Elektronické mýto, nebo politická hra

Elektronické mýto rozdělilo nejen odborníky na dva tábory. Optimisté, jimž informace o projektu spíše chybí, jsou ve sporu s pesimisty, kteří by uvítali komentář po vzoru Saturninovy kanceláře pro uvádění věcí na pravou míru.
Zpráva předložená na poslední jednání vlády je obsáhlá. I když se většina odborných posudků o její úrovni nevyjadřuje pozitivně, ministr dopravy Šimonovský opakuje těžko ověřitelná fakta a přesvědčuje o jediném možném řešení. Nevadí, že převážná část materiálu je předložena na hlavičkových papírech soukromých firem či že stanoví neurčité datum zavedení mýta "v průběhu roku 2006". Což zarazí každého, kdo slyšel o projektech v řádu několika miliard.
Skutečný rozsah prací, které zahrnují výstavbu téměř dvou tisíc ocelových konstrukcí nad silnicemi (kde zůstali ekologičtí aktivisté?), osazení tisíců značek a povinná montáž vozidlových jednotek do necelého půl miliónu vozidel, však musí překvapit i laika. A to není zahrnuta doba pro výběrová řízení a změnu řady zákonů.
Takových investic kvůli chatrně dokladovanému příjmu z necelého tisíce zpoplatněných kilometrů? Tolik práce pro představu, že během jednoho dne klesne provoz kamiónů na polovinu, když Švýcarsko čekalo na obdobný efekt dva roky? A když se vše bude v roce 2008 měnit, neboť EU předpokládá zavedení jednotného systému?
Zajímavé je, že část systému, jež slouží k výběru poplatku a představuje minimální finanční riziko, má být provozována soukromou firmou. Nejisté investice a další rizika leží na státu. Je tedy cílem ministra vybudovat systém, který co nejrychleji zamezí devastaci Česka kamióny, nebo jde pouze o nástroj jiných politických cílů?
Důvody současné situace? Je to ztracený čas, po který se Ministerstvo dopravy snažilo prosadit určitou technologii sběru dat. A je to také pozice vlády, která se nechala zatlačit do rozhodování o technologii pro zjišťování počtu ujetých kilometrů, místo toho, aby se soustředila na efektivní způsob výběru poplatku. Přitom existuje řada řešení, která mohou začít fungovat během několika měsíců, a do výběrového řízení je připraveno několik českých firem s nabídkou dodávky dat potřebných pro výběr mýta. A mnohé z nich bez požadavků na vstupní investice ze strany státu!
V návrhu přechodného řešení, založeného na celoplošném zpoplatnění (používá je Švýcarsko, zavádí je Anglie a připravuje se údajně i v Rakousku), je oddělen výběr poplatku od technologie zjišťování počtu ujetých kilometrů - doporučuje se vyčkat do doby vyjasnění standardů v EU a zatím provádět sběr manuálně. Je to levné a jednoduché řešení, výhodné pro stát, ale bohužel "nezajímavé" pro preferované dodavatele technologií. Ministerstvo však o jednoduchých variantách mlčí a neustále zdůrazňuje nutnost okamžitého výběru technologického systému.
Projekt mýtného se tak stal pouze politickou hrou koaličních stran. Pokud ministr projekt ve vládě prosadí, posílí svoji stranickou pozici. Se vší pravděpodobností bude členem i příští vlády, takže obavy z eventuální kauzy nejsou na místě. Občan, který si už zvykl platit politické hrátky ze své kapsy, opět sníží svůj rozpočet a svět se bude točit dál...
Autor přednáší na Univerzitě Karlově v Praze