Pátek, 29. března 2024

Haldy nejsou mrtvé. Je tam vzácný život

Haldy nejsou mrtvé. Je tam vzácný život
Nebýt několika bříz, zdálo by se, že černý kopec je zcela bez života. Vždyť se sem, kousek od obce Tuchlovice na Kladensku, vozila po desítky let hlušina z těžby černého uhlí. Jenže halda, která se tyčí do výšky pětasedmdesáti metrů, není mrtvá. Dokonce na ní žijí vzácní živočichové a rostliny.
Tuchlovická výsypka není v okolí Kladna zdaleka jedinou ekologicky cennou haldou. Lidé z Ústavu pro ekopolitiku prozkoumali dvacet čtyři podobných důlních "skládek" a objevili na nich například sedmadvacet chráněných druhů obratlovců anebo rostlinu, která byla považována za vyhynulou.
"Díky přirozenému a téměř nerušenému vývoji se kladenské haldy staly mnohdy unikátními lokalitami, "novou" přírodou," říká Tomáš Gremlica z Ústavu pro ekopolitiku. Na mnohé haldy přestali dělníci sypat hlušinu už před sto lety, takže byl dostatek času, aby se území samo obnovilo. Navíc na haldy nikdy nechodilo mnoho lidí, a proto zde našli nerušené místo motýli, mloci, čápi, křepelky či vzácné rostliny. Mnohé haldy zároveň dotvářejí tvar krajiny, staly se významnými krajinnými prvky.
"Haldy na Kladensku dnes většinou vypadají jako oblé zarostlé kopečky," dodává Gremlica.

Ta místa ochráníme
Ústav pro ekopolitiku na základě svého výzkumu navrhuje, aby se odstoupilo od současných plánů na plošnou rekultivaci, která počítá s tím, že se haldy srovnají s okolím a překryjí novou zeminou.
"Nevytváří se tak nic jiného než umělá, nefunkční a nudná krajina," tvrdí Gremlica. Dodal, že zcela nevhodně se už delší dobu rekultivuje například halda v Němcích po bývalém Dolu Kladno. "Nerespektuje se výskyt vzácných druhů," upozorňuje Gremlica.
Ústav pro ekopolitiku navrhuje, aby se většina hald spíše ponechala samovolnému vývoji, případně se na ně vysadily vhodné druhy dřevin anebo se v jejich okolí vybudovala malá jezírka.
"Většina hald je uvnitř prohořelá a není rizikem pro okolí," vysvětluje Gremlica, podle něhož by byl citlivější přístup k haldám výrazně levnější. Vláda přitom před dvěma lety rozhodla investovat do likvidace důlních hald v okolí Kladna více než 900 miliónů korun.
"Výzkum Ústavu pro ekopolitiku by se určitě měl uplatnit při debatě o dalším využití území na Kladensku. Tato místa patří z biologického hlediska v krajině k nejzajímavějším," říká Karolína Šůlová, mluvčí Ministerstva životního prostředí, které tento vědecký úkol platí. Ústav hodlá v badání pokračovat ještě letos a nakonec navrhnout, jak by se krajina narušená dobýváním uhlí měla obnovit.

Výzkum využijeme
První výsledky výzkumu ovšem už dostala radnice v Kladně, ústav chce své poznatky poskytnout i dalším obcím, na jejichž území se haldy nacházejí. Dokument předá i ministerstvu průmyslu, do jehož kompetence patří hornictví. Všechny úřady zatím slibují, že poznatky Ústavu pro ekopolitiku nezůstanou v šuplíku.
"Cokoliv by se s haldami mělo stát, u toho se bude posuzovat i ochrana přírody," říká Martin Kupka, mluvčí Středočeského kraje. Obdobně se vyjádřilo i ministerstvo průmyslu.
Kladenská radnice už výzkum Ústavu pro ekopolitiku využila. V současnosti se totiž vede správní řízení na rekultivaci části haldy v Němcích. "Výzkum nám posloužil jako jeden z podkladů v tomto řízení," říká vedoucí odboru životního prostředí kladenské radnice Radovan Víta. Jelikož správní řízení ještě nebylo ukončeno, nechtěl o něm sdělit jakékoli podrobnosti.
Víta ovšem uvedl, že magistrát zvažuje na základě výzkumu kladenských hald vyhlásit některé z nich významným krajinným prvkem, který už je chráněn zákonem. Pokud by někdo bez souhlasu úřadu nepřiměřeně zasáhl do tohoto krajinného prvku, mohla by mu radnice udělit pokutu.

Život na haldách
Rostlina chundelka přetrhovaná, která byla považovaná za vyhynulou.
Minimálně 140 druhů motýlů, přičemž dva jsou zvláště chráněné a další čtyři jsou zařazeny do Červeného seznamu.
Třicet druhů cévnatých rostlin zařazených do Červeného seznamu ohrožených druhů.
u Na 27 zvláště chráněných druhů obratlovců, například skokan skřehotavý, včelojed lesní a žluva hajní.
Raritou bylo pozorování orla mořského na dvou haldách. Orel zde však nehnízdí, při přeletu se na haldách pouze zastavil.
Z ptáků byl pozorován například také čáp bílý, jestřáb černý, koroptev polní, krkavec velký nebo pochop rákosní.

Zdroj: Ústav pro ekopolitiku
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů