Jednou ze základních povinností provozovatele zařízení s integrovaným povolením je ohlásit krajskému úřadu plánovanou změnu zařízení
Zkušenosti krajského úřadu se změnou integrovaného povolení
kterou je každá změna v užívání, způsobu provozu nebo rozšíření zařízení, jež může mít účinky na zdraví člověka nebo životní prostředí (a to i pozitivní). Stěžejním bodem je pak posouzení, zda se jedná o podstatnou či nepodstatnou změnu.
Toto posouzení provádí krajský úřad ve spolupráci s Agenturou integrované prevence a krajskou hygienickou stanicí podle § 18 a 19 zákona o integrované prevenci. Jedná-li se o podstatnou změnu, vyzve krajský úřad provozovatele k podání žádosti o změnu integrovaného povolení. Podstatnou změnou může být například rozšíření zařízení o technickou nebo technologickou jednotku, která sama o sobě podléhá příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci.
Zákon o integrované prevenci nevylučuje možnost splnit ohlašovací povinnosti přímým podáním žádosti o změnu integrovaného povolení. Vzhledem k tomu, že pět ze šesti ohlášených změn zařízení bylo v Jihočeském kraji vyhodnoceno jako změny nepodstatné, přímé podání žádosti o změnu integrovaného povolení nedoporučujeme. Pokud změnu vyhodnotíme jako nepodstatnou, je velmi pravděpodobné, že nebudeme požadovat podání žádosti o změnu integrovaného povolení. Také u podstatné změny, která je již ošetřena podmínkami integrovaného povolení, nebudeme požadovat změnu integrovaného povolení a potvrdíme soulad provozu zařízení s integrovaným povolením.
Jiný postup zákon o integrované prevenci neumožňuje, pomineme-li možnost předepsat nápravné opatření či zastavit provoz.
Předjednání žádosti je nezbytné
Problematika změny integrovaného povolení velmi úzce souvisí s celým procesem vydávání integrovaného povolení, zejména s nadefinováním plánovaných opatření. Postup v případě nepodstatné změny je pak podobný jako v případě realizace těchto plánovaných opatření. Za naprosto nezbytné pokládáme předjednání žádosti, jehož účelem je poslat "do procesu" žádost úplnou.
Na doplnění neúplné žádosti, která se je již zveřejněná a rozeslaná k vyjádření, totiž nejsou v zákoně žádné mechanismy. V Jihočeském kraji probíhá toto předjednání v několika krocích, přičemž za stěžejní krok pokládáme kontrolu úplnosti popisu zařízení a nadefinování všech plánovaných opatření, případně dalších nezbytných opatření, která vyplynou z porovnání zařízení s nejlepší dostupnou technikou.
Jak promítnout změny
Nadefinování nezbytných a plánovaných opatření (budoucích změn zařízení), je důležité vzhledem k požadavku na změnu integrovaného povolení při podstatné změně. Pokud podmínkami integrovaného povolení ošetříme nejen stávající zařízení, ale také budoucí plánovaná opatření, předejdeme tak nutnosti povolení časově a procesně náročným způsobem měnit. Po ohlášení plánované změny pak budeme moci potvrdit soulad provozu zařízení s integrovaným povolením.
Jak ale tuto "nařízenou" změnu zařízení, pro kterou je integrovaným povolením stanoven způsob a termín realizace, podmínky provozu a monitoringu, promítnout po realizaci do provozního řádu? Podobný problém nastává v případě, že se integrovaným povolením stanovují podmínky pro zkušební a trvalý provoz, přičemž výsledky zkušebního provozu je nutné zohlednit v provozním řádu k trvalému provozu.
Tato otázka se vztahuje k ustanovení § 13 odst. 6 zákona o integrované prevenci, v němž se říká, že závazné podmínky provozu uložené úřadem musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, podle kterých by byly vydány správní akty, které se nahrazují integrovaným povolením. Podle zákona o odpadech je provozní řád součástí rozhodnutí a je možné ho změnit pouze změnou rozhodnutí.
Předmětem diskuse zůstává, zda jsou zmiňovanými "postupy" myšleny postupy věcného a odborného charakteru, tzn. konkrétní požadavky příslušné legislativy na obsah provozního řádu, nebo zda je myšlen také postup procesní, tj. požadavek změny rozhodnutí při změně provozního řádu podle zákona o odpadech. Jsme přesvědčeni, že se jedná o požadavek věcného a odborného charakteru. Nemůžeme ho aplikovat na procesní postup, neboť by tak nemohly být splněny požadavky na provoz zařízení podle integrovaného povolení.
Z těchto důvodů stanovujeme v závazných podmínkách integrovaného povolení postup na změnu provozního řádu, a to ohlášením realizace plánovaného opatření společně s předložením návrhu změny provozního řádu k odsouhlasení. Postup v případě nepodstatné změny je pak podobný jako v případě realizace těchto plánovaných opatření.
Nepodstatná změna
Provozovatelé v Jihočeském kraji předjednávají na krajském úřadě nejen žádosti o vydání integrovaného povolení, ale také ohlášení plánované změny. V případech, kdy je naprosto zřejmé, že se jedná o změnu provozního charakteru, pro kterou nebudeme požadovat změnu integrovaného povolení, požadujeme předložit společně s ohlášením plánované změny také návrh na změnu provozního řádu.
Po ohlášení plánované změny zařízení může nastat situace, kdy nelze potvrdit soulad provozu s integrovaným povolením, byť plánovaná změna nemá negativní vliv na životní prostředí nebo zdraví člověka. V tomto případě nelze "legalizovat" nepodstatnou změnu změnou provozního řádu a je nutné provést "úpravu" integrovaného povolení.
Zákon o integrované prevenci však neumožňuje (na rozdíl od směrnice IPPC) provést "úpravu" integrovaného povolení při nepodstatné změně jinak než změnou integrovaného povolení, tzn. celým několikaměsíčním procesem. Jediným "ulehčením" by mohlo být ustanovení § 19 odst. 2 písm. b) zákona, podle kterého může krajský úřad ve své výzvě k podání žádosti stanovit, které údaje se nevyžadují. (Zde je opět rozdíl oproti směrnici IPPC, kde je naopak uvedeno, které údaje se k žádosti o změnu IP požadují.)
Zákon o integrované prevenci klade vysoké nároky na množství a kvalitu informací poskytovaných provozovatelem i na kvalitu odborného a právního posouzení povolujícím úřadem. Zároveň ale obsahuje tvrdá procesní omezení, která jsou v mnoha případech na škodu věci.
AUTOR: Ing. Jana Kubíková a kol.,
oddělení IPPC a EIA
Krajského úřadu Jihočeského kraje
(Poznámka autora: Uvedené postupy vyplývají ze zkušeností Krajského úřadu Jihočeského kraje a nemusí se shodovat s postupy v jiných krajích.)
Toto posouzení provádí krajský úřad ve spolupráci s Agenturou integrované prevence a krajskou hygienickou stanicí podle § 18 a 19 zákona o integrované prevenci. Jedná-li se o podstatnou změnu, vyzve krajský úřad provozovatele k podání žádosti o změnu integrovaného povolení. Podstatnou změnou může být například rozšíření zařízení o technickou nebo technologickou jednotku, která sama o sobě podléhá příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci.
Zákon o integrované prevenci nevylučuje možnost splnit ohlašovací povinnosti přímým podáním žádosti o změnu integrovaného povolení. Vzhledem k tomu, že pět ze šesti ohlášených změn zařízení bylo v Jihočeském kraji vyhodnoceno jako změny nepodstatné, přímé podání žádosti o změnu integrovaného povolení nedoporučujeme. Pokud změnu vyhodnotíme jako nepodstatnou, je velmi pravděpodobné, že nebudeme požadovat podání žádosti o změnu integrovaného povolení. Také u podstatné změny, která je již ošetřena podmínkami integrovaného povolení, nebudeme požadovat změnu integrovaného povolení a potvrdíme soulad provozu zařízení s integrovaným povolením.
Jiný postup zákon o integrované prevenci neumožňuje, pomineme-li možnost předepsat nápravné opatření či zastavit provoz.
Předjednání žádosti je nezbytné
Problematika změny integrovaného povolení velmi úzce souvisí s celým procesem vydávání integrovaného povolení, zejména s nadefinováním plánovaných opatření. Postup v případě nepodstatné změny je pak podobný jako v případě realizace těchto plánovaných opatření. Za naprosto nezbytné pokládáme předjednání žádosti, jehož účelem je poslat "do procesu" žádost úplnou.
Na doplnění neúplné žádosti, která se je již zveřejněná a rozeslaná k vyjádření, totiž nejsou v zákoně žádné mechanismy. V Jihočeském kraji probíhá toto předjednání v několika krocích, přičemž za stěžejní krok pokládáme kontrolu úplnosti popisu zařízení a nadefinování všech plánovaných opatření, případně dalších nezbytných opatření, která vyplynou z porovnání zařízení s nejlepší dostupnou technikou.
Jak promítnout změny
Nadefinování nezbytných a plánovaných opatření (budoucích změn zařízení), je důležité vzhledem k požadavku na změnu integrovaného povolení při podstatné změně. Pokud podmínkami integrovaného povolení ošetříme nejen stávající zařízení, ale také budoucí plánovaná opatření, předejdeme tak nutnosti povolení časově a procesně náročným způsobem měnit. Po ohlášení plánované změny pak budeme moci potvrdit soulad provozu zařízení s integrovaným povolením.
Jak ale tuto "nařízenou" změnu zařízení, pro kterou je integrovaným povolením stanoven způsob a termín realizace, podmínky provozu a monitoringu, promítnout po realizaci do provozního řádu? Podobný problém nastává v případě, že se integrovaným povolením stanovují podmínky pro zkušební a trvalý provoz, přičemž výsledky zkušebního provozu je nutné zohlednit v provozním řádu k trvalému provozu.
Tato otázka se vztahuje k ustanovení § 13 odst. 6 zákona o integrované prevenci, v němž se říká, že závazné podmínky provozu uložené úřadem musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, podle kterých by byly vydány správní akty, které se nahrazují integrovaným povolením. Podle zákona o odpadech je provozní řád součástí rozhodnutí a je možné ho změnit pouze změnou rozhodnutí.
Předmětem diskuse zůstává, zda jsou zmiňovanými "postupy" myšleny postupy věcného a odborného charakteru, tzn. konkrétní požadavky příslušné legislativy na obsah provozního řádu, nebo zda je myšlen také postup procesní, tj. požadavek změny rozhodnutí při změně provozního řádu podle zákona o odpadech. Jsme přesvědčeni, že se jedná o požadavek věcného a odborného charakteru. Nemůžeme ho aplikovat na procesní postup, neboť by tak nemohly být splněny požadavky na provoz zařízení podle integrovaného povolení.
Z těchto důvodů stanovujeme v závazných podmínkách integrovaného povolení postup na změnu provozního řádu, a to ohlášením realizace plánovaného opatření společně s předložením návrhu změny provozního řádu k odsouhlasení. Postup v případě nepodstatné změny je pak podobný jako v případě realizace těchto plánovaných opatření.
Nepodstatná změna
Provozovatelé v Jihočeském kraji předjednávají na krajském úřadě nejen žádosti o vydání integrovaného povolení, ale také ohlášení plánované změny. V případech, kdy je naprosto zřejmé, že se jedná o změnu provozního charakteru, pro kterou nebudeme požadovat změnu integrovaného povolení, požadujeme předložit společně s ohlášením plánované změny také návrh na změnu provozního řádu.
Po ohlášení plánované změny zařízení může nastat situace, kdy nelze potvrdit soulad provozu s integrovaným povolením, byť plánovaná změna nemá negativní vliv na životní prostředí nebo zdraví člověka. V tomto případě nelze "legalizovat" nepodstatnou změnu změnou provozního řádu a je nutné provést "úpravu" integrovaného povolení.
Zákon o integrované prevenci však neumožňuje (na rozdíl od směrnice IPPC) provést "úpravu" integrovaného povolení při nepodstatné změně jinak než změnou integrovaného povolení, tzn. celým několikaměsíčním procesem. Jediným "ulehčením" by mohlo být ustanovení § 19 odst. 2 písm. b) zákona, podle kterého může krajský úřad ve své výzvě k podání žádosti stanovit, které údaje se nevyžadují. (Zde je opět rozdíl oproti směrnici IPPC, kde je naopak uvedeno, které údaje se k žádosti o změnu IP požadují.)
Zákon o integrované prevenci klade vysoké nároky na množství a kvalitu informací poskytovaných provozovatelem i na kvalitu odborného a právního posouzení povolujícím úřadem. Zároveň ale obsahuje tvrdá procesní omezení, která jsou v mnoha případech na škodu věci.
AUTOR: Ing. Jana Kubíková a kol.,
oddělení IPPC a EIA
Krajského úřadu Jihočeského kraje
(Poznámka autora: Uvedené postupy vyplývají ze zkušeností Krajského úřadu Jihočeského kraje a nemusí se shodovat s postupy v jiných krajích.)
Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích
