Větrná mapa jako návod

Občané se dělí na dvě skupiny: jedné by nevadila výstavba větrné elektrárny v jejich obci, druhá ji odmítá.

Mezi obnovitelnými zdroji energie chce hrát větrná energie významnou roli. Povinný výkup a výhodnější cena takto vyrobené elektřiny mají být od letoška zaručeny dokonce ze zákona, takže investoři mají šanci neprodělat (zákon čeká ještě na schválení Senátu a prezidenta). Po vzoru Německa se různé společnosti snaží vystavět i v českých a moravských lokalitách nejen jednotlivé "větrníky", ale doslova větrné parky. Protože by hodně ovlivnily krajinný ráz, nemají jen příznivce. Ne vždy se však názory na větrné elektrárny opírají o skutečně odborné argumenty, a to na obou stranách.

Ministerstvo životního prostředí zpracovalo nový metodický pokyn k umísťování velkých větrných elektráren, který má být návodem pro obce, ochranu přírody i investory. Jeho součástí je větrná mapa, která rozděluje lokality na ty, kde se dají při prosazení záměru očekávat konflikty a ty, kde je míra konfliktů nízká a šance pro umístění větrného parku větší.

Střety zájmů jsou téměř jisté tam, kde se území klimatologicky zajímavá pro větrnou elektrárnu překrývají s lokalitami cennými pro ochranu přírody a krajiny. Z celkové rozlohy území, která jsou z hlediska průměrné rychlosti větru pro stavbu obřích větrníků různou mírou vhodná, je ochranou přírody vázáno 53,2 procenta, tj. 5082 km2. Vyplynulo to z dat Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.

Hladinu možnosti vzniku konfliktu vyznačuje na mapce tmavnoucí barva, pomůcka pro investory obsahuje i vyznačení hlavních cest tahu velkých ptáků.

Podle náměstka ministra životního prostředí pro ochranu přírody Ladislava Mika je ovšem vhodných míst pro stavbu větrné elektrárny v ČR dostatek.

AUTOR: Milena Geussová