Evropská unie plánuje další snižování emisí

Evropská komise tvrdí, že pokud svět nezačne jednat o dalším snižování emisí skleníkových plynů, bude ho to stát na ekonomickém růstu a výdajích na životní prostředí 1,5 až dvě procenta HDP ročně. Náklady na snížení emisí by měly být nižší - zhruba 0,5 procenta.
Komise chce, aby se do roku 2050 snížily emise o dalších 15 procent na rámec Kjótského protokolu. Toho se dá ale dosáhnout jen, když se do projektu zapojí všechny vyspělé státy světa.
Evropská komise proto připravuje strategii, jak jednat o snižování emisí po roce 2012, kdy se mají splnit závazky z Kjóta. Protokol začne platit příští týden 16. února a všechny země, které ho ratifikovaly, mají snížit skleníkové plyny v letech 2008 až 2012 nejméně o 5,2 procenta oproti roku 1990. Komise tvrdí, že už nyní je nutné přemýšlet, co dělat po roce 2012.
"Pokud nebudeme dělat nic, náklady za naši neschopnost budou ohromné," uvedl komisař pro životní prostředí Stavros Dimas.
Evropská komise chce po roce 2012 jednat o dalším snižování se zeměmi, které se podílejí nejvíc na průmyslovém znečištění planety. Jde o Evropskou unii, Spojené státy, Indii, Japonsko, Kanadu, Čínu a Rusko. Tato sedmička vyprodukuje přes 70 procent objemu vypouštěných skleníkových plynů ve světě, proto se další aktivity musejí podle Bruselu zaměřit především na ni. Problémem jsou Spojené státy, které už Kjótský protokol odmítly a i do budoucna chtějí emise snižovat vlastní cestou.
"Pokud se nepodaří přesvědčit zemi, která produkuje 20 procent skleníkových plynů, ačkoliv v ní žijí jen čtyři procenta obyvatel světa, není možné debatu o dalším snižování plynů vůbec začít," namítá Jan Kowalzig, aktivista organizace Přátelé země.. "Evropská unie musí o významu snižování skleníkových plynů přesvědčit Spojené státy. To se ale podaří těžko za Bushovy administrativy, která nechce ani Kjóto."
Komise tvrdí, že pokud by se nepřijala žádná opatření na snižování skleníkových plynů, průměrná teplota na planetě by se zvýšila o 1,4 až 5,8 stupně Celsia. Ještě pesimističtější je ale zpráva mezinárodní skupiny pro klimatické změny ICCT, která v lednu uvedla, že vyspělé státy mají deset let na přijetí drastických opatření, aby se zamezilo dalšímu oteplování planety.
Zástupci evropských průmyslových svazů ale nejsou iniciativou Evropské komise nadšeni. Organizace UNICE zastupující evropské podnikatelské a průmyslové konfederace prohlásila, že pokud by unie chtěla postupovat ve snižování skleníkových plynů rychleji samostatně, bez angažovanosti USA, zhoršila by se tak konkurenceschopnost evropské ekonomiky.
"Už jednostranné přijetí Kjótského protokolu je z hlediska zvyšování výkonnosti evropské ekonomiky problém. Další jednostranná iniciativa by byla tragédií," uvedlo UNICE.