné jejich odstranění přijatelným způsobem. Sběrná místa by mohla být součástí regionálních koncepcí odpadového hospodářství nebo být budována v oblastech problémových z hlediska výskytu POP's.

Náklady na výstavbu a svoz budou záviset na počtu těchto míst - lze je řádově odhadnout na desítky milionů korun.

Součástí plánu, ani usnesení vlády není požadavek na vyčlenění zvláštních zdrojů ze státního rozpočtu k tomuto účelu. Předpokládá se, že prostředky budou i v budoucnu nárokovány jednotlivými institucemi v rámci procesu přípravy státního rozpočtu.

Další rozšíření

Podle nového návrhu Evropské komise by měla EU přidat do seznamu "špinavého tuctu" chemických látek, které jsou uvedeny ve Stockholmské úmluvě o POP's, další látky: hexachlorbutadien, oktabromodifenyleter, pentabromodifenyleter, pentachlorbenzen, polychlorované naftaleny a chlorované parafiny s krátkou vazbou. Jde o látky používané jako postřiky v zemědělství, zpomalovače hoření, aditiva do motorových olejů, ke zpracování kůže, jako ochranný nátěr dřeva či jako izolace do kabelů. Navrhované látky jsou už v EU pod kontrolou, ovšem vzhledem k jejich potenciálu dlouhodobého znečištění je zřejmé, že opatření pouze na území Evropské unie nejsou dostatečná, a měla by být rozšířena globálně.
Zdroj: Odpady

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí