Makedonce a Albánce spojuje práce na jezeře
Jezero Ohrid, které leží v srdci Balkánu na makedonsko-albánském pomezí, má
zvláštní atmosféru, které propadne většina jeho návštěvníků. Vodní hladinu
rámují okolní více než dvoutisícové zasněžené vrcholky hor. Na skalnatých
výběžcích se tyčí pravoslavné kostelíky, některé pamatující žáky Cyrila a
Metoděje.
Ohrid, jehož patronem je svatý Kliment, má významné místo v historii balkánských
národů. Za socialistické Jugoslávie se stal pro svůj čistý vzduch a vodu
lázeňským centrem. Nyní po neklidných devadesátých letech by se sem turisté zase
měli podle představ místních vracet.
Idylu však narušuje vážné nebezpečí: znečištění a příliš extenzívní rybolov,
který decimuje zásoby ryb, mnohých z nich vzácných a unikátních. Za znečištění
pak může zejména vysoká koncentrace fosforu z pracích prášků.
"Jezero ohrožuje hlavně rychlý růst okolní populace lidí," shrnul hlavní problém
přírodní památky chráněné od roku 1980 organizací UNESCO v deníku Utrinski
Vesnik Dejan Panovski, ředitel společného makedonsko-albánského projektu na
ochranu jezera. Makedonská vláda minulý týden vyzvala Albánii, aby se začalo
jednat o omezení rybolovu, protože zásoby jezera se vyčerpávají.
Už po uzavření mírových dohod s albánskými povstalci právě v Ohridu v létě 2001
se začal za finanční podpory německé vlády a Světové banky připravovat projekt
spolupráce Makedonců a Albánců na ochraně jezera. Zároveň měl v etnicky
rozdělené Makedonii ukázat, že oba národy dokáží spolupracovat.
Hlavní aktivitou projektu, který zahrnoval i nedaleké Prespaské jezero, bylo
vybudování kanalizace a čističek odpadních vod pro desítky tisíc lidí žijících v
okolí jezera.
Vyčištěna byla do té doby podle odhadu ministerstva životního prostředí asi jen
čtvrtina odpadních vod. Funkční kanalizaci měly v okolí jen části Ohridu a
Strugy. Projekt, který stál kolem šedesáti miliónů eur, má být dokončen letos.
Vlády Albánie a Makedonie podepsaly dohodu o ochraně jezera až rok po mírové
dohodě. Podle Panovského se přesto o jezero, kde žije deset unikátních druhů ryb
a pět ojedinělých druhů ptáků, víc než místní vlády zajímají a starají ze
zahraničí. Experti budou nyní napjatě čekat, zda se investice do ochrany
vyplatily.
Jezero Ohrid, které leží v srdci Balkánu na makedonsko-albánském pomezí, má zvláštní atmosféru, které propadne většina jeho návštěvníků. Vodní hladinu rámují okolní více než dvoutisícové zasněžené vrcholky hor. Na skalnatých výběžcích se tyčí pravoslavné kostelíky, některé pamatující žáky Cyrila a Metoděje.
Ohrid, jehož patronem je svatý Kliment, má významné místo v historii balkánských národů. Za socialistické Jugoslávie se stal pro svůj čistý vzduch a vodu lázeňským centrem. Nyní po neklidných devadesátých letech by se sem turisté zase měli podle představ místních vracet.
Idylu však narušuje vážné nebezpečí: znečištění a příliš extenzívní rybolov, který decimuje zásoby ryb, mnohých z nich vzácných a unikátních. Za znečištění pak může zejména vysoká koncentrace fosforu z pracích prášků.
"Jezero ohrožuje hlavně rychlý růst okolní populace lidí," shrnul hlavní problém přírodní památky chráněné od roku 1980 organizací UNESCO v deníku Utrinski Vesnik Dejan Panovski, ředitel společného makedonsko-albánského projektu na ochranu jezera. Makedonská vláda minulý týden vyzvala Albánii, aby se začalo jednat o omezení rybolovu, protože zásoby jezera se vyčerpávají.
Už po uzavření mírových dohod s albánskými povstalci právě v Ohridu v létě 2001 se začal za finanční podpory německé vlády a Světové banky připravovat projekt spolupráce Makedonců a Albánců na ochraně jezera. Zároveň měl v etnicky rozdělené Makedonii ukázat, že oba národy dokáží spolupracovat.
Hlavní aktivitou projektu, který zahrnoval i nedaleké Prespaské jezero, bylo vybudování kanalizace a čističek odpadních vod pro desítky tisíc lidí žijících v okolí jezera.
Vyčištěna byla do té doby podle odhadu ministerstva životního prostředí asi jen čtvrtina odpadních vod. Funkční kanalizaci měly v okolí jen části Ohridu a Strugy. Projekt, který stál kolem šedesáti miliónů eur, má být dokončen letos.
Vlády Albánie a Makedonie podepsaly dohodu o ochraně jezera až rok po mírové dohodě. Podle Panovského se přesto o jezero, kde žije deset unikátních druhů ryb a pět ojedinělých druhů ptáků, víc než místní vlády zajímají a starají ze zahraničí. Experti budou nyní napjatě čekat, zda se investice do ochrany vyplatily.
Ohrid, jehož patronem je svatý Kliment, má významné místo v historii balkánských národů. Za socialistické Jugoslávie se stal pro svůj čistý vzduch a vodu lázeňským centrem. Nyní po neklidných devadesátých letech by se sem turisté zase měli podle představ místních vracet.
Idylu však narušuje vážné nebezpečí: znečištění a příliš extenzívní rybolov, který decimuje zásoby ryb, mnohých z nich vzácných a unikátních. Za znečištění pak může zejména vysoká koncentrace fosforu z pracích prášků.
"Jezero ohrožuje hlavně rychlý růst okolní populace lidí," shrnul hlavní problém přírodní památky chráněné od roku 1980 organizací UNESCO v deníku Utrinski Vesnik Dejan Panovski, ředitel společného makedonsko-albánského projektu na ochranu jezera. Makedonská vláda minulý týden vyzvala Albánii, aby se začalo jednat o omezení rybolovu, protože zásoby jezera se vyčerpávají.
Už po uzavření mírových dohod s albánskými povstalci právě v Ohridu v létě 2001 se začal za finanční podpory německé vlády a Světové banky připravovat projekt spolupráce Makedonců a Albánců na ochraně jezera. Zároveň měl v etnicky rozdělené Makedonii ukázat, že oba národy dokáží spolupracovat.
Hlavní aktivitou projektu, který zahrnoval i nedaleké Prespaské jezero, bylo vybudování kanalizace a čističek odpadních vod pro desítky tisíc lidí žijících v okolí jezera.
Vyčištěna byla do té doby podle odhadu ministerstva životního prostředí asi jen čtvrtina odpadních vod. Funkční kanalizaci měly v okolí jen části Ohridu a Strugy. Projekt, který stál kolem šedesáti miliónů eur, má být dokončen letos.
Vlády Albánie a Makedonie podepsaly dohodu o ochraně jezera až rok po mírové dohodě. Podle Panovského se přesto o jezero, kde žije deset unikátních druhů ryb a pět ojedinělých druhů ptáků, víc než místní vlády zajímají a starají ze zahraničí. Experti budou nyní napjatě čekat, zda se investice do ochrany vyplatily.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích