Zásoby uhlí ohrožují vznik průmyslové zóny
Sokolov - Velkou průmyslovou zónu mezi Sokolovem a Starým Sedlem chce vybudovat
město i Sokolovská uhelná, které pozemek patří. Pod zemí jsou ale stále zásoby
hnědého uhlí. To sice společnost nehodlá těžit, Obvodní báňský úřad v Sokolově
přesto vydal pokyn, aby se prozkoumaly zákonné podmínky odpisů, a doporučil i
nadále vést zásoby uhlí v evidenci. Žádost o odepsání uhlí nyní bude řešit
ministerstvo obchodu a průmyslu. Zřízení zóny by podle těžařů i radních mělo
přilákat velké investory a zaměstnat stovky lidí.
Sokolov - Velkou průmyslovou zónu mezi Sokolovem a Starým Sedlem chce vybudovat město i Sokolovská uhelná, které pozemek patří. Pod zemí jsou ale stále zásoby hnědého uhlí. To sice společnost nehodlá těžit, Obvodní báňský úřad v Sokolově přesto vydal pokyn, aby se prozkoumaly zákonné podmínky odpisů, a doporučil i nadále vést zásoby uhlí v evidenci. Žádost o odepsání uhlí nyní bude řešit ministerstvo obchodu a průmyslu. Zřízení zóny by podle těžařů i radních mělo přilákat velké investory a zaměstnat stovky lidí.
"Z našeho pohledu je vznik této průmyslové zóny do budoucna velice důležitý," uvedl předseda Regionální hospodářské komory Josef Písecký. Stejný názor zastává i starosta Sokolova Karel Jakobec.
"Nikde kolem není jiné vhodné místo, kde by bylo možné takovou zónu zřídit. Město ji proto podporuje a změnilo i územní plán," řekl Jakobec.
Sokolovská uhelná stále připomíná, že se blíží dotěžení stávajících zásob uhlí. Řádově se s ukončením těžby počítá už jen do desítek let.
"Nejde nám jen o vyrabování uhlí. Chceme souběžně připravit další varianty využití bývalého dolového území. Nemluvíme o investorovi, který by zaměstnal deset nebo dvacet lidí. V této průmyslové zóně by mohly stát výrobní linky nebo podniky se stovkami zaměstnanců," vysvětlil stanovisko společnosti vedoucí kanceláře generálního ředitele Josef Michalský. Těžařská společnost žádá ministerstvo obchodu a průmyslu, aby odepsalo 52 tun uhlí, které je podle Michalského těžko dostupné a také plné síry a arzenu.
"Je to problematické uhlí. Založit další důl v těsné blízkosti Sokolova je nesmysl," tvrdí Michalský.
"Zahájení těžby je nerealizovatelé s ohledem na dopady na životní podmínky obyvatel. Značný by byl také dopad na životní prostředí. Využití zásob nelze proto předpokládat ani v budoucnu," uvedl v odůvodnění žádosti o odpis uhlí ředitel divize Družba František Kastl. Právě kvůli ohrožení životního prostředí umožnuje odpis uhlí i Horní zákon. Souhlas s ním vydalo už také ministerstvo životního prostředí.
"Souhlasíme s předloženým návrhem," vyjádřila se Margita Abtová, ředitelka odboru výkonu státní správy ministerstva.
Báňský úřad se podle Michalského odvolává na zákon z roku 1988 a také na to, že v žádosti společnosti Sokolovská uhelná nejsou uvedeny jednoznačné důvody, jak by těžba ohrozila životní prostředí. Předseda úřadu Dalibor Tichý tvrdí, že jeho úřad není tím, kdo by měl rozhodovat. Prý jen doporučil, aby se zkoumalo, zda jsou naplněné zákonné podmínky pro odpis.
Plánovaná průmyslová zóna je bezprostředně vedle Přírodní památky Údolí Ohře, byla zde provedena lesnická rekultivace i hydrorekultivace a hned vedle je nově vybudovaný vodní areál.
"Z našeho pohledu je vznik této průmyslové zóny do budoucna velice důležitý," uvedl předseda Regionální hospodářské komory Josef Písecký. Stejný názor zastává i starosta Sokolova Karel Jakobec.
"Nikde kolem není jiné vhodné místo, kde by bylo možné takovou zónu zřídit. Město ji proto podporuje a změnilo i územní plán," řekl Jakobec.
Sokolovská uhelná stále připomíná, že se blíží dotěžení stávajících zásob uhlí. Řádově se s ukončením těžby počítá už jen do desítek let.
"Nejde nám jen o vyrabování uhlí. Chceme souběžně připravit další varianty využití bývalého dolového území. Nemluvíme o investorovi, který by zaměstnal deset nebo dvacet lidí. V této průmyslové zóně by mohly stát výrobní linky nebo podniky se stovkami zaměstnanců," vysvětlil stanovisko společnosti vedoucí kanceláře generálního ředitele Josef Michalský. Těžařská společnost žádá ministerstvo obchodu a průmyslu, aby odepsalo 52 tun uhlí, které je podle Michalského těžko dostupné a také plné síry a arzenu.
"Je to problematické uhlí. Založit další důl v těsné blízkosti Sokolova je nesmysl," tvrdí Michalský.
"Zahájení těžby je nerealizovatelé s ohledem na dopady na životní podmínky obyvatel. Značný by byl také dopad na životní prostředí. Využití zásob nelze proto předpokládat ani v budoucnu," uvedl v odůvodnění žádosti o odpis uhlí ředitel divize Družba František Kastl. Právě kvůli ohrožení životního prostředí umožnuje odpis uhlí i Horní zákon. Souhlas s ním vydalo už také ministerstvo životního prostředí.
"Souhlasíme s předloženým návrhem," vyjádřila se Margita Abtová, ředitelka odboru výkonu státní správy ministerstva.
Báňský úřad se podle Michalského odvolává na zákon z roku 1988 a také na to, že v žádosti společnosti Sokolovská uhelná nejsou uvedeny jednoznačné důvody, jak by těžba ohrozila životní prostředí. Předseda úřadu Dalibor Tichý tvrdí, že jeho úřad není tím, kdo by měl rozhodovat. Prý jen doporučil, aby se zkoumalo, zda jsou naplněné zákonné podmínky pro odpis.
Plánovaná průmyslová zóna je bezprostředně vedle Přírodní památky Údolí Ohře, byla zde provedena lesnická rekultivace i hydrorekultivace a hned vedle je nově vybudovaný vodní areál.
Zdroj:Plzeňský deník
Sdílet článek na sociálních sítích