Smlouva z Kjóta

Kdo ji podepsal?
Mezinárodní dohodu uzavřenou a podepsanou členskými státy Organizace spojených národů v roce 1997 v japonském Kjótu ratifikovalo dosud podle OSN 141 států.
Klíčovou se stala ratifikace Ruska loni v prosinci. Tím počet zemí, které se závazně připojily, přesáhl požadovanou kvótu 55 procent znečišťovatelů - a smlouva začne 16. února 2005 platit.
Nyní ji podporuje 61,6 procenta producentů skleníkových plynů.
Co je jejím cílem?
Cílem je snížit emise skleníkových plynů (oxidu uhličitého a dalších pěti plynů) v období od roku 2008 do roku 2012 o 5,2 procenta oproti stavu z roku 1990.
Kdo a proč ji nepodepsal?
Z velkých znečišťovatelů zůstaly stranou Spojené státy a Austrálie, které dohodu neratifikovaly kvůli nesouhlasu s jejími mechanismy.
Stranou zůstaly i velké rozvojové země, které nemají povinnost emise skleníkových plynů snížit.
Jak je to s jejím dodržováním?
Limity na snížení emisí má pouze devětatřicet států, většinou vyspělých, které mají do období let 2008 až 2012 snížit své emise. Nulovou hranicí jsou emise v roce 1990.
Rok 2005 je zároveň rokem, kdy mají signatářské země předložit dokumenty o tom, jak své závazky plní. Pro ty země, které ji ratifikovaly, je smlouva právně závazná.
Jaké jsou sankce za nedodržení?
Podle dohody z roku 2001 ty země, které do roku 2012 nesníží emise na stanovenou úroveň, budou muset v období po roce 2013 nejen splnit původní limity, ale přidat dalších třicet procent.
Návrh na případnou pokutu byl odmítnut.