Krátce - různé

Rada Středočeského kraje udělila v rámci podzimního kola 2004 dotace z Fondu životního prostředí. Celkem bylo podáno 46 žádostí. Z toho Rada tři přímo odsouhlasila ve své pravomoci a 24 žádostí doporučila Zastupitelstvu ke schválení v celkové výši 18 834 726 Kč. Z tohoto počtu byla jediná akce věnována odpadovému hospodářství: šlo o rozvoj systému třídění odpadů v Týnci nad Sázavou, podpořený částkou 90 tisíc korun. Sedm projektů se týká ochrany přírody a krajiny a podobných aktivit a bylo podpořeno zhruba 700 tisíci korunami. Zbytek - 19 projektů v hodnotě kolem 17 mil. korun - představují akce na vybudování kanalizací, vodovodů a čistíren odpadních vod.

Radní Mladé Boleslavi potvrdili svůj záměr vybudovat integrované centrum nakládání s odpady s plazmovým spalováním odpadů. Při této technologii nemá vznikat žádný další odpad, navíc má při procesu vzniknout využitelná energie. Město chce do projektu přispět pozemky.
V krajské koncepci odpadového hospodářství se hovoří o dvou možných centrech - v Mladé Boleslavi a Kladně. Podle některých zastupitelů budou však třeba centra tři, protože kapacita zplyňovacího zařízení je 120 tisíc tun odpadu ročně a jen v Mladé Boleslavi se vyprodukuje ročně 40 tisíc tun tuhého komunálního odpadu, plus odpady z automobilky.
Ekonomika projektu není zatím vyjasněna, záměr nyní čeká veřejné projednávání.

Za celý rok 2003 u nás bylo odsouzeno přibližně 90 000 trestných činů, z toho se jen 33 případů týkalo paragrafů o životním prostředí. A za první polovinu loňského roku jich bylo pouze deset.
Platná právní úprava, týkající se ničení životního prostředí, je v trestním zákoně od roku 2002. Obsahuje dva obecné paragrafy o poškozování životního prostředí (úmyslné a z nedbalosti) a několik dalších ustanovení - poškozování lesa těžbou, neoprávněné nakládání s odpady a neoprávněné zacházení s ohroženými živočichy a rostlinami. Z orgánů činných v trestním řízení (státní zastupitelství, policie a soud) má vyčleněné pracovníky, kteří se životním prostředím zabývají, pouze policie. Státní zastupitelství a soudy si stěžují na nedostatek lidí.

Na vytěženém ropném poli South Liberty nedaleko města Dalton provedli odborníci z Texaské univerzity pilotní pokus, při němž napumpovali 1600 tun oxidu uhličitého do ložisek slané vody, ukryté více než patnáct set metrů pod povrchem. Vyzkoušeli tak ukládání skleníkových plynů odpovědných za klimatické změny. Tato technologie je nyní ve středu zájmu. V únoru roku 2005 vstoupí v platnost Kjótský protokol a v zemích Evropské unie se začíná obchodovat s emisemi skleníkových plynů. Proto jsou všechny metody, jak snížit emise oxidu uhličitého nebo je zachycovat a ukládat, velmi aktuální.
Spojené státy sice Kjótský protokol nepodepsaly, program ukládání oxidu uhličitého pod zem však po celou dobu využívá podporu federální vlády. Texas s velkým množstvím průmyslových provozů na zapracování ropy a chemických továren je pátým největším producentem skleníkových plynů po Číně, Rusku, Japonsku a Indii. Region Mexického zálivu by mohl stačit pro uložení více než 300 miliard tun, což znamená prostor pro uložení plynů na 1000 let při současném objemu produkce.

Společnost Kovohutě Příbram v letošních roce od ledna do září vykoupila téměř 16 tisíc tun olověných baterií, což znamená navýšení oproti stejnému období roku 2003 o 7 %. Kromě olověných baterií vykupují také kusové olovo, stěry, pěnu a strusku (olovo, cín) a cínové odpady. Produktem recyklace je olovo a jeho slitiny. Výkup se provádí po celý den a výkupní cena je podle aktuálních cenových podmínek. Výkupní cena za jednu baterii se loni na jaře zvýšila z 25 na 40 korun.

LESNÍCI BUDOU DEMONSTROVAT
Zhruba 2500 lidí z lesnických a dřevařských firem by se mělo dnes odpoledne sejít k demonstraci před ministerstvem zemědělství. Důvodem protestu jsou změny v obchodní politice státního podniku Lesy ČR, které údajně ohrožují tisíce pracovních míst v lesním hospodářství. Na akci, která začíná ve 13:00, budou burácet motorové pily, chybět by nemělo ani dřevo či další materiál z lesa. Potvrzeno je 60 autobusů, další lidé přijedou vlaky a auty. Jde o první demonstraci za 15 let existence odborového svazu. Ministr zemědělství Jaroslav Palas, který má na akci vystoupit, by měl jasně říct, jak si představuje státní politiku v lesích a úlohu LČR. Pokud jeho vystoupení odboráře neuspokojují, může následovat i stávka.

TANAP I DALŠÍ PARKY CHCE RUSKO ZMĚNIT
Slovenský ministr hospodářství chce omezit ekologické předpisy, které podle něj brání rozvoji cestovního ruchu. Z dohody se zástupci ostatních ministerstev a ochranáři vyplynulo, že se například sníží počet chráněných krajinných oblastí a změní se hranice národních parků. Opatření se mají týkat i Vysokých Tater, které v listopadu postihla větrná kalamita. Rusko dohodl na pracovní meziresortní komisi celkem sedm zásad, které mají odstranit ekologické překážky pro podnikání v turistice. Nejvyšší stupně ochrany přírody se budou podle materiálu vztahovat pouze na nezastavěné lokality. Rusko předpokládá, že to umožní rozšířit nebo postavit nová ubytovací a rekreační zařízení. Zmiňované úpravy podle něj požadují i zahraniční investoři. Také ochránci přírody souhlasí s ministrem, že nejpřísnější ochraně by měly podléhat pouze nezastavěné plochy.

ZELENÝ TÝDEN DAL FIRMÁM ŠANCI
Tuzemští potravináři, čelící odbytové krizi, dostali výjimečnou příležitost. Česko je totiž letos poprvé partnerskou zemí prestižního agropotravinářského veletrhu Grüne Woche, jenž začal minulý týden v Berlíně. Šanci ČR využila, ale přece jen s rozpaky. Partnerství na Zeleném týdnu, jak zní název veletrhu v češtině, znamená především možnost představit se v plném lesku na zahajovacím večeru, v přítomnosti významných evropských agrárních politiků a podnikatelů. Tato část se povedla, pro německý trh bylo dobrým tahem i vystoupení Karla Gotta. Na slibný úvod veletrhu ale nenavazuje samotná expozice ČR - zůstala prakticky na úrovni minulých let. Dominují opět stánky pivovarů, jež návštěvníci sice pilně navštěvují, ale nic nového je v nich nečeká. Tuzemští zpracovatelé přitom poukazují na to, že právě po vstupu do EU potřebují prorazit na cizí trhy především s mléčnými nebo masnými výrobky.