V budoucnu asi přejdeme na topení biomasou
STAROSTA PLANÉ KAREL VRZALA (ODS) ŘEKL PRÁVU:
STAROSTA PLANÉ KAREL VRZALA (ODS) ŘEKL PRÁVU:
* Z jakého důvodu uvažujete o změně vytápění v městské kotelně?
V plánské kotelně slouží dva uhelné kotle, každý o výkonu 1,6 MW a jeden plynový o výkonu 2 MW. Plynový kotel slouží jako záložní pro případ poruchy uhelných kotlů nebo nadprůměrného chladu. Uhelné kotle byly v roce 1998 upravovány, aby zdejší kotelna nepřesáhla stanovené limity emisí. V současné době jsou bohužel na hranici životnosti a také se hůře shánějí náhradní díly. Nabízejí se různá řešení. Buď koupit nové uhelné kotle, nebo další kotle plynové. U těchto paliv je ale potřeba počítat se zvyšováním cen, a to i skokovým v důsledku změn politické situace v zahraničí. Také hrozí neustálé zvyšování spotřební daně u uhlí, nemluvě o exhalacích, které se musejí zachycovat pomocí nákladných zařízení.
* Je alternativní vytápění, například biomasou, výhodné?
Využívání alternativních zdrojů je šetrnější k životnímu prostředí, podporuje ho EU a náš stát poskytuje na projekty z této oblasti významné dotace. Biomasou může být obilná nebo řepková sláma, kůra, dřevní štěpky, případně speciální šťovíky a rychle rostoucí dřeviny jako vrba a topol. Obnovitelné zdroje se nezřídka získávají jako vedlejší produkt výroby ze dřevozpracujících nebo zemědělských podniků. Palivo může být získávané přímo v regionu, odpadá nákladná doprava. Pojí se s ním vytváření nových pracovních příležitostí a peníze vynakládané na nákup alternativního paliva zůstávají v regionu. A růst jeho cen se dá očekávat pouze mírný.
* Myslíte to s alternativním vytápěním vážně?
Chceme změnu vytápění realizovat v létě 2006. Podmínkou je získání dotace. Teď jsme nechali vypracovat energetický audit, v rozpočtu počítáme s výdaji 410 tisíc korun. Audit stanoví, čím budeme topit. Zda využívat řepkovou, či obilnou slámu, nebo dřevní štěpky z okolních lesů, případně kůry ze zdejšího dřevozpracujícího podniku. Audit a studie proveditelnosti jsou nutné k získání státní dotace. Až bude zpracovaná dokumentace pro územní řízení a vyřízena žádost o územní rozhodnutí, předložíme zpracovanou žádost o dotaci se všemi dokumenty Státnímu fondu životního prostředí.
* Na kolik vyjde změna vytápění městskou pokladnu?
Celkové náklady jsou odhadovány na 30 až 40 miliónů korun, dotace může být nejvýše 50 procent. Zbytek peněz je možné pokrýt kombinací bezúročného a úročeného úvěru. Na splátky si pak budeme moci vydělat prodejem limitu exhalací.
* Z jakého důvodu uvažujete o změně vytápění v městské kotelně?
V plánské kotelně slouží dva uhelné kotle, každý o výkonu 1,6 MW a jeden plynový o výkonu 2 MW. Plynový kotel slouží jako záložní pro případ poruchy uhelných kotlů nebo nadprůměrného chladu. Uhelné kotle byly v roce 1998 upravovány, aby zdejší kotelna nepřesáhla stanovené limity emisí. V současné době jsou bohužel na hranici životnosti a také se hůře shánějí náhradní díly. Nabízejí se různá řešení. Buď koupit nové uhelné kotle, nebo další kotle plynové. U těchto paliv je ale potřeba počítat se zvyšováním cen, a to i skokovým v důsledku změn politické situace v zahraničí. Také hrozí neustálé zvyšování spotřební daně u uhlí, nemluvě o exhalacích, které se musejí zachycovat pomocí nákladných zařízení.
* Je alternativní vytápění, například biomasou, výhodné?
Využívání alternativních zdrojů je šetrnější k životnímu prostředí, podporuje ho EU a náš stát poskytuje na projekty z této oblasti významné dotace. Biomasou může být obilná nebo řepková sláma, kůra, dřevní štěpky, případně speciální šťovíky a rychle rostoucí dřeviny jako vrba a topol. Obnovitelné zdroje se nezřídka získávají jako vedlejší produkt výroby ze dřevozpracujících nebo zemědělských podniků. Palivo může být získávané přímo v regionu, odpadá nákladná doprava. Pojí se s ním vytváření nových pracovních příležitostí a peníze vynakládané na nákup alternativního paliva zůstávají v regionu. A růst jeho cen se dá očekávat pouze mírný.
* Myslíte to s alternativním vytápěním vážně?
Chceme změnu vytápění realizovat v létě 2006. Podmínkou je získání dotace. Teď jsme nechali vypracovat energetický audit, v rozpočtu počítáme s výdaji 410 tisíc korun. Audit stanoví, čím budeme topit. Zda využívat řepkovou, či obilnou slámu, nebo dřevní štěpky z okolních lesů, případně kůry ze zdejšího dřevozpracujícího podniku. Audit a studie proveditelnosti jsou nutné k získání státní dotace. Až bude zpracovaná dokumentace pro územní řízení a vyřízena žádost o územní rozhodnutí, předložíme zpracovanou žádost o dotaci se všemi dokumenty Státnímu fondu životního prostředí.
* Na kolik vyjde změna vytápění městskou pokladnu?
Celkové náklady jsou odhadovány na 30 až 40 miliónů korun, dotace může být nejvýše 50 procent. Zbytek peněz je možné pokrýt kombinací bezúročného a úročeného úvěru. Na splátky si pak budeme moci vydělat prodejem limitu exhalací.
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích