Čtvrtek, 28. března 2024

Skonání věku

Skonání věku
Stanislav Komárek
Jako chiliasmus bývá zvykem označovat ten styl smýšlení či společenských hnutí, který očekává v bezprostřední budoucnosti katastrofy velkého rozsahu, ne-li přímo konec světa. Název se odvozuje od řeckého výrazu pro číslovku tisíc, protože právě v roce 1000 byl zánik hříšného světa vlnou Božího hněvu očekáván s největší intenzitou. Skryté přání katastrof, které se ovšem proplétá i s obavami, aby nenastaly, spí kdesi hluboko v lidských srdcích a tisíce natočených katastrofických filmů s milióny svých nadšených diváků mluví samy za sebe. Kolikrát se jen řítil a planul New York pod činy teroristů či jiných zloduchů na obrazovkách, než se to stalo doopravdy? Kdo se na okraji propasti neopájel představou, jaké by to bylo tam skočit, či v horším případě, někoho jiného svrhnout? Zatímco v minulosti trestal za lidská pochybení křesťanský Bůh či jiní bozi, dnes je na tomto místě Příroda, poškozovaná naší činností. Fascinuje mne a trochu i děsí, jak silná chiliastická tendence se v poslední dob ě pojí s každou přírodní pohromou a jak intenzívně se v nich vidí předzvěst velké ekologické katastrofy, která je už za dveřmi. Je pozoruhodné, jak se na ni řada lidí i skrytě těší s tím, jak ko nečně nás, vřed na tváři Země, smete a uvolní místo novému rajskému věku. Poslední dobou začíná hrát centrální roli v chiliastickém uvažování, alespoň u nás, globální oteplování. Nálady vrcholí vždy během prosince, kdy bylo už po řadu let vlaho, zatímco mrazy se oproti dřívějšku posunují dále do "jarní" části roku. V tisku jsem viděl i plamenné výzvy k těm, kdo dosud na globální oteplování nevěří, aby tak rychle učinili. Právě podobný misijní zápal nabádá k opatrnosti. Ne že by snad skleníkový efekt nebyl možný a opatrnost na místě, ale celosvětový vzestup teploty o 0,7 stupně za sto let není věru mnoho a může se zřejmě dobře schovat do "přirozených" kolísání klimatu - v historické době jich bylo dost a dost. Také to vůbec neznamená, že by se mělo dál v rámci neomezeného hospodářského bujení divoce emitovat do ovzduší vše možné a Kjótský protokol je zajisté užitečné opatření - prozíravost civilizovaných dob by se však měla opírat o něco jin ého nežli o vzájemné strašení se přízraky. Už sám princip společnosti, túrující všechny zdroje až na doraz, by měl být předmětem vážného zamyšlení jaksi předem. Nic není tak obtížně přístupno "věde ckým" prognózám jako lidská společnost a potom počasí a jevy s ním související. Systémy jsou to tak složité a jejich modely tak aproximativní, že podnes není možno v létě s jistotou říci, bude-li následující zima mírná nebo tuhá, o delších perspektivách ani nemluvě. Často vzpomínám i na ty nejrůznější prognózy slavných západních politologů, sovětologů a kremlologů, které jsem v osmdesátých letech se svými spoluemigranty se zájmem hltal. Je mi samotnému stydno, když pomyslím, co vše naprorokovali za nesmysly a že tak brzké zhroucení sovětského impéria netušil žádný z nich. Nu dobrá, lidé jsou bytosti mimořádně ošemetné, přikloňme se k neživé přírodě. Je smutnou skutečností, že po dvou stech letech meteorologického a hydrologického výzkumu v české kotlině není nikdo schopen s jistotou říci, o kolik stoupne hladina Vltavy, padá-li určité množství srážek, jak se ukázalo při nedávných záplavách. To není nasazování psí hlavy příslušným pracovníkům, spíše povzdech nad komplexností probl ému. Jakou asi dotaci by dostala věhlasná klimatologická laboratoř, kdyby temně nemluvila o nadcházejících katastrofách a nedostala se na první stránky tisku? Kdyby řekla, že se přesně neví, že výsledk y nejsou zcela jednoznačné a je třeba pozorně vyčkávat? Převrat klimatu do deseti let a obrácení Golfského proudu jsou tím, co doba, toužící po bulvárně extrémním vyhrocení všech zpráv, chce slyšet. Za mého už dosti dlouhého života bylo skutečností, které byly zjištěny "vědecky", už příliš mnoho na to, abych je bral s tou vážností jako za mlada. Zato za čtyřicet let, co se dívám na přírodu rodného Třeboňska, nemohu s dobrým svědomím konstatovat žádnou změnu, která by se dala jednoznačně vysvětlit jen změnou klimatu - všechny se týkají změn způsobu hospodaření či toho, že se nějakému druhu, třeba černým čápům, "zachce" se rozšířit. Prvokřesťané také čekali zhoubu světa v horizontu let - říci, že oni byli pošetilí, zatímco my dnes s jistotou víme, že..., je přinejmenším arogance. Možná tu se světem budeme muset být déle, než je nám milo. Intenzivní přání katastrofy katastrofu přivolává, ovšem v rovině společenské, kde jsou její důsledky nejhorší - co byl nejstrašnější v ýbuch sopky proti posledním světovým válkám? Některé otázky možná nejsou tolik pro klimatologa jako spíš pro psychologa či religionistu. Většina náboženství nabádala vždy k bdělosti. Ta se může hodit i v přítomné době - skutečný průšvih totiž přichází nepozorován, v tom je ostatně jeho nejvlastnější podstata.
Autor je biologem a filozofem
Zdroj: Víkend
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů