Finové a Švédové o jaderný odpad mají zájem

Eurajoki, nebo Loviisa? Co je jinde v Evropě nemyslitelné, ve Finsku funguje: obyvatelé těchto dvou měst se přetahovali o to, aby právě u nich vzniklo úložiště radioaktivních odpadů. V obou finských městech totiž stojí jaderné elektrárny a tamní obyvatelé s nimi mají jen dobré zkušenosti. Proto chtěli, aby u nich skončil i odpad z jaderných elektráren.
"Reaktory přinesly městu značný prospěch. Elektrárna představuje důležitého přímého zaměstnavatele a navíc ještě dává práci dalším firmám v okolí," řekla před časem Hanna Tuominemová, členka městské rady v Eurajoki. Právě toto město nakonec ze souboje o jaderné "smetí" vyšlo jako vítěz. Hlubinné úložiště by pro vyhořelé palivo z jaderných elektráren mělo být otevřeno už kolem roku 2020.
S uložením radioaktivního odpadu nemají problémy ani ve Švédsku, ovšem jinde v Evropě zatím lidé nechtějí moc slyšet o tom, že by vyhořelé palivo skončilo na stovky let právě za jejich humny.
"Těžkosti s umístěním radioaktivního odpadu jsou všude velmi podobné," řekl na pátečním senátním semináři o nakládání s radioaktivními odpady Detlev Ipsen, německý sociolog, člen pracovní skupiny, která se zabývá konečným úložištěm pro vyhořelé jaderné palivo v Německu.
Tamní vědci původně vytipovali jako vhodné místo pro podzemní úložiště severoněmecké městečko Gorleben. Ovšem průzkumy provázely od počátku velké protesty, kterých se účastnily desetitisíce lidí. Německá vláda nakonec průzkumné práce v Gorlebenu pozastavila.
Ve Švýcarsku zase lidé už ve dvou referendech odmítli, aby právě v jejich kantonu vzniklo úložiště pro radioaktivní odpad z nemocnic či vědeckých ústavů, který není tak nebezpečný jako vyhořelé jaderné palivo.