Nový vedoucí evropského ředitelství ochrany přírodních zdrojů

Čeští odborníci nacházejí postupně uplatnění v řídicích pozicích v institucích Evropské unie. Po Marii Bohaté, která je místopředsedkyní unijního statistického úřadu Eurostat a Karlu Kovandovi, který bude zástupcem generálního ředitele Evropské komise pro vnější vztahy, nastupuje do Bruselu současný náměstek českého minstra životního prostředí Ladislav Miko. Povede evropské ředitelství ochrany přírodních zdrojů. Ladislav Miko je teď na telefonní lince. Dobré ráno.

Host (Ladislav Miko):
Dobré ráno.

Moderátor (Martina Mašková):
Proč jste se do výběrového řízení hlásil? Na ministerstvu už vás to nebaví?

Host (Ladislav Miko):
No to nemůžu říct, ale šlo o to, že mě lákalo ovlivňovat dění v této oblasti na vyšší úrovni, na té úrovni Evropské unie.

Moderátor (Martina Mašková):
Budete mít na starost mimo jiné síť chráněných oblastí Natura 2000, která slouží k ochraně ohrožených živočichů a rostlin. Jaké konkrétní pravomoci budete při jejím prosazování mít třeba vůči národním vládám?

Host (Ladislav Miko):
No to zmíněné ředitelství má především za úkol prosazovat vlastně Evropskou politiku v této oblasti, to znamená jednak přímo nastavuje evropskou legislativu a pak jednak asistuje a jednak dohlíží nad dodržováním evropských směrnic třeba v oblasti Natury 2000.

Moderátor (Martina Mašková):
A jaké konkrétní páky máte třeba pro jednání s Evropskými vládami?

Host (Ladislav Miko):
No samozřejmě to jsou standardní mechanizmy, které má k dispozici Evropská komise. To znamená existuje tam, jak jsem říkal, začíná se od asistence a pomoci, včetně řekněme finanční podpory a v případě, že není směrnice dodržována, tak existuje procedura několikerého upozornění a na závěr té procedury takzvaného infragmentu, to znamená v podstatě soudní řízení.

Moderátor (Martina Mašková):
Dovedete si představit, že byste šel do střetu třeba s prezidentem Václavem Klausem, který není velkým příznivcem ustavování chráněných oblastí?

Host (Ladislav Miko):
Já si myslím, že ta otázka nestojí tak, jestli bych si dovedl představit. Já si myslím, že pokud Česká republika splní své závazky vůči Evropě, tak to nebude nutné a není to spor prezidenta a komise. Pokud česká republika nebude evropskou legislativu plnit, tak bude podrobena stejné proceduře jako kterýkoliv jiný stát.

Moderátor (Martina Mašková):
Jak byste odpůrcům chráněných oblastí vysvětlil například to, že ten který chráněný ptačí druh je důležitější než nový lyžařský vlek?

Host (Ladislav Miko):
No já si myslím, že to je otázka, která takhle nestojí, protože i v ptačích oblastech nebo i v oblastech chráněných kvůli stanovištím jsou určité lidské aktivity nutné. Je důležité jenom zjistit, jestli nejdou proti tomu předmětu ochrany. Pokud jdou, tak je třeba hledat pokud je to možné, řešení jinde a pouze v případě, že jiné řešení neexistuje, tak směrnice zná proceduru, kterou to umožní i třeba v ptačí oblasti.

Moderátor (Martina Mašková):
Jak velké území by v rámci Natury 2000 mělo být chráněno v České republice, případně jak bude ta míra ochrany odstupňována?

Host (Ladislav Miko):
No dneska už máme vlastně Naturu 2000 v České republice nastavenou. Vlastně schválením národního seznamu stanovišť 22. prosince vláda už tento režim nějakým způsobem nastavila. Dneska je to něco málo přes 15 procent území České republiky, z čehož velkou část tvoří ptačí oblasti a pak je to asi 863 menších území, které jsou chráněny kvůli vlastně rostlinám nebo společenstvům a živočichům, které se tam vyskytují.

Moderátor (Martina Mašková):
A je to podle vás dost nebo málo?

Host (Ladislav Miko):
Myslí si, že v tom evropském kontextu se pohybujeme mírně pod průměrem, ale zase u nás proběhl ten proces tak, že kvalita toho výběru je velmi vysoká, takže já věřím, že to bude postačující.

Moderátor (Martina Mašková):
Já jsem vyrozuměla, že chcete v onom pětiletém funkčním období, míněno už na Evropském ředitelství ochrany přírodních zdrojů, učinit podmínky ochrany ohrožených rostlin a živočichů tedy mluvíme pořád o Natuře, učinit srovnatelné ve všech členských zemích. Jak, když vezmeme v úvahu už třeba odlišný ráz krajiny nebo jiné podmínky pro ochranu přírody ve starých a nových členských zemích?

Host (Ladislav Miko):
Já si myslím, že tady jde hlavně o to, že nově vstupující členské země měly vybudování soustavy Natura 2000 jako podmínku svého vstupu a zcela paradoxně, i když obě směrnice platí mnohem déle, tak v některých starých, takzvaných starých členských zemích ten pokrok je pomalejší. To znamená, že je tam řada případů, kdy ta soustava ještě zdaleka není dobudovaná a tím mým cílem je i s ohledem na to, že cílem Evropské komise je zastavit úbytek biodiverzity do roku 2010, dostat vlastně ty země na stejnou úroveň dodržování té evropské legislativy. Čili nejde o to, aby měli všichni stejnou proporci nebo stejný počet těch chráněných území. Jde o to, aby ve stejné míře naplňovali směrnice a ty velmi přesně odrážejí konkrétní podmínky na daném místě.

Moderátor (Martina Mašková):
Ladislav Miko, nastupující ředitel Evropského ředitelství ochrany přírodních zdrojů. Děkuji za rozhovor.

Zdroj: BBC