Evropa může doplatit na ekologii
PRAHA - Pokud Spojené státy neschválí kjótský protokol, který stanovuje limity
pro vypouštění skleníkových plynů, Evropa by na to mohla doplatit ztrátou
obchodních příležitostí.
Podle nedávného šetření, které provedla společnost UPS, sdílí tyto obavy zhruba
60 procent manažerů vybraných nejvýznamnějších evropských podniků.
PRAHA - Pokud Spojené státy neschválí kjótský protokol, který stanovuje limity pro vypouštění skleníkových plynů, Evropa by na to mohla doplatit ztrátou obchodních příležitostí.
Podle nedávného šetření, které provedla společnost UPS, sdílí tyto obavy zhruba 60 procent manažerů vybraných nejvýznamnějších evropských podniků.
USA může získat další náskok před konkurencí
Americké odmítnutí protokolu by podle podnikatelů mohlo znamenat pro Evropu konkurenční nevýhodu. "Toho, že jejich společnosti utrpí, pokud Spojené státy k dohodě nepřistoupí, se obávají zejména byznysmeni z Belgie, Velké Británie a Španělska," uvádí studie UPS.
Podle Vladimíra Tomana z asociace Hutnictví železa je chybou nejen to, že se k protokolu nepřipojily Spojené státy, ale že tak neučiní ani země jako Čína a Indie, které mají výjimku.
Čína nyní produkuje zhruba 15 procent světových emisí, Indie se na nich podílí šesti procenty.
Podnikatelé se podle výzkumu obávají, že ne všichni zúčastnění budou podnikat podle stejných pravidel. Pochybnosti, jestli všechny země uplatňují předpisy stejně přísně, existují údajně i v rámci Evropy.
Téměř polovina evropských manažerů předpovídá, že stoupnou náklady společností, které budou v EU směrnice dodržovat.
"Zvýšenými náklady pro obchod jsou patrně nejvíce znepokojeni belgičtí byznysmeni," uvedla UPS. Vyšší náklady tak mohou tlačit podniky k přemístění své výroby do levnějších regionů.
"V důsledku uplatňování Kjóta mohou evropští výrobci přesouvat výroby z evropských zemí, kde platí Kjóto a směrnice, do zemí, kde nejsou nuceni dodržovat z nich plynoucí závazky," uvedl Toman. Obecně tak budou podniky dávat přednost regionům, kde jsou ekologické požadavky měkčí a na přírodu se tolik nehladí.
Podle mluvčího výrobce elektřiny ČEZ Ladislava Kříže směřuje jakékoli opatření spojené s dodatečnými náklady pouze pro některé subjekty k nerovnováze na trhu.
"Oproti jiným odvětvím si však elektroenergetické firmy přes oceán konkurovat nemohou, ale může se to projevit například v lepší tvorbě zdrojů pro expanzi," uvedl.
Na základě kjótského protokolu by měly státy v letech 2008 až 2012 snížit celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990.
V platnost vstoupil protokol letos v polovině února.
Podle nedávného šetření, které provedla společnost UPS, sdílí tyto obavy zhruba 60 procent manažerů vybraných nejvýznamnějších evropských podniků.
USA může získat další náskok před konkurencí
Americké odmítnutí protokolu by podle podnikatelů mohlo znamenat pro Evropu konkurenční nevýhodu. "Toho, že jejich společnosti utrpí, pokud Spojené státy k dohodě nepřistoupí, se obávají zejména byznysmeni z Belgie, Velké Británie a Španělska," uvádí studie UPS.
Podle Vladimíra Tomana z asociace Hutnictví železa je chybou nejen to, že se k protokolu nepřipojily Spojené státy, ale že tak neučiní ani země jako Čína a Indie, které mají výjimku.
Čína nyní produkuje zhruba 15 procent světových emisí, Indie se na nich podílí šesti procenty.
Podnikatelé se podle výzkumu obávají, že ne všichni zúčastnění budou podnikat podle stejných pravidel. Pochybnosti, jestli všechny země uplatňují předpisy stejně přísně, existují údajně i v rámci Evropy.
Téměř polovina evropských manažerů předpovídá, že stoupnou náklady společností, které budou v EU směrnice dodržovat.
"Zvýšenými náklady pro obchod jsou patrně nejvíce znepokojeni belgičtí byznysmeni," uvedla UPS. Vyšší náklady tak mohou tlačit podniky k přemístění své výroby do levnějších regionů.
"V důsledku uplatňování Kjóta mohou evropští výrobci přesouvat výroby z evropských zemí, kde platí Kjóto a směrnice, do zemí, kde nejsou nuceni dodržovat z nich plynoucí závazky," uvedl Toman. Obecně tak budou podniky dávat přednost regionům, kde jsou ekologické požadavky měkčí a na přírodu se tolik nehladí.
Podle mluvčího výrobce elektřiny ČEZ Ladislava Kříže směřuje jakékoli opatření spojené s dodatečnými náklady pouze pro některé subjekty k nerovnováze na trhu.
"Oproti jiným odvětvím si však elektroenergetické firmy přes oceán konkurovat nemohou, ale může se to projevit například v lepší tvorbě zdrojů pro expanzi," uvedl.
Na základě kjótského protokolu by měly státy v letech 2008 až 2012 snížit celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990.
V platnost vstoupil protokol letos v polovině února.
Zdroj:Lidové noviny
Sdílet článek na sociálních sítích