zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kanadská ropa vězí v písku

17.02.2005
Geologie
Kanadská ropa vězí v písku
Bohatství Severní Ameriky je ukryté v ropných píscích západní Kanady. Podle mnohých propočtů to není Irák, který má zhruba patnáct miliard tun ověřených zásob ropy, ale Kanada, která je na druhém místě mezi ropnými velmocemi, hned po Saúdské Arábii. Rezervy se odhadují na 24 miliard tun.
Už první pionýři, trapeři a tuláci, kteří pronikali do nitra Kanady před více než dvěmi sty lety, si všimli husté, lepkavé hmoty, která vystupovala na povrch na pískovcových svazích kolem řeky Athabasca. Asfalt.
Dnes se považuje za jisté, že ve třech regionech provincie Alberta, tedy v Athabasca, Peace River a Cold Lake, je v takzvaných ropných píscích na ploše 140 tisíc kilometrů čtverečních, vázáno bezmála tolik ropy, ne-li více, co má Saúdská Arábie.
Asfalt je směsí těžkých uhlovodanů, kterou je, odděleno tenoučkým filmem vody, každičké zrníčko písku. Asfalt může tvořit až osmnáct procent celkové masy písku. Těžba ropy z takového materiálu spočívá v oddělení asfaltu od písku tak, aby se mohl zpracovat na konečný ropný produkt.
Největší část ropných písků v Albertě je skrytá pod vrstvou sedimentů silné až osm set metrů. Jen v oblasti Athabasca je zhruba devět procent z celkového množství písků v hloubce menší než 75 metrů.

Těžba z hloubky i povrchu
Technické problémy spojené s těžbou asfaltu jsou už vyřešené. Ložisko se navrtá, do vrtu se vhání horká pára tak dlouho, dokud se tuhá masa nerozpustí, takže může být vypumpována na povrch (těžba in situ). Pokud leží vrstvy ropného písku v malé hloubce, jsou těženy povrchově a také na povrchu zpracovány.
Společnost Great Canadian Oil Sands (dnes Suncor Energy) začala v Albertě s těžbou ropných písků a zpracování výchozí suroviny ve velkém v roce 1967. V roce 1978 následovala společnost Syncrude Canada. Dnes jde o největší podnik konsorcia tvořeného deseti společnostmi, které těží a zpracovávají ropné písky.
Syncrude má hlavní sídlo v centru dění ve Fort Murray. Zhruba čtyři tisíce stálých a na 1500 smluvních zaměstnanců tu dokáže vytěžit denně na půl miliónu tun ropného písku. Z toho se získá 76 500 tun výchozí suroviny, což vydá po následném zpracování denně 200 až 250 tisíc barelů ropy.
V roce 2001 se podařilo z ropných písků Alberty získat bezmála 37 miliónů tun ropy, což bylo více, než se v Kanadě těží z "normálních" nalezišť. Podle kanadských údajů se získávání ropy z písků zvýší do roku 2011 třikrát ve srovnání s rokem 2001. To by znamenalo, že v tomto roce by na písky připadalo zhruba sedmdesát procent z celkového vytěženého množství ropy.
Úměrně s množstvím klesá i produkční cena. Do konce devadesátých let se podařilo snížit náklady na barel (159 litrů) z více než třiceti na patnáct dolarů. Tedy tendence klesající. Do roku 2010 by neměla cena ropy získané touto cestou překročit deset dolarů.

"Běžná ropa" je na ústupu
Konkurenceschopnost kanadské ropy roste s cenou této suroviny na světových trzích. Navíc i v Severní Americe se zásoby běžné ropy chýlí ku konci. Při dnešní úrovni těžby by podle odborných odhadů mohly vydržet ještě třináct, nejvýše dvacet let. U zemního plynu se počítá se zásobami v Severní Americe na deset až patnáct let.
Jak obtížně se v provincii Alberta čerpá ropa z hloubkových nalezišť, dokazuje počet studní. Z 32 tisíc vrtů, ze kterých se těžilo v roce 2001, dává polovina z nich nanejvýš jeden metr krychlový ropy denně. Dlouhodobější nadějí jsou ropné písky. Ty se staly pevnou součástí energetických bilancí nejen Kanady, ale i Spojených států. Přibližně polovinu kanadských společností, které jsou aktivní v těžbě ropy z písku, je už v rukách velkého jižního souseda - USA.
Přes všechny naděje vkládané do těžby ropných písků a technického pokroku, který způsobuje, že tato ropa je na trhu konkurenceschopná, nelze přehlédnout řadu problémů s tím spojených.
Na prvním místě stojí vysoké náklady spojené se zahajováním nových projektů. Pro ně se stále obtížněji získávají kvalifikovaní pracovníci. Nové těžební kapacity vznikají v odlehlých krajích, bez přímého napojení na běžný městský komfort.

Životní prostředí
V neposlední řadě to jsou také závažné zásahy do životního prostředí, které jsou spojené s oběma způsoby těžby a zpracování asfaltu. To je velmi náročné na tepelnou energii. Kanadská vláda v roce 2002 ratifikovala takzvaný Kjótský protokol, čímž se zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o šest procent do roku 2012. To byl pro ropný průmysl skutečný šok, protože patří k největším emitentům kysličníku uhličitého. Východiskem je, na místě se postavit jadernou elektrárnu, která dodá energii potřebnou k těžbě, nebo přenést zpracování ropných písků do USA, které Kjótský protokol neratifikovaly.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí