zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Lidé poškozují Zemi nevídaně rychle

04.04.2005
Obecné
Lidé poškozují Zemi nevídaně rychle
Člověk zhoršuje fungování ekosystémů bezprecedentním způsobem, čímž zvyšuje riziko náhlých změn v přírodě, vedoucích k šíření nemocí, odlesňování a vzniku "mrtvých oblastí" v mořích. Upozorňuje na to rozsáhlá mezinárodní studie Miléniové hodnocení ekosystémů, na jejímž vypracování se podílelo 1360 vědců z 95 zemí. Stále rostoucí lidská populace v uplynulých 50 letech znečistila či nadměrně využívala dvě třetiny ekosystémů, na nichž závisí život na Zemi. Jde například o čistý vzduch a pitnou vodu.
"V minulých 50 letech lidé měnili ekosystémy rychleji a ve větší míře než kdykoli předtím v lidských dějinách, a to hlavně proto, aby uspokojili rychle rostoucí poptávku po potravinách, čisté vodě, dřevu, tkanivech a palivu," uvedli experti. "Důsledkem byly významné a převážně nezvratné změny v různorodosti života na Zemi," dodali. Vyhynutí hrozí deseti až třiceti procentům savců, ptáků a obojživelníků.
Odborníci varují, že pokračující zhoršování životního prostředí je překážkou plnění rozvojových cílů milénia, na nichž se vedoucí představitelé světa dohodli na půdě OSN v roce 2000. Ohroženy jsou snahy o odstraňování hladu, chudoby a zlepšování zdravotnické péče.
"Tato zpráva je v podstatě auditem ekonomiky přírody a tento audit ukazuje, že většina účtů se ocitla v červených číslech," řekl o studii prezident Světového ústavu zdrojů Jonathan Lash. "Přivádímeli hospodářství do červených čísel, v konečném důsledku to má významné důsledky pro naši schopnost uskutečňovat své sny, pokud jde o omezování chudoby a podporu prosperity," dodal.
Poškozování ekosystémů se člověku může vymstít i hospodářsky, podotkli vědci. Jako příklad uvádí zhroucení lovu tresek u kanadského Newfoundlandu v roce 1992 po letech nadměrného rybolovu. Nahromadění dusíkatých umělých hnojiv, které se dostávají z polí do řek a nakonec do moří, zase vede ke vzniku "mrtvých zón" v pobřežních vodách, kde bují řasy a není dostatek kyslíku pro ryby.
Experti navrhují ekonomické regulačních mechanismy, které by v situaci, kdy jsou některé ekosystémy využívány mimo trh, přispívaly k racionální alokaci zdrojů. K nim řadí odstranění dotací podporujících nadměrné využívání ekosystémů, například v zemědělství, a zavádění daní. Zároveň se ale chtějí vyhnout omezování ekonomické činnosti. "Základním závěrem tohoto hodnocení je, že v moci lidských společností je zmírnit tlak, který vyvíjíme na přírodní služby planety, a zároveň pokračovat v jejich využívání v zájmu zlepšování životní úrovně všech," uvedl tým, který studii vydal.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí