zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Skutečným zabijákem je bída

14.01.2005
Havárie
Skutečným zabijákem je bída
Mezi obrazy hrůzy, které nás zaplavují z jižní a jihovýchodní Asie, má jeden mimořádnou vypovídací hodnotu. Kamery zachytily jednu z vesnic v provincii Aceh na Sumatře, ze které zůstala jen zděná mešita. Vše ostatní, tedy bídné chýše, odplavila tsunami.
Právě tento obraz dokazuje přímou souvislost mezi stupněm rozvoje té které oblasti a zranitelností v případech přírodních katastrof. Ty byly, jsou a budou. Ale to, že k nim určitě někdy dojde, ještě neznamená, že následkem musí být velká lidská, hospodářská a sociální tragédie.
Rozhodující je míra zranitelnosti společnosti. Připomeňme si zemětřesení v japonském Kobe. Při něm zahynulo "jen" pět tisíc lidí. Materiální škody přitom dosáhly zhruba 1131 miliard dolarů. Záleží tedy nejen na rozsahu katastrofy, ale také na tom, jak jsou postaveny domy, jaká je infrastruktura, jak výkonné jsou orgány státní moci jaké prostředky a kolik peněz mají zodpovědné organizace na okamžitou pomoc postiženým.
I když většině katastrof, které ničí ve velkém rozsahu, říkáme přírodní, je to podle agentury OSN pro rozvoj UNDP nesprávné označení. Její odborníci tvrdí: "Skutečným zabijákem je bída, nikoli samotné přírodní síly."
Tvrzení dokládají: V nejchudších zemích postihovaných množstvím "přírodních" katastrof, žije jen 11 procent světového obyvatelstva. Ale 53 procent z 1,5 miliónu obětí katastrof za posledních dvacet let pochází z rozvojových zemí.
Kdo tedy chce omezit škody, musí se snažit o dosažení vyššího stupně rozvoje. Okamžitá pomoc obětem je nezbytná, ale kdo se dívá dopředu, musí pomáhat dlouhodobě. Ne, až když je vyrušený z klidu obrazy hrůzy.
Souvislosti mezi chudobou a mírou postižení jsou spletité. Je například možné doložit, že důsledky záplav souvisejí s příjmy na hlavu obyvatele postižené oblasti. Čím nižší je příjem, tím větší jsou oběti na životech. Příčina je prostá: v takových regionech zpravidla scházejí jakákoli protizáplavová opatření. Chybí i infrastruktura, která by umožnila rychlou dopravu pomoci a účinné záchranné práce.
Na druhou stranu, tvrdí UNDP, se nedá říci, že by vyšší stupeň rozvoje snižoval rizika katastrof. Mnohdy právě naopak.
Například vyšší stupeň rozvoje regionu má za následek zpravidla větší hustotu osídlení, mnohdy městského typu, což zvyšuje zranitelnost při zemětřeseních. Rozvoj cestovního ruchu vede ke změnám v ekosystémech pobřežních oblastí, což zvyšuje zranitelnost při hurikánech a tornádech.
Odborníci se snaží o upřesnění potenciálu následků katastrof. Snaží se o vypracování správných postupů pro prevenci katastrof i pro okamžitou pomoc. Z tohoto základu musí být odvozeny postupy pro případ, že dojde ke katastrofě.
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj striktně rozlišuje mezi prevencí (například zřizováním záchranného systému) a opatřeními, která se uplatňují následně po katastrofě. To má smysl už kvůli finančnímu plánování.
Preventivní opatření jsou podle této organizace zhruba o polovinu levnější než následné odstraňování škod. Odborníci z Programu OSN pro ekologii dokonce uvádějí, že prevence je až šestkrát levnější než náprava škod.
Katastrofa, která postihla jihovýchodní a jižní Asii, je mementem. Svět musí mít stále před očima, že v roce 1970 došlo k záplavám v Bangladéši, při kterých zahynulo na tři sta tisíc lidí. Záplavy měly tehdy jinou příčinu, ale utrpení nebylo kvůli tomu menší.
Tato katastrofa však otevírá i šanci. Materiální škody byly relativně malé i proto, že tsunami zasáhla nejméně rozvinutou část jihovýchodní a jižní Asie. Ovšem stejně tak je možné dovodit: právě proto byly ztráty na životech tak vysoké, nebezpečí epidemií, hladomorů a ozbrojených střetů tak akutní.
Je dobré, když se lidé dokáží sjednotit k solidaritě a poskytnout nezbytnou pomoc. Teď máme před očima obrazy z jižní a jihovýchodní Asie. Je ale smutnou pravdou, že nás mohou odvést od vědomí dlouhodobé pomoci v těch případech, o kterých média v takovém rozsahu neinformují.
Připomeňme si, že každoročně umírá hladem nebo následkem podvýživy na třicet miliónů lidí. To je více zmařených životů, než kolik si jich vezmou všechny "přírodní katastrofy" a ozbrojené konflikty.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí