Kritické body už velké vodě v cestě nestojí

České Budějovice - Přestože ve městě stále existují místa, kde nejsou dokončena protipovodňová opatření, oproti roku 2002 jsou již odstraněny krizové body typu nevyhovujících lávek, které při tehdejších povodních bránily průtoku.
"Správci toků pracovali na jejich vyčištění, i rybníky jsou schopné zadržet dostatek vody. Podle aktuálních zpráv leží nad Lipnem běžné množství sněhu a situace při tání by tedy neměla být mimořádná. Pro jistotu se ale snažíme přijímat preventivní opatření, například veřejné služby odvážejí z města nahromaděný sníh, aby nezatížil kanalizaci," přiblížila náměstkyně primátora Ivana Popelová.
Letos hodlá město zahájit první etapu úprav toku Malše. "Podařilo se nám již dosáhnout konsenzu s petičním výborem v Havlíčkově kolonii," vysvětlila Popelová prodlevu. Ještě déle si ale na úpravy počká koryto Vltavy. "Zhostilo se jich Povodí Vltavy, ale stále chybějí peníze z ministerstva zemědělství. To by je mělo uvolnit až v roce 2007," upřesnila.

Nebezpečná říčka by již hrozit neměla
Českokrumlovsko - Spíše než z Vltavy hrozí Českému Krumlovu záplavové nebezpečí z malé říčky Polečnice. Ta také napáchala při povodních v roce 2002 velké škody na sportovištích na Chvalšinské ulici. Polečnice navíc hrozí i při menších povodních.

Správce toku Povodí Vltavy připravuje úpravy od Dobrkovic, městské části Českého Krumlova, až po most u Budějovické brány, za kterým ústí říčka do Vltavy. Část tohoto úseku již byla upravena dříve.
"Místo rovné části v Jelení zahradě by měly vzniknout meandry, čímž se zvýší průtočná kapacita koryta," vysvětlila vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Českém Krumlově Vlasta Horáková. Meandry by měly vzniknout i na části toku u Kájova, kde Povodí využije starých ramen Polečnice.
Kaplické trápí zejména úsek řeky Malše u parku, kde má koryto nízké břehy a v ostré zatáčce toku je postaven jez. Když se při povodních zvedne hladina, teče řeka přímo do parku. "Máme sice zpracované plány na řešení nebezpečných míst, ale vše je otázka financí, podotkl starosta Kaplice Ferdinand Jiskra.
Rožmberk by mohl být hrozbou i pro Prahu

Třeboňsko - Pracovníci Rybářství Třeboň neustále monitorují rybníky a povodí a každoročně je upouštějí tak, aby vytvořili dostatečný retenční prostor na zadržení vody z jarního tání.
V zadržování vody sehrává asi nejdůležitější úlohu rybník Rožmberk, který je svou výměrou 647 hektarů největší v republice. Již vloni rybáři opravili celý bezpečnostní přeliv, jehož česla museli vojáci při povodních v roce 2002 odstřelit.


Podle odhadů odborníků, kdyby se král rybníků při ničivých záplavách protrhl, tak by voda "spláchla" minimálně polovinu Prahy, o Táboře a dalších městech po proudu ani nemluvě. O povodních Rožmberk zaujímal plochu až 2300 hektarů. Za normální situace má objem 6,2 milionu kubíků vody a v nejkritičtějších chvílích 14. srpna 2002 v něm bylo na 75 milionů kubíků. Pro dokreslení, když hladina kulminovala, dosahovala 860,5 centimetru a přítok byl až 700 kubíků za sekundu . . .

Povodni zabránit nelze, předejít škodám se dá
Prachaticko - Komplexní pozemkové úpravy, které by měly pomoci v protipovodňových opatřeních, plánují na letošní rok Strunkovičtí. Právě Strunkovice nad Blanicí patří mezi obce, které v roce 2002 velkou měrou poznamenaly povodně. Z Husinecké přehrady se přes obec Husinec valila voda až do Strunkovic nad Blanicí. I zde smetla takřka vše, co jí přišlo do cesty. "Rok po povodních jsme nechali zpracovat studii odtokových poměrů, na jejímž základě jsme v loňském roce provedli změnu v územním plánu," uvedl starosta obce Karel Matějka.
Vyčištěným korytem nyní protéká voda z přehrady v oblasti Husince. I zde za sebou nechala voda milionové škody, nejméně pětačtyřicet milionů korun. Do současné doby ještě nejsou zklikvidovány zcela všechny následky povodní, jako jsou lávky, škody na sportovišti, ale i na komunikacích.

Město dává do ochrany proti velké vodě miliony
Strakonice - Na protipovodňová opatření uvolňuje město každoročně několik milionů korun. S důraznějšími opatřeními se začalo ihned po povodních v roce 2002. "Jednalo se o věci, které se daly udělat obratem," říká místostarosta Pavel Pavel. Od té doby se podnikají další kroky a vypracovávají se nezbytné projekty.
"Protipovodňových opatření je celý soubor, všechna ještě nejsou udělána," dodává Pavel. Několik let před povodněmi město zadalo zpracování regulačního plánu lokality Ostrov, který stál 700 tisíc korun. "Povodně však ukázaly, že je potřeba tento dokument zkvalitnit," vysvětluje místostarosta. Podle něj jsou Strakonice na případný větší příval vody, který může přijít už s jarním táním, připraveny.
K dokončeným protipovodňovým opatřením patří například zvýšení zdi u pivovaru, zpevňování břehů na Podskalí, vyřezávání stromů a podobně. "Úpravy spočívají v krajinotvorbě," konstatuje Pavel.
V uplynulém roce Strakoničtí na protipovodňová opatření uvolnili 947 tisíc korun.

Některá opatření leží ještě na papíru
Táborsko - Veselí nad Lužnicí se zařadilo mezi nejpostiženější města republiky. Voda mu způsobila škody za více než 900 milionů korun.
I když všechna protipovodňová opatření nejsou ještě na svém místě, starosta Petr Hynek (ODS) z jarního tání obavy nemá. "Věřím tomu, že bude postupné. Určité nebezpečí by hrozilo jen v případě, že by se k oteplení přidal vytrvalý déšť." Z plánovaných opatření je do této doby splněno zkapacitnění koryta Nežárky, je postaven nový, stabilnější most a opraveny jsou hráze nové řeky. "Oprava umožňuje manipulaci s vodou. To znamená buď ji lze poslat do Rožmberského rybníka, nebo do Nežárky. Tím se prodlouží, či naopak zkrátí čas, než doteče do Veselí," vysvětlil starosta. Také Horusický rybník má sníženou hladinu, čímž se zvýšila jeho akumulační schopnost.
Další opatření jsou na papíru a čekají na ověření a posouzení. Na tom spolu s krajským úřadem pracuje i švýcarská univerzita z Lausanne. Veselí například navrhuje rozšíření koryta v části stoku Lužnice a Nežárky a zkapacitnění akumulační schopnosti terénu pod městem. "Ještě se uvažuje o přehradě nad Veselím, která by pomohla s rychlým táním na Nežárce," dodal Hynek s tím, že přehradu již zmiňuje projekt z roku 1964. Přehrada je podle tehdejších údajů schopná pojmout více vody než Rožmberk.