zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vodní květ v nádržích způsobuje kožní alergie

27.01.2005
Voda
Vodní květ v nádržích způsobuje kožní alergie
Fosfor v pracích přípravcích je podle Jaroslava Kinkora, ředitele odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí, jednou z důležitých látek, na níž závisí vznik vodního květu ve vodních nádržích.
"Zelené organismy - sinice nebo řasy - potřebují ke svému životu několik důležitých věcí. Je to teplo, slunce, kyslík, organické látky, fosfor a dusík. Dusíku je v přírodě všude dost, proto je právě fosfor důležitým faktorem k tomu, aby organismy dostaly vhodné podmínky ke svému vzniku," říká Kinkor.

HN: Proč je voda se sinicemi a řasami škodlivá?
Z poslední doby jsou známy snímky například z Brněnské přehrady, na které plave nevzhledná zelená kaše. Zelené organismy představují problém při úpravě pitné vody. Technologie úpravy vody je přetěžovaná, musí se dávat velké dávky srážidel, aby se voda vůbec vyčistila. A někdy bývá dokonce problém sinice vůbec z vody odstranit, jsou totiž velmi malé.

HN: Neškodí sinice ve vodních nádržích lidskému zdraví?
Druhým problémem je právě přímý styk těchto zelených organismů s člověkem, který by se v takové vodní nádrži koupal. Zelené organismy - říká se jim také vodní květ - skutečně mohou vyvolávat zdravotní potíže. Poté, co vodní květ rychle vyroste, postupně odumírá, a při tom se tvoří mnoho toxických látek, které způsobují například různé alergie nebo onemocnění očí.

HN: Pokud se používají prací prostředky bez fosfátů, nejsou náhražky také škodlivé?
Ne, tyto náhradní látky životnímu prostředí neškodí.

HN: Jak se ještě fosfor dostává do řek a do vodních nádrží?
V první řadě se tam dostává lidskými exkrementy, kde je poměrně dost fosforu. Cesta je tedy stejná jako u fosforu z pracích přípravků - přes kanalizaci do vodních toků. To je také důvod, proč se do technologie čistíren odpadních vod zařazuje rovněž odstraňování fosforu a dusíku. Do vod se fosfor dostává i ze zemědělství, kde se používají fosforečná hnojiva. Ne všechny se totiž zachytí v půdě.

HN: Ale mnoho čistíren odpadních vod je zastaralých. Dokáží účinně zachycovat fosfor?
Řekl bych, že většina to ještě nedokáže. Je to jeden z největších úkolů přechodného období, který si vyjednala Česká republika před vstupem do Evropské unie. Do roku 2010 musíme nejen postavit nové čistírny odpadních vod, ale také zrekonstruovat staré čistírny především v obcích s více než deseti tisíci obyvateli. Musíme je vybavit technologiemi, které dokáží odstraňovat fosfor a dusík. Oproti roku 1990 je spousta čistíren zmodernizovaná, ale většina si s fosforem ještě neporadí.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
12
9. 2017
12-14.9.2017 - Veletrh, výstava
Birmingham
22
9. 2017
22-24.9.2017 - Seminář, školení
Ekodomov, V Podbabě 29B, Praha 6
26
9. 2017
26-28.9.2017 - Konference
Duisburg
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí