zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Milko Kovačev: Chceme povzbuzovat také investice do alternativních zdrojů

18.02.2005
Obecné
Milko Kovačev: Chceme povzbuzovat také investice do alternativních zdrojů

"O českých firmách panuje v Bulharsku vysoké mínění," říká sympatický ministr energetiky Milko Kovačev.

Ochotně nám ve své rozlehlé pracovně v Sofii odpověděl na otázky, jaké mají Češi šance uspět při privatizaci a obnově energetického odvětví a kam se toto odvětví bude vlastně ubírat.

HN: Bulharsko se zavázalo v okamžiku vstupu do Evropské unie zavřít jadernou elektrárnu Kozloduj. Výpadek energie by měla zajistit dostavba jaderné elektrárny v Belene. V jakém stavu jsou přípravy tendru, o který má zájem také společnost ČEZ?
Belene je jeden z projektů, kterému dává vláda prioritu. Je to složitý projekt, proto to vyžaduje dlouhou dobu přípravy, která je v následující fázi. Předloni byl proveden marketinkový průzkum, průzkum dopadu na životní prostředí, analýza využití na místním bulharském trhu. Sedmého ledna proběhla veřejná diskuse, která je podmínkou k takovému rozhodnutí. Očekávají nás tři základní úkoly, o nichž máme rozhodnout. Byl vybrán finanční konzultant, který má stanovit strukturu financování. Byl vybrán technický konzultant, který má rozhodnout o výběru dodavatelů. A třetím úkolem je strukturalizace společnosti, která se bude zabývat realizací tohoto projektu. Máme zájem o to, aby se jednalo o veřejně soukromé realizování projektu.

HN: Hovoří se o několika variantách, například rusko-francouzské, která však není dosud vyzkoušena v praxi nebo vyzkoušená technologie z Temelína česko-americká. Jakou vy upřednostňujete variantu?
V celém procesu jsme se snažili nalézt dokázané technologie i dokázané přístupy, přičemž dva z nich považujeme za nejracionálnější. Vy máte zkušenost s Temelínem, která je dokázaná, my máme zase zkušenost s 5. a 6. blokem jaderné elektrárny Kozloduji

HN: Jaké máte připraveny alternativní varianty po odstavení JE Kozloduj, pokud se dostavba Belene zdrží a země nebude mít dostatek energetických zdrojů?
Na konci roku 2002 Bulharsko odstavilo dva bloky, okolo 800 MW a do konce roku 2006 má odstavit další dva asi 800 MW. Naše analýzy skutečně potvrzují, že v roce 2010 může vzniknout na místním trhu deficit. Momentálně je Bulharsko čtvrtým největším vývozcem na evropském trhu, vyvážíme šest miliard MWh. V tomto smyslu Bulharsko podporuje region jihovýchodní Evropy a normální fungování trhu.
Po odstavení prvních dvou bloků jsme se začali snažit využívat energie co nejefektivněji a realizují se projekty v oblasti obnovitelných zdrojů. Vláda již rozhodla o vydání garančního dopisu v souvislosti s dalšími 600 MW tepelné elektrárny Marica -Iztok. Bulharsko ale už nebude moci podporovat regionální trh v takovém rozsahu jako doposud. Krytí deficitu má být ale provedeno právě pomocí výstavby JE Belene.

HN: Jaké tedy plánujete budovat další energetické zdroje, na nichž by se mohly podílet české firmy?
Pokud jde o velké elektrárny, neplánujeme další výstavbu. Počítáme ale s některými projekty v oblasti vodní energie. Vytyčili jsme si, že do roku 2011 má být jedenáct procent elektřiny vyráběno z obnovitelných zdrojů. Očekáváme výstavbu geotermálních elektráren a větrných elektráren s výkonem asi 150 MW.

HN: V současnosti probíhá privatizace tří tepelných elektráren Bobovdol, Varna a Ruse. V jaké fázi tato privatizace je?
Je to velmi důležitý úkol po ukončení privatizace elektrorozvodných neboli distribučních společností. Privatizace těchto tří tepelných elektráren je další fází změn v energetickém sektoru. Pro nás to není jenom prodej, nýbrž způsob získání nástrojů pro prohlubování reforem. Předkvalifikační procedury se zúčastnilo jedenáct společností, které jsou ve světě známé. Nyní jsme ve druhé fázi, kdy byl vytvořen regulační rámec, a to je důležité pro dokončení privatizace. Při takto stanoveném rámci a fixovaných pravidlech cena bude mít samozřejmě největší význam. Pravděpodobní kandidáti tohle očekávají.

HN: Bulharsko čeká také plynofikace. Jak chcete podporovat firmy a zahraniční investory, kteří by se chtěli zapojit do plynofikace a budování alternativních zdrojů?
Nový zákon z roku 2003 vytváří dobré podmínky pro výstavbu obnovitelných zdrojů a plynofikaci. V tom spočívá odpověď na vaši otázku ohledně existence podpory. Během posledního roku bylo zapojeno do sítě dvacet sedm nových vodních elektráren o výkonu mezi 0,5 a 1,5 MW. Byla to investice v hodnotě kolem 35 miliónů eur. V plném rozsahu šlo o soukromou iniciativu.
Za druhé, pokud jde o plynofikaci. Ta v Bulharsku není rozvinuta jako v Česku, proto jsme se začali zabývat konkursy na plynofikaci v různých regionech. Několik takových konkursů už bylo úspěšně dokončeno. Trend ukazuje na zvyšující se podíl soukromých plynárenských společností na trhu. V roce 2002 společnosti, které se zabývaly rozvodem plynu, měly podíl asi dvě procenta na trhu. Nyní je to trojnásobek. Je jasné, že to potřebuje čas, ale tendence je zřejmá.

HN: Zmínil jste potřebu úspor elektrické energie. Jak toho chcete dosahovat?
To je jedna důležitá sféra v oblasti provádění energetické politiky. Během posledních tří let jsme vypracovali nový zákon, který podporuje energetickou efektivnost. Vytvořili jsme strukturu úvěrových linek, které vloni činily 220 miliónů eur. Máme šedesát miliónů eur na teplofikaci a obnovu veřejných a soukromých budov. Dále začne fungovat i Fond energetické efektivnosti. Počáteční kapitál je v něm kolem 15 miliónů eur. V dodatku k zákonu o energetické efektivnosti jsou uvedeny i dodatečné stimuly. Takže při provedení izolace určité budovy tato budova získává certifikát a pět až deset let z ní vlastník nemusí platit daň.

Zdroj: Exportér

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
15
7. 2017
15-22.7.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
15
7. 2017
15-22.7.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Letní tábor Polana, Vrbovce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí