Ministři odcházejí, zůstaly resty
Lidovecký ministr Libor Ambrozek se dosud nedokázal dohodnout s ministrem
financí Bohuslavem Sobotkou z ČSSD na konkrétní podobě ekologické daňové
reformy. Poté, co se včera rozhodla KDU-ČSL opustit vládu, tento úkol už
Ambrozek nezvládne.
"Těžko odhadnout, co bude dál," říká Ambrozkův externí poradce Martin Bursík,
který měl přípravu této klíčové reformy na starosti. "Tým, který na návrhu
reformy pracoval, bude pokračovat dál," věří Bursík. Otázkou ovšem je, zda nový
ministr životního prostředí, který Ambrozka nahradí, bude mít ještě o Bursíkovy
služby zájem.
Smyslem ekologické daně, kterou požaduje Evropská unie, je promítnout do cen
vybraných surovin a výrobků - například uhlí, benzínu či elektřiny - i to, že
jejich spotřebováním se ničí životní prostředí, a tím omezit jejich využívání.
Principem reformy ovšem je, že se zároveň sníží jiná daň, takže stát nakonec
vybere na daních stejně. Důležité ale je, jak je celý systém nastaven, a na tom
se ministerstva životního prostředí a financí nedokázala zatím dohodnout.
Podobně nejistý osud čeká i Program podpory alternativních paliv v dopravě,
který má vláda dostat na stůl v dubnu. "Je otázka, jestli to ještě bude komu
předkládat," říká Bursík.
Ambrozek není jediným členem kabinetu, který nedokončí své závazky z vládního
prohlášení. Všichni tři lidovečtí ministři po sobě zanechávají nedodělanou
práci.
Například pro ministra dopravy Milana Šimonovského se novela zákona o provozu na
pozemních komunikacích, která má zavést bodovací systém za dopravní přestupky,
stala takřka věcí osobní cti, aby ji v parlamentu prosadil. Sněmovna ji zatím
schválila v takzvaném prvním čtení, poslanci by se předlohou měli znovu zabývat
v dubnu.
"Doufáme, že návrh parlament schválí," říká mluvčí Ministerstva dopravy Marcela
Švejnohová. Obdobně hovoří i o elektronickém mýtu, jednom z hlavních úkolů
resortu, který rovněž musí "počkat" na nového ministra.
"Mýto je záležitost celé vlády," tvrdí Švejnohová. Jenže Šimonovský výrazně
pokročil v jednání s Evropskou komisí o přechodných opatřeních, která by měla
omezit kamiónovou dopravu ještě před zavedením mýta. Tato opatření - například
povinné dálniční známky pro všechna nákladní auta, i když nepojedou po dálnici -
teď mohou být odložena.
V diplomacii, kdy hlavní úkol úřadu spočívá v "ukotvení" země ve světě, lze
těžko sečíst resty, které po ministrovi Cyrilu Svobodovi zbudou. Z hmatatelných
věcí jde zejména o smlouvu s Vatikánem. Když se loni sestavovala Grossova vláda,
koalice se shodla, že její přijetí je už nezbytné. Přesto se to dosud
nepodařilo.
Kvůli půtkám s ČSSD nechal Černínský palác u ledu léta chystané gesto usmíření s
perzekvovanými českými Němci. Svoboda počítal s vyplácením odškodného pro zhruba
1800 lidí, kteří měli jednorázově dostat kolem 50 tisíc korun. Svobodův nástupce
bude muset znovu promyslet, zda v době, kdy je republika členem Evropské unie,
má smysl dotovat drahý chod českých zastupitelských úřadů v cizině, když by se
Češi mohli třeba v Asii obracet o pomoc na kterýkoli úřad zemí EU.
Lidovecký ministr Libor Ambrozek se dosud nedokázal dohodnout s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou z ČSSD na konkrétní podobě ekologické daňové reformy. Poté, co se včera rozhodla KDU-ČSL opustit vládu, tento úkol už Ambrozek nezvládne.
"Těžko odhadnout, co bude dál," říká Ambrozkův externí poradce Martin Bursík, který měl přípravu této klíčové reformy na starosti. "Tým, který na návrhu reformy pracoval, bude pokračovat dál," věří Bursík. Otázkou ovšem je, zda nový ministr životního prostředí, který Ambrozka nahradí, bude mít ještě o Bursíkovy služby zájem.
Smyslem ekologické daně, kterou požaduje Evropská unie, je promítnout do cen vybraných surovin a výrobků - například uhlí, benzínu či elektřiny - i to, že jejich spotřebováním se ničí životní prostředí, a tím omezit jejich využívání. Principem reformy ovšem je, že se zároveň sníží jiná daň, takže stát nakonec vybere na daních stejně. Důležité ale je, jak je celý systém nastaven, a na tom se ministerstva životního prostředí a financí nedokázala zatím dohodnout.
Podobně nejistý osud čeká i Program podpory alternativních paliv v dopravě, který má vláda dostat na stůl v dubnu. "Je otázka, jestli to ještě bude komu předkládat," říká Bursík.
Ambrozek není jediným členem kabinetu, který nedokončí své závazky z vládního prohlášení. Všichni tři lidovečtí ministři po sobě zanechávají nedodělanou práci.
Například pro ministra dopravy Milana Šimonovského se novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, která má zavést bodovací systém za dopravní přestupky, stala takřka věcí osobní cti, aby ji v parlamentu prosadil. Sněmovna ji zatím schválila v takzvaném prvním čtení, poslanci by se předlohou měli znovu zabývat v dubnu.
"Doufáme, že návrh parlament schválí," říká mluvčí Ministerstva dopravy Marcela Švejnohová. Obdobně hovoří i o elektronickém mýtu, jednom z hlavních úkolů resortu, který rovněž musí "počkat" na nového ministra.
"Mýto je záležitost celé vlády," tvrdí Švejnohová. Jenže Šimonovský výrazně pokročil v jednání s Evropskou komisí o přechodných opatřeních, která by měla omezit kamiónovou dopravu ještě před zavedením mýta. Tato opatření - například povinné dálniční známky pro všechna nákladní auta, i když nepojedou po dálnici - teď mohou být odložena.
V diplomacii, kdy hlavní úkol úřadu spočívá v "ukotvení" země ve světě, lze těžko sečíst resty, které po ministrovi Cyrilu Svobodovi zbudou. Z hmatatelných věcí jde zejména o smlouvu s Vatikánem. Když se loni sestavovala Grossova vláda, koalice se shodla, že její přijetí je už nezbytné. Přesto se to dosud nepodařilo.
Kvůli půtkám s ČSSD nechal Černínský palác u ledu léta chystané gesto usmíření s perzekvovanými českými Němci. Svoboda počítal s vyplácením odškodného pro zhruba 1800 lidí, kteří měli jednorázově dostat kolem 50 tisíc korun. Svobodův nástupce bude muset znovu promyslet, zda v době, kdy je republika členem Evropské unie, má smysl dotovat drahý chod českých zastupitelských úřadů v cizině, když by se Češi mohli třeba v Asii obracet o pomoc na kterýkoli úřad zemí EU.
"Těžko odhadnout, co bude dál," říká Ambrozkův externí poradce Martin Bursík, který měl přípravu této klíčové reformy na starosti. "Tým, který na návrhu reformy pracoval, bude pokračovat dál," věří Bursík. Otázkou ovšem je, zda nový ministr životního prostředí, který Ambrozka nahradí, bude mít ještě o Bursíkovy služby zájem.
Smyslem ekologické daně, kterou požaduje Evropská unie, je promítnout do cen vybraných surovin a výrobků - například uhlí, benzínu či elektřiny - i to, že jejich spotřebováním se ničí životní prostředí, a tím omezit jejich využívání. Principem reformy ovšem je, že se zároveň sníží jiná daň, takže stát nakonec vybere na daních stejně. Důležité ale je, jak je celý systém nastaven, a na tom se ministerstva životního prostředí a financí nedokázala zatím dohodnout.
Podobně nejistý osud čeká i Program podpory alternativních paliv v dopravě, který má vláda dostat na stůl v dubnu. "Je otázka, jestli to ještě bude komu předkládat," říká Bursík.
Ambrozek není jediným členem kabinetu, který nedokončí své závazky z vládního prohlášení. Všichni tři lidovečtí ministři po sobě zanechávají nedodělanou práci.
Například pro ministra dopravy Milana Šimonovského se novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, která má zavést bodovací systém za dopravní přestupky, stala takřka věcí osobní cti, aby ji v parlamentu prosadil. Sněmovna ji zatím schválila v takzvaném prvním čtení, poslanci by se předlohou měli znovu zabývat v dubnu.
"Doufáme, že návrh parlament schválí," říká mluvčí Ministerstva dopravy Marcela Švejnohová. Obdobně hovoří i o elektronickém mýtu, jednom z hlavních úkolů resortu, který rovněž musí "počkat" na nového ministra.
"Mýto je záležitost celé vlády," tvrdí Švejnohová. Jenže Šimonovský výrazně pokročil v jednání s Evropskou komisí o přechodných opatřeních, která by měla omezit kamiónovou dopravu ještě před zavedením mýta. Tato opatření - například povinné dálniční známky pro všechna nákladní auta, i když nepojedou po dálnici - teď mohou být odložena.
V diplomacii, kdy hlavní úkol úřadu spočívá v "ukotvení" země ve světě, lze těžko sečíst resty, které po ministrovi Cyrilu Svobodovi zbudou. Z hmatatelných věcí jde zejména o smlouvu s Vatikánem. Když se loni sestavovala Grossova vláda, koalice se shodla, že její přijetí je už nezbytné. Přesto se to dosud nepodařilo.
Kvůli půtkám s ČSSD nechal Černínský palác u ledu léta chystané gesto usmíření s perzekvovanými českými Němci. Svoboda počítal s vyplácením odškodného pro zhruba 1800 lidí, kteří měli jednorázově dostat kolem 50 tisíc korun. Svobodův nástupce bude muset znovu promyslet, zda v době, kdy je republika členem Evropské unie, má smysl dotovat drahý chod českých zastupitelských úřadů v cizině, když by se Češi mohli třeba v Asii obracet o pomoc na kterýkoli úřad zemí EU.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích