Pátek, 29. března 2024

Tatry míří do doby dřevěné

Tatry míří do doby dřevěné
Podnikatelé ve Vysokých Tatrách jsou překvapeni, někteří analytici hovoří o zázraku. Stalo se to, čemu po listopadové větrné smršti věřil jen málokdo. Tatranské hotely a penziony se 27. prosince, navzdory nepříznivému počasí, dešti a mlze, začaly plnit česky, polsky, maďarsky a rusky hovořícími hosty. "Po smršti jsem se velmi obával, jak zareagují turisté, zda se během zlatého týdne mezi Vánoci a pravoslavným Novým rokem vrátí do Tater. Přiznám se, že po prvním dnu jsem si to nedokázal představit, ale stalo se," říká výkonný ředitel Sdružení cestovního ruchu Vysoké Tatry Peter Chudý.
Podtatranská městečka se od listopadu změnila k nepoznání. Před hotely a penziony už neleží vyvrácené stromy, ale narovnané hromady pořezaného dřeva, jako by si je místní chystali na zimu. Tragédii připomíná už jen množství kmenů s vytrhanými kořeny. Turisté obléhající recepce přinášejí do Tater život. Lyžařské vleky na
Štrbském plese byly beznadějně plné stejně jako hotely. Cestovní ruch nezkrachoval, krevní oběh Tater - peníze - funguje.

Turisté nezklamali

Běžný člověk si pod zlatým týdnem může představit cokoli, většinou ale ani značná dávka fantazie nemusí vystihnout reálný obraz tohoto magického výrazu. Poskytnout ho však může několik čísel. Lyžařské školy, půjčovny a servisy lyžařské výstroje vydělají během zlatého týdne polovinu z tří- až čtyřměsíční zimní sezóny, hotely a ubytovny zaznamenávají téměř čtvrtinu sezónních tržeb, zejména skrze téměř stoprocentní zvýšení cen. Například ve špičkovém, sto let starém Grandhotelu Praha v Tatranské Lomnici, který hostil všechny československé prezidenty, zaplatíte o Vánocích za dvoulůžkový pokoj 67 eur a o dva dny později za totéž již 120 eur, tedy 4700 korun.
Ceny ubytování ve Vysokých Tatrách navzdory skepsi po smršti neklesly. Někteří podnikatelé s plánovanými cenami vůbec nehýbali, jiní zareagovali slevami, případně službami navíc započítanými do útraty. Ceny se podle předběžných statistik nehýbaly i proto, že očekávaná masivní storna se až na pár výjimek nekonala. Slovenská a česká klientela, která tvoří přes 60 % hostů hotelů ve Vysokých Tatrách, zareagovala totiž kladně na výzvu "Nejvíce Tatrám pomůžete tím, že přijedete".
"Češi zareagovali na tatranskou tragédii skutečně obdivuhodně a je vidět, že Vysoké Tatry stále považují za své," říká Peter Chudý na adresu zhruba 80 tisíc Čechů, kteří každoročně přijíždějí do Tater.

Pouze v zájmu Tater

Zlatý týden právě skončil a místní lidé to, co přijde po něm, výstižně nazývají návratem do doby dřevěné. Odklízení nepředstavitelného množství kubíků kalamitního dřeva potrvá roky stejně jako realizace vizí o nových Tatrách. Tatranský "New Deal" mají totiž v rukou úředníci, což zatím moc optimismu nepřináší.
Vládní výbor pro obnovu Tater se pod vedením premiéra Mikuláše Dzurindy poprvé oficiálně sešel téměř měsíc po ničivé listopadové smršti. Veřejnost po protichůdných prohlášeních ministrů o budoucnosti Vysokých Tater právem očekávala zásadní stanovisko vlády. Chvíli o tom svědčila i účast Eduarda Kukana, jenž preferoval jednání výboru před setkáním ministrů zahraničí v Bruselu. Nic neočekávaného se ale nestalo.
Složení vládního výboru, v němž je osm ministrů, Vladimír Mečiar a nyní i tajemník výboru, prezident Podnikatelské aliance Slovenska Ivan Štefanec (neúspěšný kandidát Dzurindovy SDKÚ na post eurokomisaře), příliš možností neposkytovalo. Na adresu jediného přizvaného ochranáře (též SDKÚ) totiž nevládní organizace konstatovaly, že je ve výboru nezastupuje.
A tak premiér po jednání pouze oznámil urychlení prací na likvidaci kalamitního dřeva, vyhlásil veřejnou soutěž na vypracování studie trvale udržitelného rozvoje Tater a přesvědčoval veřejnost, že výbor nepodlehne žádným zájmovým skupinám, neboť pracuje pouze v zájmu Tater. Pro objektivitu je však třeba říci, že Dzurinda po svých prvních prohlášeních na podporu představ podnikatelské lobby výrazně změnil rétoriku.
Ne všichni na Slovensku jsou optimisty a na činnost Dzurindova výboru se dívají s neskrývanými obavami. Skupina známých umělců a ochranářů sepsala dokument Nad Tatrou sa blýska, v němž vyzvali vládu, aby zahájila celospolečenskou diskusi o budoucnosti Tater. Obavy z toho, že o osudu slovenských velehor budou rozhodovat úředníci a podnikatelé, se snažil rozptýlit premiér. Na čas se mu to i podařilo. Jaká však bude realita, je stále na vážkách.

Až se sečtou škody

Zdá se, že ve Vysokých Tatrách má zatím nejvíce práce paradoxně ministr vnitra Vladimír Palko. Krátce po smršti se začaly objevovat první krádeže kalamitního dřeva. Během několika týdnů policie zaevidovala podezřelé případy. Rezort nechal nárazově vycvičit mnoho policistů a střežit přístupové cesty do oblasti.
Jako mnohem problematičtější než primitivní krádeže dřeva se však jeví kauza údajné nelegální těžby v Tatranském národním parku. Do sporu se dostaly Státní lesy TANAP a Správa TANAP. Ochranáři tvrdí, že lesníci těží v četných oblastech dřevo ilegálně, lesníci zase, že pouze odstraňují nebezpečné stromy okolo silnic. To vše v pátém, nejpřísnějším stupni ochrany přírody.
V Tatrách se na podnět ochranářů objevili inspektoři Slovenské inspekce životního prostředí, aby podezření přezkoumali. Výsledkem je, že v oblasti Mokriny předběžně zakázali jakoukoli těžbu dřeva. Jaký bude výsledek přezkoumání? To je těžké předvídat, neboť nad lesníky drží ochrannou ruku ministerstvo zemědělství. Tatry však nyní více než na rozuzlení kauzy čekají na oficiální vyčíslení škod a zejména na rozhodnutí Evropské komise, jež by měla rozhodnout o finanční pomoci pro postižené velehory. Vláda se bude kvantifikací škod zabývat v polovině ledna a na základě schválené zprávy premiér Dzurinda požádá Evropskou komisi o podporu z evropského fondu Solidarita. Byť v dosavadní historii schválila komise pouze deset žádostí a ony zamítnuté se týkaly právě přírodních katastrof, slovenský vicepremiér Pál Csáky je optimista.

Daniel Vražda, Vysoké Tatry
Autor je reportérem slovenského deníku SME.
Zdroj:Respekt
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů