Zanedbaná krajina u hřebčína ožívá
Kladruby nad Labem - V loňském roce byly zahájeny práce na obnově krajiny
zdejšího Národního hřebčína, na níž je vidět dlouhodobě zanedbaná péče a údržba.
Kladruby nad Labem - V loňském roce byly zahájeny práce na obnově krajiny zdejšího Národního hřebčína, na níž je vidět dlouhodobě zanedbaná péče a údržba.
"Většinou se zatím jednalo o projekční a průzkumné práce pod dohledem orgánů památkové péče a životního prostředí," uvedla Radka Breznická, která je v hřebčíně pověřena správou krajiny.
"Zatím jsme provedli inventarizaci hlavních alejí. Po odborném posouzení a zhodnocení jednotlivých dřevin se začaly kácet suché stromy a ty, které byly ve špatném stavu. Toto kácení je sice smutné, ale nutné proto, aby nebezpečné stromy neohrožovaly okolí a mohly následovat výsadby nových," podotkla Radka Breznická. Nyní se pracuje na archivním průzkumu, jenž by měl podrobněji doložit kdy, jaké druhy dřevin a s jakým záměrem byly vysazovány.
"V celém areálu o rozloze 1200 hektarů jsou stovky přestárlých topolů, které by měly být nahrazeny jinými druhy stromů, jako jsou například duby, javory a lípy," řekla pracovnice kladrubského hřebčína.
"Stará ovocná stromořadí z dvacátých let minulého století, převážně jabloně, se snažíme doplnit o další druhy, jako jsou hrušně, třešně či ořechy," sdělila Radka Breznická.
Podle jejích slov bude nutné pracovat také na obnově několikakilometrových historických alejí dubů a lip, charakterizujících barokní období, zámecké zahrady i anglického parku se slepými rameny Labe.
"Voda je pro tento areál velmi důležitá. Měla by se znovu vrátit i do odstavených říčních ramen," doplnila.
"Víme, že obnova krajiny je běh na dlouhou trať. Jsme sice trochu netrpěliví vzhledem k poměrně zdlouhavému schvalovacímu postupu, ale jsme si vědomi toho, že je to nutnost," uzavřela ředitelka hřebčína Lenka Gotthardová.
"Většinou se zatím jednalo o projekční a průzkumné práce pod dohledem orgánů památkové péče a životního prostředí," uvedla Radka Breznická, která je v hřebčíně pověřena správou krajiny.
"Zatím jsme provedli inventarizaci hlavních alejí. Po odborném posouzení a zhodnocení jednotlivých dřevin se začaly kácet suché stromy a ty, které byly ve špatném stavu. Toto kácení je sice smutné, ale nutné proto, aby nebezpečné stromy neohrožovaly okolí a mohly následovat výsadby nových," podotkla Radka Breznická. Nyní se pracuje na archivním průzkumu, jenž by měl podrobněji doložit kdy, jaké druhy dřevin a s jakým záměrem byly vysazovány.
"V celém areálu o rozloze 1200 hektarů jsou stovky přestárlých topolů, které by měly být nahrazeny jinými druhy stromů, jako jsou například duby, javory a lípy," řekla pracovnice kladrubského hřebčína.
"Stará ovocná stromořadí z dvacátých let minulého století, převážně jabloně, se snažíme doplnit o další druhy, jako jsou hrušně, třešně či ořechy," sdělila Radka Breznická.
Podle jejích slov bude nutné pracovat také na obnově několikakilometrových historických alejí dubů a lip, charakterizujících barokní období, zámecké zahrady i anglického parku se slepými rameny Labe.
"Voda je pro tento areál velmi důležitá. Měla by se znovu vrátit i do odstavených říčních ramen," doplnila.
"Víme, že obnova krajiny je běh na dlouhou trať. Jsme sice trochu netrpěliví vzhledem k poměrně zdlouhavému schvalovacímu postupu, ale jsme si vědomi toho, že je to nutnost," uzavřela ředitelka hřebčína Lenka Gotthardová.
Zdroj:Hradecký deník
Sdílet článek na sociálních sítích