zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Spor o Gabčíkovo se stále nedaří vyřešit

18.01.2005
Voda
Spor o Gabčíkovo se stále nedaří vyřešit
Na mrtvém bodě je snaha o kompromisní řešení dostavby kontroverzní soustavy vodních děl na Dunaji Gabčíkovo - Nagymaros. Slovensko a Maďarsko se totiž už sedm let stále nemohou dohodnout na tom, co dělat s vodní dílem, které je dostavěno pouze na Slovensku.
Maďarsko už sice navrhlo, že se vzdá nároků na elektrickou energii vyrobenou v Gabčíkovu, navrhuje také, aby do starého koryta Dunaje teklo takové množství vody, aby to stačilo k zásobování oblasti Malého žitného ostrova. Slovensko by navíc mělo přijmout fakt, že Maďarsko nepostaví svůj stupeň tohoto vodního díla.
Zástupci Slovenska ovšem tvrdí, že dostavba celého soustavy vodních děl na obou stranách hranice je stále ideálním řešením. Konečnou podobu svého návrhu zatím maďarská vláda nepředložila.

Váhají i odborníci
K vyřešení problému nepomůže ani nová zpráva o ročním pozorování vlivu vodního díla Gabčíkovo na životní prostředí, kterou ve středu zveřejnila společná slovensko-maďarská komise. Zpráva, již vzala slovenská vláda bez připomínek na vědomí, totiž dává v některých otázkách za pravdu zastáncům stavby obří přehrady, v jiných zase poskytuje argumenty odpůrcům Gabčíkova.
Zpráva tak například upozorňuje na to, že v některých místech v okolí přehrady se změnila kvalita podzemní vody. Na maďarské straně byla podle odborníků v šestnácti sledovaných studních voda s vysokým obsahem manganu a železa, pocházející pravděpodobně od zemědělců obhospodařujících pole v okolí Dunaje, na slovenské straně byly zase studny až na výjimky v pořádku.
Nejednoznačně vyznívá také sledování lesů v okolí vodního díla. Ochranáři několikrát uvedli, že kvůli němu zmizelo na čtyři tisíce hektarů lužního lesa, dalších osm tisíc hektarů lesa je údajně v ohrožení. "Buď je v lese moc vody, anebo málo," uvedla už dříve Lubica Trubínová z Bratislavského ochranářského sdružení.

Lužní lesy schnou
Zpráva potvrzuje, že sucho ve sledovaném období v roce 2003 například způsobilo předčasné opadání stromů. Nedostatek vody může v budoucnu působit problémy také při dalším zalesňování v okolí.
"Na slovenské straně roční přírůstek vrb zůstal na stabilní úrovni, na maďarské straně ale zaostal za očekáváním," napsali ve zprávě odborníci ze společné slovensko-maďarské monitorovací komise.
Komise ale také nerozhodla o tom, jaký má vodní dílo vliv v případě povodní. Jednání o tomto problému budou ještě pokračovat. Zastánci vodního díla přitom tvrdí, že Gabčíkovo je ideální ochranou proti velké vodě ohrožující Bratislavu, odpůrci ale říkají, že větší vliv má lužní oblast na dolním toku řeky Moravy.
Maďarsko se na výstavbě vodních děl Gabčíkovo - Nagymaros dohodlo s tehdejším Československem již v roce 1977. Roku 1992 se Maďarsko rozhodlo svoji část odstranit, Slovensko tu svou dokončilo. V roce 1994 Maďarsko zažalovalo Slovensko u mezinárodního tribunálu v Haagu. Soud rozhodl, že Maďarsko nemělo právo ukončit práce na svém území, Slovensko sice mohlo pokračovat, nemělo ale právo náhradní variantu uvést do provozu.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí