Znečištěná voda tíží obyvatele i ekonomiku Číny

Jen málokterá země může soutěžit s Čínou, pokud jde o znečištění vody. Zhruba 360 miliónů obyvatel, tedy třetina populace, nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Vyplývá to z údajů, které tento týden zveřejnil náměstek čínského ministra vodního hospodářství Čaj Chao-chuej.
Experti jako Elizabeth Economyová z americké nevládní Rady pro zahraniční vztahy soudí, že je to důsledek neregulovaného ekonomického rozvoje. Přiznání čínských představitelů, že jejich země čelí neuvěřitelnému znečištění, je příznakem toho, jak Peking obtížně zvládá důsledky překotného ekonomického růstu. Vodu znečišťují průmyslové podniky i kanalizační odpad z měst a umělá hnojiva z polí.

Voda je riziko

Statisíce Číňanů trpí různými nemocemi, protože pijí vodu, která obsahuje příliš mnoho fluóru, arzénu, síry či hořčíku," prohlásil na sympoziu v Pekingu ministr vodního hospodářství Wang Šu-čcheng.
Jeho ministerstvo v lednu při průzkumu v 345 částech 175 řek zjistilo, že 53,3 procenta říční vody je znečištěno. Deník China Daily odhadl počet osob trpících nemocemi ze znečištěné pitné vody na dva milióny.
Špatný je i stav podzemní vody, která je hlavním zdrojem pitné vody ve městech. Podle údajů Státního úřadu pro ochranu životního prostředí z roku 2003 ze 44 sledovaných měst 95 procent mělo znečištěné podzemní vody. Až 35 procent vší podzemní vody nelze pít bez zdravotního rizika. Městské oblasti trpí nedostatkem vody. Postiženo je přes sto měst, z toho polovina vážně, uvedl náměstek ministra stavebnictví Čchiou Pao-sing. Spotřeba vody v Číně na jednoho obyvatele podle něj činí jen čtvrtinu celosvětového průměru a "nerovná distribuce omezených vodních zdrojů a vážné znečištění dále zhoršují situaci".

Úřady se probouzejí
Čínská vláda naznačuje, že s neutěšeným stavem hodlá něco dělat. Ministr vodního hospodářství Wang uvedl, že plánuje vynaložit více peněz na čištění vody.
Vyzval také k většímu tlaku na dodržování často ignorovaných předpisů o ochraně životního prostředí. Nový program má zajistit, že do roku 2020 bude mít čistou pitnou vodu všechen venkov. Podle zahraničních odborníků to ale spíše vypadá, že se situace bude zhoršovat. "Kvůli stoupající poptávce a rychle rostoucímu znečištění se spotřeba vody na hlavu do roku 2030 sníží z 2200 metrů krychlových na méně než 1700 metrů krychlových," uvedla v americkém Kongresu expertka Economyová. Podle ní je nedostatek vody nejvážnější ekologickou výzvou, před kterou Čína stojí. Přispěly k němu i klimatické změny.
Někde se nedostatek vody projevuje dramaticky. "Ve vnitrozemské provincii Čching-chaj... vyschlo 2000 řek a jezer, což má drastické důsledky pro místní průmysl a hydroelektrárny," řekla Economyová.
Vláda si začíná uvědomovat, že špatná ochrana životního prostředí má velmi negativní dopad na hospodářství, podotkla Economyová. Náklady dosahují až 12 procent HDP. Jde o ztracené pracovní dny nemocných zaměstnanců, kontaminovanou úrodu a ryby a uzavírání továren, které nemají vodu.
Cesta k nápravě bude náročná. Například stavba deseti tisíc čističek vod bude stát 48 miliard dolarů. Zajistí přitom čištění jen 50 procent odpadních vod.